Chov jelenů
Počátky farmových chovů jelenovitých, mají kořeny až na Novém Zélandu. Již před padesáti lety se nebáli investovat nemalé prostředky do technologií i genetického materiálu zvířat, která byla dovezena z Evropy. S využitím dalších moderních metod, jako je inseminace a embryotransfer, dosáhli Zélanďané na obdobnou úroveň, jako jsme u nás byli zvyklí v chovech skotu nebo prasat.
„Nezanedbatelná je rovněž
agroturistická perspektiva“
V Evropské unii jsou farmové chovy také podporovány. Základním významem chovu jelenovitých, je údržba trvale travních porostů, které s poklesem tradiční živočišné výroby zůstávaly neobdělávané. Nezanedbatelná je rovněž agroturistická perspektiva. Vedlejším produktem farmového chovu je produkce kvalitního masa. Na trzích je po zvěřině rozhodně větší poptávka, než je nabídka. Například v Německu chová jeleny zhruba 6000 farmářů a přitom je ještě další maso dováženo z Nového Zélandu. Maso z farem je velmi žádané, neboť farmář dokáže doložit původ a věk zvířete. Velkou výhodou je stálá čerstvost masa pocházejícího z farmového chovu. Majitel si porážku naplánuje dle libosti a nemusí se ohlížet na doby hájení, jaké jsou u volně žijících jelenů. Jeleny je vhodné porážet do 18 měsíců věku, maso je v té době nejchutnější. Zvěřina obsahuje hodně železa a bílkovin a naopak málo tuku a cholesterolu. Od počátku roku 1999 je faremně chovaná zvěř řazena mezi hospodářská zvířata. V současnosti se na našem území věnuje farmovému chovu jelenů zhruba 80 farem, na kterých je chováno 3126 zvířat. Většina v Česku odchovaných laní, dává základ novým farmám nejen v ČR, ale i v Polsku a například i v Estonsku nebo Lotyšsku.
V současnosti si nový zájemce o chov jelenů musí hned zprvu ujasnit směr jeho chovu. Nejméně častým je chov pro myslivecké využití, tzv. obory. Jeleni zde chovaní slouží myslivcům pro lov a mohou být také vypouštění do volné přírody. Limitujícím faktorem je výměra obory. Ta musí být o minimální rozloze 50 ha. Pro drobnochovatele je vhodnější zájmový chov jelenů. Zde není stanovena žádná výměra chovného zařízení. Nicméně schvalovací řízení ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, je zpoplatněno. Nejčastěji uplatňovaným způsobem chovu je faremní chov jelenů. Tímto způsobem chovaná zvířata jsou považována za hospodářská, což majiteli skýtá celou řadu výhod. Nutná je ale evidence. Velikost farmy ani počet chovaných zvířat není stanoven zákonem.
Chované druhy jelenů
V českých farmových chovech se vyskytuje jelen evropský a jelen sika. Prvně jmenovaný se ve volné přírodě vyskytuje ve stádech a obývá nejen Evropu, ale i ostatní kontinenty, na které bych člověkem zavlečen. Je řazen k největším zástupcům čeledi jelenovití. Dospělý jelen dosahuje kohoutkové výšky až 2 metry a hmotnosti od 150 do 300 kilogramů. Druhý zástupce farmových chovů u nás, jelen sika, má původ v Asii a na našem území byl vysazen uměle. Je nižší (kohoutková výška max. 120 cm) a lehčí (140 kg) než jelen evropský. Letní zbarvení má jelen sika rezavohnědé s dobře zřetelnými bílými skvrnami.
Samce jelenů zdobí nádherné parohy, které na konci zimy (březen, duben) shazuje. Nové parohy začínají růst pár týdnů po shozu. Paroží může denně povyrůst až o 2,5 centimetru. Ve volné přírodě se jelen dožije od deseti do třinácti let. V zajetí až dvacet let.
Výběh pro jeleny
Farmu zakládáme na suchém a slunném stanovišti. Ve vlhkém prostranství často dochází k porušení travního porostu a vyššímu výskytu parazitů. Krmelce instalujeme na vyvýšená nebo zpevněná místa na slunci. Jako podklad dokonale poslouží štěrk nebo panely. Nezpevněná plocha pod krmelcem má především v jarním období za následek rozbahnění zeminy.
Jelení výběh by měl být složen jak z lesní, tak travnaté plochy. Pokud jsou v něm menší rybníčky nebo jezírka, je to jenom k dobru. Jeleni se velice rádi koupou nebo vyvalují v bahně. Bláto je samozřejmě chrání před všude přítomným hmyzem a parazity. Pokud nedisponujeme lesem, musíme jelenům poskytnout dostatek větví k okusu. Stinná místa vytvoříme vysazením stromů – kaštany, duby apod. Pokud jsou ve výběhu ovocné stromy, počítejte, že je jeleni okoušou až do výšky dva metry.
Nejvyšší aktivitu vykazují jeleni brzy při východu slunce a potom večer při západu. Přes den často odpočívají nebo spásají trávu. Abychom zamezili nadměrnému sešlapání travnaté plochy, musíme počítat zhruba s deseti zvířaty na hektar. Při tomto poměru zvířat, není nutné během léta přikrmovat.
Oplocení musí dosahovat minimálně dvou metrů. Spodní část oplocené zpevníme nejlépe latí. Na trhu je k dostání několik druhů pletiv nebo existují i pletiva speciální na faremní chovy. Nehodí se lesnické oplocenkové pletivo, které není dostatečně pevné.
Každá farma by měla mít i své odchytové zařízení. To musí být snadno přístupné, jak v létě, tak i v zimě. Nejvíce se hodí v blízkosti pozemní komunikace.
Krmení jelenů
Jeleni jsou na krmivo nenáročná zvířata. Jejich potrava je výhradně rostlinná, od jara do podzimu spásají trvale travní porosty a byliny. O něco náročnější je jelen sika, vyžadující méně vlákniny. Přes zimní období spásají jeleni i keře a okusují kůru ze stromů a větví. Jeleni mají rádi rovněž plody, jako jsou žaludy, kaštany nebo bukvice. Z ovoce milují jablka a z okopanin krmnou řepu s mrkví. Při dodržení pravidla 10 kusů jelenů na hektar výběhu, není nutné před léto vůbec přikrmovat. Jádrem přikrmujeme především na jaře a na podzim. Podzimní příkrm jádrem má za cíl, dostat zvěř do kondice po vyčerpávající říji a před nastávající zimou. Z jadrných krmiv je nejvhodnější ječmen, oves a v menší míře pšenice, kukuřice nebo i hrách. V zimním období krmíme raději jen ovsem a v malém množství ječmenem. Přes zimu rozhodně nesmí chybět v krmné dávce dostatek sena. Denní přírůstek, se u jelenů pohybuje kolem 300-350 gramů. Samozřejmě nesmí chybět sůl a minerální lizy. Dokonce jsou k dostání i vitamíny speciálně určené pro vysokou zvěř.
Farmáři využívají zpravidla přirozené zdroje krmiv. Lze pak hovořit o masu v biokvalitě.
Rozmnožování jelenů
Období říje nastává v polovině září a trvá až do začátku listopadu. Jeleni téměř nežerou a nepijí a v tomto období shodí až jednu třetinu hmotnosti. Často je v chovu jelenů využívaná umělá inseminace. Je podobná jako ji známe u skotu. Rektum je u laní menší. Z důvodu drobnější ruky, je lepší když inseminaci provádí žena. Přes rektum fixujeme krček dělohy a inseminační dávka se zavádí přímo těla dělohy. Šikovný inseminátor zavede semeno přímo do ovulujícího místa.
Laně jelenů jsou pohlavně dospělé ve dvou letech života. Březost trvá 240-262 dnů. Většinou se rodí jedno, někdy dvě mláďata. Čerstvě narozený kolouch váží 15 kilogramů. První dny se mláďata skrývají ve vysoké trávě a do tří měsíců jsou plně závislá na lani.
