Obojživelníci a jejich chov – část 4.
Představení konkrétních druhů
V tomto posledním pokračování, o chovu obojživelníků, se zaměříme na popis konkrétních druhů, které lze chovat v zajetí. Popíšeme si zde pouze některé často chované druhy, neboť kompletní výčet by byl nad rámec tohoto článku. Některé druhy nemají dodnes český název, proto se v takovém případě budeme držet vědeckého (latinského) názvosloví.
Mločík andský - Bolitoglossa adspersa
Jedná se o mloka, jehož tělesná délka dosahuje v dospělosti pouze deseti nebo dvanácti centimetrů. Tělo je zbarvené převážně černě a je poseto spoustou světlých skvrn. Ve volné přírodě obývá severozápadní část Jižní Ameriky, konkrétně Kolumbii.
Mločík andský miluje vlhké svažité lokality. Nejčastěji se skrývá pod mechem a kameny. Živí se bezobratlými. V zajetí se krmí nejčastěji malými žížalami a také mu můžeme smýkat hmyz. Pro chov v zajetí budeme potřebovat nádrž o rozměrech 40x40x40 centimetrů, kde jako substrát poslouží navlhčený lignocel. Na něj navrstvíme mech a ještě na něj kameny. Teplotu se snažíme držet po celý rok kolem 18 °C.
Mločík andský
Mločík jeskynní nebo též mločík italský - Hydromantes italicus
Na těle mločíka jeskynního převládá šedohnědé zbarvení a po těle jsou rozprostřeny žlutavé a okrové skvrny. V dospělosti dorůstá délky kolem dvanácti centimetrů. Jak již napovídá jeho název, hlavním výskytištěm je severní Itálie a méně často se vyskytuje i na jihovýchodě Francie. Žije v jeskyních.
Samičky jsou březí dlouhou dobu, až několik měsíců a poté snáší vejce, která sama hlídá svým obtočeným tělem. V této době střežení vůbec nepotřebuje žrát. Mladí mloci jsou po příchodu na svět ještě celých šest týdnů živena ze žloutkového vaku. Až po této době ztrácí žábry a rozprchnou se po okolí. Potravu představují téměř jacíkoliv bezobratlí živočichové.
V zajetí se mločík italský chová v menším chladném a vlhkém teráriu. Velikost nádrže musí mít rozměry 40x40x30 centimetrů a teplota postačí 16 °C. Noční a denní výkyvy nejsou nutností. Dno pokryjeme hrubším pískem, kameny nebo štěrkem. Samozřejmostí je vodní nádrž a ubikaci také denně rosíme.
Mločík italský
Mločík popelavý - Plethodon cinereus
Dorůstá délky od 12 do 15 centimetrů a zbarven je rezavě až tmavě hnědě. V době rozmnožování lemuje hřbet samců žlutý podélný pruh. Ve volné přírodě obývá severovýchod spojených států amerických. V této domovině upřednostňuje vlhké lesy porostlé mechem a rostlinnými kořeny. Hlavním faktorem je vlhké a chladné prostředí. Stejně jako ostatní mloci, i mločík popelavý se živí drobnými bezobratlými živočichy.
Pro chov v zajetí se hodí nádrže o rozměrech 40x40x40 centimetrů, kde bude substrát tvořit lesní hrabanka, listí, kořeny a mech. V teráriu udržujeme teplotu na 18 °C a stálé vlhko. Během zimy snížíme teplotu na pouhých 5-7 °C.
Mločík popelavý
Mlok barmský - Tylototriton verrucosus
Zbarvení je čokoládově hnědé s výraznou širší hlavou a krátkým mohutným tělem. Na hlavě má lištu z kůže ve tvaru písmene V. Hřbet lemují tři bradavicové pruhy. Lišta s pruhy se v období rozmnožování vybarví žlutě až oranžově. Ve volné přírodě obývá mlok barmský Asii, konkrétně Čínu, Thajsko a Barmu. Ve zmíněných státech se vyskytuje v blízkosti stojatých vod. Období páření spadá na duben a květen. Mlok barmský se živí bezobratlými. V zajetí přijme i libové maso nebo rybí filé.
Chovná nádrž musí mít rozměry aspoň 60x40x40 cm. Menší část má zabírat souš a asi dvě třetiny voda hluboká 15 cm. Teplota vzduchu v době rozmnožování musí být vyšší, kolem 25 °C. Mimo toto období postačuje 20 °C.
Mlok barmský
Dalším obojživelným druhem chovaným v zajetí je axolotl mexický. Pro chov v zajetí mu vyhovují nádrže 80x40x40 centimetrů osazené zelení. Teplotu v létě udržujeme na 20 °C, kdežto v zimě vyžaduje axolotl pokles na 10 °C. Jeho popis zde na webu už naleznete, nebudeme se tedy opakovat. Pro více informací klikněte zde:
Výčet druhů pokračuje mlokem skvrnitým. Na chov vyžaduje terárium 70x40x40 centimetrů. Dno tvoří zhruba deseticentimetrová vrstva vlhké hrabanky z lesa, dubové listí, mech, kůra… Vodní plocha není tolik důležitá, postačí, aby tvořila pouze sedminu plochy dna. V ubikaci se má pohybovat teplota vzduchu od 15 do 20 °C. Zimování probíhá při sedmi až devíti °C po dobu tří měsíců. Zimování ale není nutné. Bližší popis mloka skvrnitého:
Čolka mramorovaného na webu chovzvirat.cz rovněž naleznete mezi zvířaty. Pro více informací klikněte na obrázkový odkaz pod tímto odstavcem. Zde se tedy zaměříme pouze na podmínky chovu v zajetí. Chovatelé využívají plastové nebo skleněné ubikace, které jsou rozděleny souš s vodou na poloviny. Jako souš může být využit písek a mech. Teplota stačí pokojová – kolem 20 °C. Nezbytné je pravidelné zimování po dobu tří měsíců při teplotě 8°C.
Pačolek vietnamský - Paramesotriton deloustali
Tento druh dosahuje délky až dvacet centimetrů. Celkově převládá hnědá barva, která na břiše přejde na oranžovou. Ocas samců se v době rozmnožování přebarví do modra. Jak napovídá název, vyskytuje se ve Vietnamu, konkrétně na ostrůvku Tam Dao. Vyskytuje se v blízkosti vod. Vejce snáší samice na listy vodních rostlin, bývá jich kolem 30 kusů. Larvy se vylíhnou zhruba po měsíci a v dospělce se přemění v příštím roce. Ve volné přírodě se živí vodním hmyzem i jeho larvami. V zajetí ochotně přijímá libové maso nebo žížaly.
Chovná nádrž musí mít rozměry aspoň 60x30x40 centimetrů. Voda by měla mít 30 centimetrů. Na dno uložíme kameny a akvárium vyplníme bohatě rostlinstvem. V létě je optimální teplota 20-24 °C a v zimě stačí kolem 19 °C.
Pačolek vietnamský
Žebrovník Waltlův - Pleurodeles waltl
Tento mlok je zbarven šedě a dosahuje délky kolem 30 centimetrů. Žebrovník Waltlův má vrásčitou pokožku s tmavě zbarvenými skvrnkami. Po bocích má žluté skvrnky, připomínající bradavice. Ocas je na boku zploštělý a má kožní lem. Ten žebrovníkům pomáhá při pobytu ve vodě. Žebrovník Waltlův obývá Portugalsko, Španělsko a Maroko. Evropští mloci bývají větší, než zvířata z Afriky. Žebrovník Waltlův vyhledává vodní prostředí.
Samičky tohoto druhu snáší kolem 500 kusů vajec. Klade je buď na členité dno, nebo na vodní rostliny. Malé larvy přichází na svět po jednom nebo dvou týdnech a v dospělce se přemění do půl roku. Potravu v přírodě i v zajetí tvoří především hmyz a jeho larvy. Nepohrdnou ani měkkýši nebo červy. Při nedostatku krmiva se mohou žebrovníci krmit i malými kousky libového masa.
Chovná nádrž by měla mít rozměr 80x40x40 centimetrů. Ve výbavě nesmí chybět rostliny a jejich kořeny a ostrůvek plovoucí na hladině. Vyhovující teplota po většinu roku je 20 °C. Pouze během zimního spánku držíme po dobu třech měsíců teplotu na hodnotě kolem 7 °C.
Pamlok sibiřský - Hynobius keyserlingi
U pamloka sibiřského převládá hnědá barva. Velikosti dosahuje 7-12 centimetrů. Obývá hlavně Rusko, ale také Japonsko, Čínu a Mongolsko. V těchto státech obývá vlhké biotopy v blízkosti vody. Hlavní aktivitu vykazuje v noci. Zdržuje se blízko břehů a pouze v době páření a odchovu mláďat se drží ve vodě. Samičky kladou na jaře až 50 kusů vajec. Z nich se larvy líhnou po měsíci a přemění se za další dva měsíce. Ve volné přírodě konzumuje červy, hmyz a měkkýše.
Pamlok sibiřský si vystačí s rozměry akvária 40x40x30 centimetrů. Z těchto rozměrů by měla jednu třetinu tvořit voda. Vyhovuje jim spíše chladnější prostředí, s teplotou kolem 16 °C. Nezbytný je poměrně dlouhý zimní spánek, při teplotě 3 °C +- 1 °C dokáží hibernovat pět až šest měsíců.
Pamlok sibiřský
Velemlok čínský - Andrias davidianus
Jde o největšího mloka na světě, dorůstá délky těla až 160 centimetrů. Je poměrně vzácný, vyskytuje se v různých oblastech Číny. Zde obývá horské bystřiny, dále potoky a říčky. Samice velemloka čínského klade až 500 kusů vajec. Vzájemně jsou vejce spojena šňůrami o délce až několik metrů. Potravu tohoto druhu představují měkkýši, ryby a ostatní druhy obojživelníků.
V chovu v zajetí vyžadují samozřejmě velmi prostorné ubikace, dlouhé až dva metry a se studenou vodou kolem 10 °C. Získat velemloky do soukromého chovu je velice obtížné.
Velemlok čínský
Velemlok americký - Cryptobranchus alleganiensis
I tento druh je poměrně velký, dosahuje délky až 75 centimetrů. Jeho hlava bývá zploštělá s charakteristickýma malýma očima. Nozdry jsou posazeny nezvykle vpředu. Ve volné přírodě obývá Severní Ameriku, kde vyhledává rychle tekoucí vodu. Na souš téměř nevylézá.
Samička snese až 300 kusů vajec, ze kterých se larvy líhnou po 8 týdnech. V dospělce se přemění ve třetím roce.
Velemlok americký vyžaduje velké akvárium s minimálními rozměry 120x80x60 centimetrů a vodu o teplotě mezi 10 až 15 °C.
Velemlok americký
Blatnička západní - Pelodytes punctatus
Je malý druh žáby, dosahující pouze čtyř centimetrů. Vzhled nejlépe vystihuje přiložená fotografie. Blatnička západní je evropským druhem žáby. Nejčastěji loví hmyz, červy a všechny drobné živočichy.
Pro chov v zajetí postačí terárium o rozměrech 40x40x30 centimetrů. Vyžaduje vodní plochu i souš. Substrát se udržuje stále mírné vlhký. Voda postačuje o hloubce kolem sedmi centimetrů a teplotě 20 °C. K chovu postačuje pokojová teplota, pouze v zimě během zimování musí být teplota 8 °C.
Blatnička západní
Pralesnička harlekýn – Dendrobates leucomelas
Tento druh je převážně černý se žlutooranžovými skvrnami. Jde o malou žábu, měřící pouze 3,5 centimetru. Vyskytuje se v Jižní Americe. Samičky snáší jenom pět vajec, které skrývá mezi mokré listí. Po dvou týdnech se z nich líhnou pulci, kteří metamorfují po třech měsících. Pralesničky harlekýn krmíme hmyzem přiměřené velikosti.
Terárium by mělo mít rozměr 80x40x40 centimetrů. Na dno nasypeme vlhkou rašelinu. Teplota vzduchu by měla kolísat od 24 do 28 °C. Dvakrát denně (ráno, večer) je vhodné terárium rosit.
Pralesnička čarokrásná - Phyllobates lugubris
Je opět menší druh žáby, s velikostí kolem tří centimetrů. Obývá Jižní Ameriku, kde se vyskytuje ve stromovém pralesním patře. Samička snese od 15 do 20 kusů vajec. Snůšku střeží po dobu dvou týdnů samec, poté se líhnou pulci. Ti se přemění v žábu za čtyři týdny. Potravu představuje drobný hmyz.
Terárium má mít rozměr 60x40x40 centimetrů. Substrát utvoříme smísením rašeliny a písku. Terárko dvakrát denně rosíme. Teplotu udržujeme kolem 28 °C.
Pralesnička čarokrásná
Skokan larutský - Amolops larutensis
Dosahují do 7,5 centimetrů. Výskyt skokana larutského je znám pouze z Malajského poloostrova. Obývá rychleji tekoucí vody v nadmořské výšce 1000-1800 metrů. O životě a rozmnožování tohoto skokana, není mnoho známo. Pulci se živí řasami na kamenech.
Chov v zajetí je problematický, především vzhledem k potřebě čisté proudící vody. Možná by se tento problém dal řešit výkonnou filtrací s kameny sahajícími až nad hladinu, znamenající ostrůvky souše.
Skokan larutský
Blatnice rohatá – Megophrys nasuta
Tato žába je dlouhá až 15 centimetrů. Většina těla je zbarvena hnědě. Typické jsou růžky u nosu a očí. Vyskytuje se v Asii, konkrétně od Thajska po Filipíny. Na tomto kontinentu vyhledává horské lesy, kde vyskytuje ve spadaném listí. Páření probíhá ve vodě.
Potravu představuje hmyz a bezobratlí. Výjimečně pozře drobné obratlovce. Pro chov v zajetí budete potřebovat akvárium o velikosti 80x40x40 centimetrů. Substrát musí být stále vlhký a tvořit jej může rašelina nebo lignocel.
Blatnice skvrnitá – Pelobates fuscus
Tento druh je šedohnědý s délkou osm centimetrů. Blatnice skvrnitá obývá Evropu. Potravu představují hmyz, plži a červi a nepohrdne ani žížalami.
Chovná ubikace má mít rozměr 60x40x40 centimetrů a na dně musí být vyšší vrstva substrátu. Ten může představovat písek smísený se zeminou. Na zařízení akvária nejsou náročné, ba naopak vše ostatní by bylo zbytečné. Svým neustálým hrabáním všechno vybavení převrátí a vy byste jej museli neustále upravovat. Na dobu rozmnožování přidáme do chovné nádrže 10 centimetrů hluboký bazének, který by měl zabírat třetinu plochy dna.
Blatnice americká – Scaphiopus couchi
Dosahuje velikosti sedm až devět centimetrů. Základní zbarvení je zelené s černým mramorováním. Obývá jihozápad USA, kde žije na suchých biotopech.
Pro chov v zajetí se hodí ubikace se substrátem, který představuje rašelina s pískem. Úkryt bychom měli udržovat stále vlhký. Teplota přes den musí být aspoň 26 °C s nočním poklesem na 20 °C. Dobu rozmnožování vyvoláme zvýšenou vlhkostí.
Blatnice americká
Ropuška starostlivá – Alytes obstetricans
Zbarvení této drobné žabky je šedé. Břicho je žluté. Tělo působí robustním zavalitým dojmem. Dosahuje délky pouze kolem pěti centimetrů.
Ve volné přírodě obývá západ Evropy a sever Mexika. V divočině loví červy, pavoukovce a hmyz. Pro chov ropušky starostlivé zřizujeme akvária velká 40x40x40 centimetrů. Jako substrát slouží lesní hrabanka. Není nutné vytápění, postačí pokojová teplota. Neboť je původem z Evropy, vyžaduje aspoň dvouměsíční zimní spánek při 5 °C.
Ropuška starostlivá
Kuňka východní – Bombina orientalis
Jde o oblíbený druh mezi chovateli. Dosahuje délky kolem pěti centimetrů a zbarvena je zeleně s černým mramorováním. Ve volné přírodě obývá Čínu a Koreji. Samičky nanesou až 100 kusů vajec a do jednoho týdne se z nich líhnou pulci. Ti se přemění do měsíce v dospělce.
Pro chov v zajetí vyhovují rozměry 50x40x30 centimetrů. Část dna musí pokrývat souš a polovinu voda. Kuňka východní si vystačí s pokojovou teplotou, pouze v zimě vyžaduje tříměsíční zimní spánek při 5 °C. Kuňka východní se velice hodí do zahradních jezírek, která zabráníme proti úniku.
Žába pestrá – Discoglossus pictus
Zbarvení této žáby je proměnlivé. Někdy je šedá až téměř černá, ale může být i zelená či cihlově červená. Dosahuje délky kolem šesti centimetrů. Vyskytuje se v západním Středomoří, od Itálie po Španělsko, ale obývá rovněž severozápad Afriky.
Chovná nádrž postačí s rozměry 60x40x40 cm, dno rozdělíme na dvě poloviny – souš a vodu. Hloubka vody musí být od pěti do deseti centimetrů. Teplota postačí pokojová, pouze po zimování (to probíhá při 12 °C) je vhodné zvednout teplotu na 26 °C, čímž stimulujeme žáby k páření.
Žába pestrá
Drápatka vodní - Xenopus laevis
V dospělosti dosahuje délky těla osm až dvanáct centimetrů. Samičky jsou větší než samečci. Svrchní část těla je zelená s tmavými skvrnami. Břicho je šedobílé. Popsané zbarvení platí u přírodních jedinců, ale v zajetí je chována drápatka vodní i ve žlutém a dokonce bílém zbarvení. Ve volné přírodě obývá velkou část jižní a východní Afriky. Vyskytuje se pouze v netekoucích vodách. Jako potrava ji slouží bezobratlí, hmyz i drobné rybičky.
Pro chov plně vyhovuje terárium s rozměry 60x30x40 centimetrů. Vhodné je osázení vodními rostlinami. Teplotu vody postačuje držet na pokojové teplotě.
Drápatečka krátkonohá - Hymenochirus curtipes
Je to velice malá drápatka, která dosahuje délky těla pouhých 3,5 centimetru. Pojmenování dostala podle tří prstů na zadních končetinách, na kterých má drápky. Ty využívá při trhání potravy. Hymenochirus curtipes pochází z Afriky – Kongo, Kamerun.
V zajetí ji můžeme krmit kousky rybího filé, nitěnkami, žížalami a larvami komárů. K chovu plně vystačí malé akvárium o rozměrech 40x20x30 centimetrů. Voda má mít pokojovou teplotu, tedy od 20 do 24 °C.
Drápatečka krátkonohá
Pipa brazilská - Pipa carvalhoi
Tento druh pipy dosahuje délky osm centimetrů. Ve volné přírodě obývá východ Brazílie. Požírá velikostně přiměřenou potravu, tedy hmyz a červy a nepohrdne ani malými rybkami a pulci.
V zajetí je ideální osázet akvárium zelení. Jako souš postačí jakýkoliv ostrůvek na hladině. Chovná nádrž by měla mít rozměry 60x40x40 centimetrů. Teplota vody má mít 24 °C.
Pipa brazilská
Paracophyla palmata
Tato žába dosahuje délky těla kolem dvou centimetrů. Zbarvení je šedohnědé, s černými skvrnami po hřbetě. Obývá Madagaskar. Množí se ve stojatých vodách, kde snáší až 500 kusů vajec. Za potravu jim slouží drobní bezobratlí živočichové.
Pro chov v zajetí musí být akvárium velké aspoň 60x40x30 centimetrů. Polovičku musí tvořit voda a druhou část rašelina, listí a kůra. Denní teploty kolem 25 °C jsou optimální. Abychom přiměli tento druh k páření, musíme sezónně měnit vlhkosti vzduchu.
Malgaška Barbourova - Platypelis barbouri
Malgaška je pouhé dva centimetry dlouhá žába, s převládajícím tmavomodrým zbarvením. Stejně jako Paracophyla palmata, tak i malgaška Barbourova obývá ve volné přírodě Madagaskar. Potravu představuje drobný hmyz s jeho larvami.
Pro chov těchto žabek se hodí terárium stojatého typu, o minimálních rozměrech 30x30x40 centimetrů. Jako substrát lze použít vlhký lignocel a bohaté osázení zelení. Menší část pak musí tvořit vodní plocha, pro případnou snášku i odpočinek. Vlhkost zvýšíme rosením a teplotu držíme kolem 25 °C.
Malgaška Barbourova
Plethodontohyla notostica
Dorůstá nanejvýš čtyř centimetrů. Zbarvení je rezavohnědé. Ve volné přírodě obývá východ Madagaskaru. Samice snáší od 30 do 60 kusů vajec. Za potravu jim slouží hmyz i další bezobratlí.
Pro chov vyhovuje tomuto druhu pralesní typ ubikace. Rozměry postačí 40x40x40 centimetrů. Teplota uvnitř musí být 26 °C.
Plethodontohyla notostica
www.flickriver.com
Létavka obecná - Polypedates leucomystax
Je dlouhá kolem čtyřech až sedmi centimetrů. Základní zbarvení je tmavé. Břicho je béžové s tmavým mramorováním. Obývá celou jihovýchodní Asii, kde žije v různých biotopech. Hlavní část potravy představuje hmyz a další drobní bezobratlí.
V akváriu vyžaduje létavka obecná teplotu kolem 27 °C s nočním poklesem na 23 °C. Každý večer je vhodné ubikaci porosit.
Mantila rosničkovitá - Mantidactylus bicalcaratus
Mantila je malá žabka dosahující délky dva až tři centimetry. V divočině obývá Madagaskar. Jde o stromový druh žáby, který většinou najdete ve vodou naplněném stromovém paždí. Samičky snáší kolem 25 kusů vajec, která umístí na listy rostlin, vždy nad vodní hladinu. Potravu představuje drobný hmyz.
Terárium musíme zařídit tak, že dno bude pokrývat čtyř centimetrová vrstva vody. Optimální teplota je 26 °C přes den a v noci pokles na 22 °C.
Mantila rosničkovitá
Rákosnice seychelská - Tachycnemis seychellensis
Dorůstá nanejvýš sedmi centimetrů. Hlavním zbarvením je zelená. Většinu dne tráví v korunách palem. Pouze v době rozmnožování se rákosnice seychelská vyskytuje na zemi. Páří se ve vodě, do které snáší samičky kolem 300 kusů vajec.
U nás se v zajetí pravděpodobně nechová. Vyhovují ji pralesní typy akvárií, o rozměrech 50x50x80 centimetrů. Teplota vody má být na 27 °C.
Rákosnice seychelská
Drsnokožka stříkaná - Nyctixalus pictus
Nebývají větší jak 3,5 centimetru. Obývají Malajský poloostrov. V zajetí se drsnokožka stříkaná krmí hmyzem, červy a larvami.
Pro chov jim vyhovují terária stojatého typu o rozměrech 40x40x60 centimetrů. Substrát tvoří vlhká rašelina. Každý večer je žádoucí důkladné porosení. Teplota vzduchu uvnitř ubikace má být 28 °C.
Drsnokožka stříkaná
www.flickr.com
Létavka skokanovitá - Aglyptodactylus madagascariensis
Tento druh žáby dosahuje až devíti centimetrů. Jeho zbarvení je šedohnědé. Výskyt má na Madagaskaru.
Létavka skokanovitá vyžaduje ubikaci o velikosti 60x40x40 centimetrů. Jako substrát vyhovuje vlhká rašelina či lignocel. Třetinu dna musí tvořit voda, hloubka postačí kolem sedmi centimetrů.
Létavka skokanovitá
Mantela zlatá - Mantella aurantiaca
Její zbarvení je atraktivní, zlatožluté. Velikosti jde o malý druh, dosahující maximálně třech centimetrů. Ve volné přírodě obývá východ Madagaskaru.
Plně vyhovuje terárium o velikosti 60x40x40 centimetrů, kde substrát bude tvořit vlhká rašelina.
Skokan bornejský - Staurois tuberilinguis
V dospělosti dorůstá délky mezi dvěma až čtyřmi centimetry. Jak napovídá druhový název, vyskytuje se v Borneu. Za potravu mu slouží bezobratlí živočichové přiměřené velikosti.
Skokan bornejský vyžaduje větší chovnou ubikaci, kde většinu plochy bude tvořit kvalitní voda a z ní vyčnívající kameny. Tento druh požaduje teplotu vzduchu kolem 27 °C a vody 23 °C.
Skokan bornejský
Ptychadena obecná - Ptychadena mascareniensis
Tento skokan je hnědo-zelený. Dosahuje maximálně sedmi centimetrů délky. Domovinou mu je jih Afriky a Madagaskar. Samičky snáší kolem 300 kusů vajec. Za potravu mu slouží hmyz a bezobratlí.
Ptychadena obecná vyžaduje terária o rozměrech 80x40x40 centimetrů. Jako substrát vyhovuje směs písku a zeminy. Vyžaduje vyšší teplotu v chovné nádrži, aspoň 28 °C.
Ptychadena obecná
Skokan hrabavý - Pyxicephalus adspersus
Jde o velký druh skokana, dosahujícího až 25 centimetrů. Samičky jsou mnohem menší, zhruba poloviční. Zbarvení je zeleno-olivové. Domovinou skokana hrabavého je střed a jih Afriky. Za potravu mu slouží hmyz a jeho larvy, stejně tak menší obratlovci, larvy potemníků a dokonce laboratorní myši.
Vzhledem k jeho velikosti, musí chovná nádrž mít rozměry 10x50x50 centimetrů. Teplota by v průměru měla být kolem hodnoty 27 °C.
Skokan hrabavý
Parosnička indická - Kaloula pulchra
Tvar těla má tato parosnička oválný, dosahující délky nanejvýš sedmi centimetrů. V Asii obývá poměrně rozsáhlé území na jihovýchodě kontinentu.
V zajetí krmíme tyto žáby drobným hmyzem nebo červy. Nepohrdnou ani malými žížalami. Terárium vyžaduje o rozměrech 60x40x40 centimetrů. Voda stačí na čtvrtině této plochy. Hloubka vyhovuje kolem deseti centimetrů. Substrát může tvořit rašelina, či směs lignocelu s pískem. Přes den udržujeme teplotu na 28 °C a přes noc poklesneme na 24 °C.
Parosnička indická
Parosnička červená - Dyscophus antongili
Tento druh je zbarven velice atraktivně – červeně. Velikosti dosahuje od osmi do jedenácti centimetrů. Původem pochází z Madagaskaru. Rozmnožování probíhá ve vodě, kde samice klade až jeden tisíc vajíček. V divočině i v zajetí krmíme bezobratlými i mláďaty drobných obratlovců.
Pro chov používáme terária s rozměry 60x50x50 centimetrů. Jako substrát vyhovuje navlhčený lignocel pokrytí mechem. Vodní plocha by měla tvořit třetinu dna. Teplota se má pohybovat kolem 26 °C přes den a 22 °C v noci.
Parosnička červená
Parosnička vločkovaná - Chaperina fusca
Je drobná asijská žabka, dosahující maximální délky těla 2,5 centimetru. Za potravu mu slouží drobní bezobratlí živočichové.
Chov v zajetí je ojedinělý. Vyhovují ji terária o rozměrech 40x30x30 centimetrů.
Parosnička vločkovaná
Parosnička mramorová - Scaphiophryne marmorata
Tento druh parosničky je velký pět centimetrů. Obývá Madagaskar, konkrétně jeho východní část.
V zajetí lze tento druh úspěšně krmit drobnými členovci, žížalami a krmným hmyzem. Chovná ubikace musí mít rozměry aspoň 60x40x30 centimetrů. Jako substrát dobře poslouží vyšší vrstva lesní hrabanky, na kterou navrstvíme listí a mech. Teplota přes den má být 25 °C s nočním poklesem na 22 °C.
Parosnička mramorová
Malajka barmská - Calluella guttulata
Jde o zavalitý druh, dorůstající od tří do pěti centimetrů. Ve volné přírodě obývá malajka barmská Malajský poloostrov. Potravu loví z úkrytu pod listím a představují ji různí červi, hmyz i jeho larvy atd.
Terárium je vhodné o velikosti 60x40x30 centimetrů, kde bude třetinu představovat vodní plocha a zbytek dna bude představovat vlhký substrát (lignocel nebo rašelina). Teplota uvnitř má být v průměru 26 °C a interiér terária denně rosíme.
Malajka barmská
Rosnička středomořská - Hyla meridionalis
Dosahuje velikosti kolem pěti nebo šesti centimetrů. Ve zbarvení převládá zelená barva. Břicho je okrové. Ve volné přírodě obývá jihovýchodní Evropu. Rosnička středomořská se vyznačuje noční aktivitou. Snáší kolem dvou stovek vajec. Potravu představuje hmyz a v zajetí především cvrčci. Vhodný je rovněž hmyz nasmýkaný na louce.
Terária mají mít rozměr 40x40x50 centimetrů. Teplota uvnitř má být 26 °C s poklesem přes noc na 20 °C. Jako u ostatních evropských druhů podporuje rozmnožování zimní spánek při 10 °C po dobu jednoho nebo dvou měsíců.
Rosnička středomořská
Rosnička kubánská - Osteopilus septentrionalis
Tato rosnička může dorůst až do délky 14 centimetrů. Samci jsou o něco menší jak samice. Ve volné přírodě se nachází na ostrovech Karibského moře. Za potravu mu slouží hmyz přiměřené velikosti, ale pozře i myší holátka.
V zajetí je chováme v teráriích velkých 50x50x60 centimetrů se stále vlhkým substrátem. Chybět nesmí miska na vodu a bohaté osázení zelení. Teplotu držíme kolem 25 °C.
Rosnička kubánská
