Chov muflonů
Mufloni nejsou na našem území původním druhem, přesto se jedná o velmi oblíbený druh zvěře. Evropský muflon pochází z Přední Asie. Dodnes se v této oblasti vyskytují jeho blízcí příbuzní, ovce anatolská a ovce arménská. Nejčastěji jsou mufloni chováni jako lovná zvěř v oborách. Žádána je elegantní atraktivní trofej. Mohutné trofeje starších zvířat jsou výsledkem dlouhodobě špičkového chovu.
Muflon je nenáročné zvíře, a proto je chováno také na farmách. Většina majitelů mufloní farmy jsou zároveň zapálení myslivci. Chovají tak zvěř pro potěšení, nikoliv pouze za účelem finančního zisku. Kromě farmového chovu je možný rovněž chov oborní.
Farmový chov muflonů, se řídí zákonem č.154/2000 Sb. Nelze říct, že by měl farmový chov speciální požadavky na přírodní podmínky. Vyhovuje většina půdních typů i terénů. Pro chov vyhovují více travní pastviny. Lesy se totiž nesmí oplotit a zhoršila by se výrazně i manipulace se zvířaty. Ať tak či onak, musí mít majitel muflonů na paměti, že větší stádo dokáže rychle zničit mladé stromy. Musí se přistoupit k ochraně stromů laťovým hrazením a pletivem.
Pro pětičlenné stádo muflonů potřebujeme pozemek velký aspoň 250 m2. Pro každé další zvíře se musí výměra navýšit minimálně o 20 m2.
Každá nově založená farma nesmí vzniknout bez projektové dokumentace, ve které bude zahrnuto:
- Způsob a druh oplocení farmy. Oplocení nesmí ohrožovat zvíře na zdraví a nesmí muflonům dovolit únik do volné přírody. Materiál může být různý. Sloupky postačí dřevěné, kovové nebo z betonu. Vzdálenosti sloupků od sebe má být sedm až osm metrů. Plot nejvíc vyhovuje z drátěného pletiva. Výška plotu musí být minimálně dva metry, lépe 2,5 metru pro případ, že v zimě napadne vyšší sněhová pokrývka.
- Druh krmného zařízení a jeho umístění, například vybudované krmelce, jesle na seno a koryta na jádro. V případě mobilních krmelců či centrálních se zásobníkem, musíme o nich zmínku v projektové dokumentaci rovněž uvést.
- Zdroj napájecí vody, pokud není k dispozici přírodní napajedlo. Napajedla vyhovují kovová nebo z PVC.
- Způsob úkrytu zvířat.
- Umístění zařízení, umožňující odchyt zvířat. Odchyt zdravých muflonů není snadný a je možný pouze dvěma způsoby. Buď pomocí sítí, nebo stabilního zařízení. První způsob se hodí spíše pro mláďata, neboť dospělý muflon je vystaven velkému stresu a možnosti poranění. Sítě se používají ze zeleného perlonu s velikostí ok 5x5 centimetrů. Vhodnější, stabilní odchytové zařízení, je malá kruhová nebo elipsová ohrada různé velikosti. V průměru postačí od šesti do osmi metrů. Konstrukci takového odchytového zařízení musí tvořit silné dubové kůly, zakopané 80 cm pod zem. Výška bočních stran musí být aspoň tři metry. Nižší překážku dokáže muflon v omezeném prostoru překonat. Kůly musí být od sebe vzdáleny maximálně 1,5 metru, pro vyšší stabilitu. Oplocení mají vytvářet vodorovné, zaoblené latě, vzdálené od sebe deset centimetrů.
Mufloní farma by měla stát na tvrdé kamenité půdě, která zvířatům vyhovuje. Nevhodné jsou půdy měkké a vlhké. Na takových podkladech dochází často ke zdravotním potížím, především k přerůstání spárků a následné hnilobě. Ve výbězích tráví nejvíce času na závětrných, teplých a klidných místech. K odpočinku si vybírají s oblibou místa, ze kterých mají dokonalý přehled o okolí. Po celou dobu odpočinku nebo pastvy střeží stádo většinou nejstarší muflonka. Při podezření na nebezpečí vydá varovný hnízd a současně dupne přední končetinou. Stádo se má na pozoru nebo začne utíkat. Při úprku uzavírá stádo nesilnější beran.
Reprodukce muflonů
Mufloni jsou pohlavně dospělí po třech letech života. Muflonka se říjí prvně už po roce a půl života, takže první mládě přivede na svět jako dvouletá. Říje probíhá od října až do prosince. Nejsilnější a nejstarší berani mezi sebou svádí tuhé boje. Berani nejprve předstírají pastvu, ale přitom se vzájemně sledují. Vzdálí se od sebe zhruba na dvacet metrů a poté se proti sobě rozběhnou a velkou silou se srazí rohy. Ke zranění dochází pouze zřídka, jde spíše o poměření sil. Březost muflonek trvá pět měsíců, přesněji 22 týdnů. Mláďata přivádí na svět od března do dubna. Většinou se rodí jedno, méně často dvě muflončata. Ta dokáží už po deseti minutách stát na končetinách a po 30 minutách normálně běhá kolem matky.
„Mufloni jsou na krmivo
nenároční a přizpůsobiví“
Krmení muflonů
Mufloni jsou na krmivo nenároční a přizpůsobiví. Přijímají rostlinnou potravu a z malé části minerální. Rostliny mufloni netrhají jako například zástupci jelenovitých, ale ukousávají. Mufloni se s malými přestávkami pasou celý den. Jejich trávící proces je pomalý a dochází tak k maximálnímu využití krmiv. Pokud mají možnost výběru, jsou mlsní. Upřednostňují metlice, psineček, lipnici, ostřici. Z křovin a bylin mají v oblibě sasanku hajní, vrbku úzkolistou, vřes nebo ostružiník. Z listnatých stromů si nejraději pochutnávají na mladých listech buku lesního, jasanu ztepilého nebo dubu. Od jara do podzimu si mufloní vystačí pouze s pastvou travního porostu, který tvoří 95 % jídelníčku. Přikrmování v této době není nutné. Bez něj se neobejdeme přes zimu. Nejčastěji se přikrmuje lučním senem. Kdo má možnost, je výborné nabídnout kukuřičnou siláž (řezanka vyhovuje o délce 1,5 cm) nebo jetelotravní senáž s délkou řezanky 3-4 centimetry. Při krmení jádrem musí chovatel zabezpečit, aby mufloni nekonzumovali pouze jádro a také ne ve velkém množství. Jadrné krmivo musí být smícháno s dostatečným množstvím hrubé vlákniny, například se siláží. Z jadrných krmiv, jsou vhodné pro svůj vysoký obsah vlákniny, například oves nebo ječmen. Vhodnými krmivy jsou také okopaniny: brambory, řepa nebo mrkev a také ovoce či zelí.
Mufloni přežvykují většinou ve stoje nebo za pomalé chůze. S přežvykováním končí, při každém neznámém zvuku nebo podezřelém pohybu. K přežvykování dochází obvykle hodinu a půl po pastvě.
Minerální látky, ze kterých jsou důležité především vápník, fosfor, železo a sodík, doplňujeme formou lizů. Sůl zvyšuje chutnost lizů a její nedostatek navíc způsobuje sníženou hmotnost, průjmy a nechutenství.
Mufloni mají velkou potřebu vody, ta je ale ze značné části pokryta vodou obsaženou v krmivech. V zimě konzumují za tímto účelem sníh. Dospělý muflon vypije denně kolem sedmi litrů vody.
Současná situace
Na konci roku 2010 bylo v ČR evidováno 51 farmových chovů muflonů. Na těchto farmách se chovalo celkem 836 muflonů. Největší farma čítala 55 kusů zvířat. O rok dříve (2009) bylo evidováno 61 hospodářství s celkem 863 muflony. V roce 2015 to bylo pak 57 farem s 811 muflony. Stavy farem i chovaných zvířat tak zůstávají zhruba na stejných číslech.
