Austrálie, kolébka chovu ovcí
Austrálie je největším ostrovem na celém světě a zároveň nejmenším kontinentem. Jde o velmoc v chovu ovcí. Tamní rozsáhlé travnaté plochy k tomu doslova vybízí. Na celém ostrově se chová víc jak 108 milionů ovcí. Tento počet odpovídá téměř pětinásobku oproti počtu obyvatel. Na jednoho Australana tak připadá necelých 5 kusů ovcí. Podle informací z roku 2006 se chovem ovcí v Austrálii zabývá 12000 farem. Produkce jehněčího masa ve zmíněném roce dosáhla 354 000 tun.
Na počátku let devadesátých hrála prim především produkce ovčí vlny. V dnešní době je ziskovější produkce masa. Exportované jehněčí maso míří na pulty USA a také Asie a až na třetím místě je Evropa. Největším konkurentem je pro Austrálii Nový Zéland.
Historie chovu ovcí na tomto kontinentu sahá už do roku 1788. Tehdy byly dovezeny do země první ovce. Jednalo se o stovku kusů plemene africká tlustoocasá ovce, která má hrubou vlnu. Cílem chovu bylo vyprodukovat kvalitní maso. Od těchto prvních ovcí nebylo odchováno ani jedno jehně. Část uhynula a část zkonzumovali přistěhovalci. O tři roky později, roku 1791, bylo dovezeno do Austrálie další šedesátka kusů ovcí stejného plemene. Tento rok lze považovat za průlomový, neboť dovezeno bylo i plemeno ovce bengálská. Vzrůstem menší ovce vyvažovali své nedostatky velkou plodností. Až čtyři jehňata v jednom vrhu nebyla výjimkou. Roku 1797 bylo do Austrálie dovezeno už třetí plemeno, a to sice ovce plemene merino. Ovcím se na kontinentu začalo nebývale dařit a zhruba o sedmdesát let později, roku 1870 pobíhalo po tamních pastvinách čtyřicet milionů kusů! Dvě třetiny z celého počtu zaujímá plemeno merino různých linií. Zpočátku se jednalo o ovce rohaté, ale poctivým výběrem chovných zvířat se dospělo až k ovcím bezrohým. V sedmdesátých letech dvacátého století byl poměrně velký počet ovcí chován uvnitř stájí. Cílem byla produkce velmi kvalitního jemného vlákna. Na trhu se jednalo o velmi žádanou surovinu. Takováto vlna byla logicky bez přírodních nečistot a kvalita nebyla nepříznivě ovlivněna ani klimatickými vlivy. V dnešní době už se tak neděje, protože za vlnu se neplatí tolik jako před lety. Do Austrálie byla dovezena také další plemena tlustoocasých ovcí, a to sice awassi a karakul. Prvně jmenované je výrazně mléčné plemeno, kdežto karaluk produkuje černou kožešinu nazývanou parzián.
V Austrálii se začaly konat pravidelné výstavy ovcí, kterých se v dnešní době účastní již desítky nejrůznějších plemen. K nejznámějším akcím tohoto druhu se řadí každoroční výstava s názvem Sydney Royal Easter, konaná vždy kolem Velikonoc. Majitelé své ovce na výstavu důkladně připravují.
V současnosti chovaná plemena ovcí v Austrálii můžeme rozdělit podle směru užitkovosti následovně:
- Vlna – plemeno merino
- Vlna a maso – plemenná anglická ovce
- Vlna a mléko – plemeno awassi a východofrízká ovce
- Kůže a perziám – plemeno ovce romanovská a ovce karakulská
V dnešní době je hlavním užitkovým směrem produkce masa a vlny, mléko je spíše v ústraní.
Ovce plemene merino
