Zkouška vloh u ovčáckých psů
Cílem zkoušek ovčáckých psů je posouzení vloh a stupeň vyškolení k práci s ovcemi. Zkouška vloh ovčáckých psů (ZVOP) slouží pro otestování vloh ještě dřív, než u něj proběhne důkladný výcvik a další zkoušky – HWT, IHT a soutěže TRIAL. Tato úvodní zkouška napoví majiteli, jak moc se jeho pes hodí k pasení ovcí, zda nebudou další zkoušky spíše ztrátou času. Tyto zkoušky nejsou ale vhodné pouze pro majitele ovčího stáda. Hodí se majiteli psa i pro informaci, zda má jeho zvíře v sobě geneticky zakódované vlohy k pasení ovcí, které může předávat na potomstvo.
Zkoušek vloh ovčáckých psů, se může účastnit kdokoliv, jehož pes splňuje následující podmínky:
- Pes nesmí mít špatný zdravotní stav. Musí být tělesně schopný pro plnění zkoušek a musí mít stáří, jaké daná zkouška vyžaduje.
- Nikdy se nesmí zkoušek účastnit feny, nacházející se ve druhé polovině březosti, ani feny, u nichž neuplynulo sedm týdnů od porodu.
- Pokud se pes během testování zraní, bude ze zkoušky vyřazen
- Fena, která zrovna hárá, se smí zkoušky zúčastnit pouze se souhlasem rozhodčího a pořadatelů. Taková feny soutěží většinou až jako poslední.
- Psi musí být staří aspoň 9 měsíců. Mladší zvířata se zkoušek nesmí účastnit.
- Testování vloh ovčáckých psů se mohou účastnit všechny plemena, dokonce i kříženci. Není nutný průkaz původu. Pouze se vyžaduje platné očkování a veterinární atest.
Pokud pes uspěje u ZVOP, ten samý den může ještě podstoupit soutěže a zkoušky vyšších stupňů. Neuspěje-li pes u ZVOP, může se o to pokusit znovu někdy v budoucnu.
Zkoušky vloh ovčáckých psů mohou pořádat různé organizace. Ovšem pouze ve spolupráci s Kynologickou jednotou České republiky. Akce se bude konat za předpokladu, že dorazí na testování minimálně tři psi. Během celé akce se dodržuje Zákon o ochraně zvířat proti týrání. Hrubost majitele psa ke svému zvířeti, je klasifikována vyloučením. Pokud zkoušky pes úspěšně absolvuje, bude mu výsledek zapsán do průkazu původu. Pokud se jedná o psa bez průkazu původu, obdrží jeho majitel výkonnostní průkaz. Pokud pes zkouškou neprospěje, není to nikde zaznamenáno. Úspěšní absolventi ZVOP neobdrží žádnou cenu ani není stanoveno konečné pořadí. Pouze je splnění testování zapsáno do přílohy průkazu původu.
Psovod je osoba, která během zkoušky vede psa a řídí jeho činnost. Takový člověk musí znát zkušební řád a poslouchat pokyny rozhodčích a pořadatelů. V jeden den může psovod vystoupit nanejvýš se dvěma psy.
Při samotné zkoušce se pracuje přímo s ovcemi, případně i jinými zvířaty. Plemena ovcí mohou být různá, zpravidla se jedná o 5 až 20 ovcí. Přesný počet určí rozhodčí. Méně často se psi testují například na kachnách, husách, prasatech nebo dokonce jalovicích.
Rozhodčí posuzuje psův pohyb za stádem, zájem o tuto práci, změnu tempa, soustředění psa na činnost a styl jeho práce (předvídavost, nebojácnost, vzdálenost, nátlak apod.).
Podle rozhodčích se psi při zkouškách vloh nejčastěji dopouští následujících chyb:
- Agrese vůči zvířatům – testovaný pes ovci kousne nebo po ní chňape bez povelu psovoda. Rozhodčí posuzuje i místo, po kterém pes chňape, žádoucí je totiž mírné štípnutí do končetiny nebo mulce. Špatně hodnoceno je i neoprávněné kousnutí, které pes provede například z přehnaného temperamentu. Rozhodčí může psa dokonce diskvalifikovat za opakované kousání do ovčí vlny.
- Nesoustředěná práce – pes musí mít ovčí stádo hned od počátku pod svoji kontrolou.
- Špatné vedení – stádo ovcí má být vedeno pevně, aniž by jej pes vyplašil. Rozhodčí posuzuje i dar psa působit na ovce klidným a jistým dojmem. Pokud ovce zastaví nebo naopak rychle běhá, přijde pes o kladné body.
- Neposlušnost psa – špičková poslušnost a plnění povelů je základem k úspěchu.
Každý pes má maximálně 15 minut, aby ukázal své vlohy. Během této doby, se musí aspoň pět minut soustředěně věnovat ovcím. Rozhodčí ale pozná mnohem dřív, zda má pes k pasení vlohy nebo nikoliv. Taková zkouška může být pak zkrácena, jak uzná rozhodčí za vhodné.
