Žáby mají na silnici přednost
Žáby řadíme mezi obojživelníky. Vyskytují se tedy ve vodě i na souši. Svoji životní pouť zahajují ve vodě, kde se z nich po pozoruhodné proměně stávají suchozemští živočichové. Žáby byly dříve rozšířeny mnohem hojněji, než je tomu v dnešní době. Klesá jak jejich početnost, tak i druhové zastoupení.
Hlavním důvodem poklesu stavu je změna životního prostředí a jeho znečištění. Ubývá lesních a polních tůněk, ve kterých se žáby rozmnožují. Především v jarním období rozmnožování dochází k usmrcení velkého množství žab na pozemních komunikacích. S jarním oteplením nad 10 °C rozvinou žáby opět naplno svoji aktivitu a po opuštění úkrytů míří k vodě, kde probíhá páření a následně kladení vajíček. Řídí se čichem, zrakem i sluchem. Podobně jako ptáci, dokáží i žáby podle skřehotání rozlišit svůj druh. Migrační trasy žab vedou často přes rušné komunikace. Touto problematikou se do hloubky zabývá Český svaz ochránců přírody.
Každý z nás může žábám pomoci ohleduplným chováním za volantem. Žáby můžete také přenést přes pozemní komunikaci. Krom toho můžete kontaktovat ochránce v případě, že narazíte na migrační cestu žab. Plně postačuje vyplnit formulář zde. Ti se poté postarají o bezpečný přesun žab. Pro pomoc žábám a čolkům je nutné jejich migrační tahy znát. V České republice evidují ochránci prozatím kolem 400 takových úseků. Míst, kde hrozí obojživelníkům nebezpečí, je však určitě víc. Proto Český svaz ochránců přírody rozjel AKCI ŽÁBA. Co je cílem tohoto projektu?
- Získání informací o všech úsesích silnic, na kterých dojde ke zvětšenému usmrcení žab pod koly automobilů.
- V době rozmnožování poskytnout obojživelníkům bezpečné překonání komunikací
- Nejkritičtější úseky komunikací zabezpečit trvale, například pomocí jemného pletiva.
Vámi nahlášené úseky zanesou ochranáři do databáze, která slouží jako registr nebezpečných míst. Dle možností spolupracují s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, dále s vlastníky silnic a blízkými organizacemi. Seznam evidovaných kritických úseků dle krajů, naleznete zde.
Méně významné migrace nastávají i mimo jarní období. Například zpětný tah po období rozmnožování na vhodné biotopy. Časové rozpětí zpětného tahu je poměrně rozsáhlé, není proto tak masivní a je méně patrné. Druhově odlišný je tah čerstvě metamorfovaných jedinců. Pulci se promění v malé žabky, které se ihned vydávají na pochod. Masový tah je znám především u ropuchy obecné a skokana hnědého. Od druhé poloviny srpna až do listopadu probíhá zase tzv. podzimní tah z letních biotopů do zimovišť.
Aktivita žab, je hodně odvislá od teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Pokud panuje deštiví počasí, postačí ropuchám i teplota 6 °C. Pokud neprší, musí teplota dosáhnout aspoň hranice 12 °C.
Podle doposud zjištěných výsledků nepreferoval žádný z druhů určitý směr pohybu. Silnici nepřecházejí rovně, nejkratším směrem ale vždy šikmo nebo klikatě. Bylo změřeno, že při překonávání komunikace široké sedm metrů, urazili obojživelníci neuvěřitelných 50 metrů!
Podle výzkumu ohrožuje pozemní komunikace tyto druhy: mlok skvrnitý, čolek horský, čolek hranatý, čolek obecný, čolek velký, kuňka obecná, blatnice skvrnitá, ropucha obecná, ropucha zelená, ropucha krátkonohá, rosnička zelená, skokan hnědý, skokan štíhlý, skokan ostronosý.
Dobrovolníci u Strakonic staví zábrany pro obojživelníky u frekventované silnice
