Je boloňský psík vhodný pro každého?
Boloňský psík je velice oblíbené a vyhledávané plemeno psa. V dnešní době na něj můžete narazit téměř na každé výstavě. Takové pověsti se boloňskému psíkovi nedostalo náhodou.
Dávnou domovinou je teplé Středomoří. Tam předkové tohoto plemene vyplňovali životy bohatým šlechticům a svoji rozvernou povahou bavili královské rodiny. Jedná se blízké příbuzné bišonka. V dřívějších dobách byla tato dvě plemena dokonce považována za jedno a to samé. Až později objevili v Itálii jisté odlišnosti u těchto dvou plemen. Roku 1934 byl boloňský psík uznán za samostatné plemeno.
Dnešní boloňáci jsou čistě pokojoví psi, ovšem to v tomto případě neznamená, že většinu dne proleží vklidu na gauči. Je totiž velice živého temperamentu, ale je snadno ovladatelný a dobře poslouchá. V dřívějších dobách se mu přezdívalo pes doprovodný, z čehož vyplývá, že svého majitele s oblibou všude doprovádí. Miluje jízdu automobilem a vycházky do přírody. Od svého pána si žádá časté hry, které ho velice baví, je prostě od přírody šaškem. Díky tomu patří ve Francii k obvyklým cirkusovým zvířatům.
„Výhodou tohoto plemene je,
že téměř nelíná“
Výhodou boloňského psíka je, že téměř nelíná a nemusí se stříhat. Dokonce ani psy určené na výstavy, není nutné přistřihávat. Délka srsti dosahuje sedmi až deseti centimetrů. U jedinců s kvalitní srstí, není péče o ni vůbec složitá. Stačí česání jednou týdně, nebo za deset dnů a žádné cucky v srsti nebudou. Srst boloňských psíků lze s trochou nadsázky přirovnat k lidským vlasům. Nemá totiž podsadu a tím pádem nelíná a obměňuje se pouze česáním. Navíc je ještě podobná trvalé – vločkovitá. Barva boloňských psíků je sněhově bílá. Každý jiný odstín barvy je považován za odchylku od standardu a tím pádem je vadou. Přestože je tento pejsek bílý, nevyžaduje častou koupel. Bohatě stačí jedna koupel za dva měsíce. Při častějších intervalech hrozí naopak odmaštění srsti a následné plstnatění. Zdravá srst je lesklá a špínu lze úspěšně vykartáčovat. Po vycházce stačí omýt pouze tlapky a v případě potřeby tlamičku. Majitelé používají k hygieně méně agresivní dětské mýdlo.
Boloňský psík se výborně hodí i k malým dětem. Svým živým temperamentem, oblibou v hrách a skotačení, si s dětmi rozumí. Navíc spolehlivě aportuje a dětem přináší hozené hračky. Snad nikdy se nestalo, že by boloňský psík někoho kousl. Rád dovádí ve sněhu, kde se válí a předvádí. Krátkodobý mráz a chlad mu nevadí. Horší je, pokud promokne. V takovém případě je dobré, aby byl páníčkem po návratu domů osušen.
Co se týče genetiky, není přešlechtěný a netrpí nemocemi. Pouze srst v uších poměrně hodně zarůstá a je nutné ji pravidelně vytrhávat.
V případě, že se chystáte na rozmnožování boloňáků, nebudete mít mnoho starostí. Fenky jsou totiž skvělé matky. O štěňata se pečlivě starají. Nejednou se stalo, že fena, která ani nehárala ani nebyla v kontaktu se psem, přijala cizí štěně a dokonce se jí spustilo mléko a zdárně kojila. Průběh porodu bývá bezproblémový, trvá nanejvýš dvě hodiny. Štěňat bývá v průměru od čtyř do šesti a takové množství dokáže fenka lehce uživit.
Na svého majitele působí protistresově. Jejich pohodová nálada se na vás prostě přenese. Jsou zvědaví a při každé činnosti v domácnosti vás budou sledovat. Stejně tak při práci na zahradě budou kolem vás trpělivě skotačit a nosit vám balónky, abyste jim je házeli nazpět. Štěkáním se projevují pouze v případě příchodu cizí osoby nebo když zazní zvonek u dveří. Návštěvy vítají s oblibou, ihned příchozí lidi očichají a žádají si pohlazení a čekají na hry.
Všem majitelům nebo potenciálním zájemcům o chov boloňských psíků přeji, aby byli se svým mazlíčkem šťastni. Rozhodně se s ním nebudete nudit a váš věnovaný čas, vám budou mnohonásobně vracet.
Tříměsíční štěně boloňského psíka
