Krmení králíků
Králíci potřebují k dobrému zdravotnímu stavu a správnému vývoji kvalitní vícesložkové krmivo. Nejdůležitější je bez diskuzí objemná suchá píce, obsahující velký podíl vlákniny. Krom toho má dietetické účinky, čímž přispívá k dobrému trávení. Pokud není v silách chovatele takové krmivo zajistit, nemá cenu s chovem králíků začínat.
Seno pro králíky
Objemné suché krmivo lze charakterizovat jako krmivo s minimální vlhkostí a nízkým obsahem živin a energie. Tuto definici splňují pouze seno a sláma. Seno se chovatel hospodářských zvířat snaží vyrobit v co nejvyšší kvalitě. Rozhodující je doba seče, počasí během sušení (s tím souvisí délka sušení) a následně také jeho uskladnění. Hlavním klíčem k úspěchu je ale druhové (botanické) složení sušené trávy.
Optimální doba seče je v období poupat, těsně před jejich vykvetením. V té době jsou živiny v nejvyšší kvalitě. Počasí může tento termín zhatit, pak nezbude nic jiného, než kosit o něco dříve nebo později. V druhém případě, při pozdní seči, čekejte sice vyšší výnos díky narostlé hmotě, ovšem na úkor kvality. Pokud se vám podaří usušit seno během tří až čtyř dnů, můžete si gratulovat. Takového výsledku dosáhnete pouze v případě slunečného počasí s mírným vánkem. Delší doba sušení vůbec nevadí, mnohem horší je déšť. Spadne-li voda do dvou dnů po seči, tak se nejedná o katastrofu. Před koncem sušení, kdy už je píce téměř suchá, přichází vlivem deště o velké množství živin. V důsledku toho získává seno nažloutlou barvu a kvalita je mizerná. Kvalitní seno poznáte podle nazelenalé barvy, příjemné vůně a také nebývá prašné.
Při uskladnění nikdy nenavrstvujte větší hromadu sena na sebe. V prvních dnech nesmí dojít ani k udusání. Seno ještě víc proschne a vydýchá se. K uskladnění se nejčastěji využívají půdy nebo seníky. Čerstvě usušené seno se nemá králíkům ihned zkrmovat. Vhodné je počkat aspoň šest týdnů. V té době ještě řádně dofermentuje.
Nejhodnotnějším senem je vojtěškové nebo jetelové. Ovšem tyto dvě pícniny se hůře a déle sušší. Vhodné jsou také jetelotravní směsky. Nejčastěji ale chovatelé králíků sušší luční seno. I to je kvalitní, záleží ale na botanickém složení. Na loukách roste spousty prospěšných bylin. Ale najdou se i jedovaté druhy (bolehlav, vlaštovičník, přeslička, pryskyřník, durmany atd.), které ve větším množství mohou ublížit. Nasušit si lze i jinou píci. Třeba kopřivy jsou vhodné pro všechny kategorie králíků a mají kladný dopad na zdravotní stav. Mrkvová nať má v zimních měsících blahodárný vliv na rozmnožování.
Nyní pár řádků k slámě. Na kvalitu sušení se nemusí tolik dbát jako u sena, neboť je využívána nejčastěji jako podestýlka. Mezi chovateli je nejrozšířenější pšeničná sláma, ovšem králíkům z ní mohou otéct a slzet oči. Z tohoto pohledu je vhodnější sláma ječná, kterou králíci v menší míře i požírají. Někteří chovatelé ji občas podávají v krmné dávce spolu se senem. Hlavním úkolem slámy je udržet v kotci suché a čisté prostředí.
Zelené krmení pro králíky
Zeleným krmením označujeme luční trávu nebo vojtěšku či jetel, zkrmované v čerstvém zeleném stavu. Zelenou píci krmíme od jara do podzimu. Každý den je nutné posíct čerstvou dávku krmení, což je časově náročnější než krmení senem. Pouze v chladném počasí si lze udělat zásobu na dva dny.
Píce se totiž nesmí v žádném případě zapařit. Králíci by se nadýmali, což by končilo úhynem. Zelenou píci nesečeme podél rušných cest, kde je znečištěna plyny z automobilů. Psí a kočičí výkaly jsou zase přenašeči kokcidióz, proto parky nebo neoplocené zahrady nejsou rovněž vhodné ke kosení. Dříve se mezi chovateli tradovalo tvrzení, že králík nesmí pozřít mokrou trávu. To je nesmysl, králíkům vadí pouze píce zapařená. Samozřejmě mokré zelené krmení se lehce zapaří, proto předložíme do kotce jen malé načechrané množství. Jednou za čas je vhodné nabídnout králíkům mrkvovou nať.
www.krautundrueben.de
Chybět nesmí ani větvičky ovocných stromů, pomocí kterých si brousí hlodáky. Neuškodí ani smrková větévka, která vzbuzuje větší chuť k žrádlu. Blahodárný vliv na organismus králíka má vrbové proutí. Obsahuje látky okyselující střevní mikroflóru. V kyselém prostředí se zase nedaří kokcidiím. Jako prevence proti kokcidióze je vrba ideálním řešením a nebudete potřebovat drahé průmyslové výrobky. Preventivní účinky má rovněž ocet v napájecí vodě.
V malém množství můžete nabídnout listy jahodníku, kedlubny, květáku, okurek, ředkviček apod. Po dvoudenním sušení se zmírní pálivost kopřiv a ty jsou pak rovněž vhodné. Na čerstvé zelené kopřivy si králík dokáže po čase také navyknout.
„Pšenice nadýmá, kvůli tomu
není pro králíky vhodná“
Jadrná krmiva pro králíky
Do této kategorie krmiv řadíme obilí, které představuje ihned po senu druhou nejdůležitější složku králičí obživy. Vypěstovat si jádro doma bez zemědělské techniky není možné. Proto řada chovatelů musí volit nákup od pěstitele, čímž vznikají na chov nemalé náklady.
Pro každou kategorii králíků se hodí jiné obilí. Tak například oves je se svými dietetickými vlastnostmi vhodný pro chovné jedince a mladé kusy. Králíci po něm nejsou ztučnělí a má vliv na libido samců. Příznivě ovlivňuje také kvalitu srsti a u samic plodnost nebo tvorbu mléka.
Ječmen je nejvhodnější podávat během výkrmu a pro březí nebo kojící samice. Nehodný je před plánovaným připouštěním, neboť opožďuje říji. Mladým králíkům se ječmen začíná zkrmovat po třech měsících jejich věku.
Z jadrných krmiv se v menší míře používá též kukuřice. Obsahuje hodně škrobu, který se přeměňuje na tuk. Proto kukuřici předkládáme pouze v menším množství. Vhodná je v kombinaci s ječmenem pro chovný kus, který plánujeme vyřadit a zabít. Po několikatýdenním krmení ječmene s kukuřicí, dojde ke zkvalitnění masa. Kukuřicí začínáme krmit až po čtyřech měsících věku.
Pšenice králíky nadýmá a žito není také vhodné. Většina králíků ani tyto dvě obiloviny nepřijímá. S oblibou si ale pochutnají na usušeném tvrdém pečivu z těchto obilnin. Okusováním si navíc králíci obrousí hlodáky.
Šťavnatá krmiva
Z této kategorie krmiv, je pro králíky nejvhodnější řepa, brambory nebo mrkev. Krmit je můžeme v průběhu celého roku, ovšem nejpodstatnější význam mají v zimním období. V té době jsou výborným zdrojem vitamínů a zpestří jídelníček. Důležité je správné uskladnění, šťavnatá krmiva nesmí přemrznout ani nahnít. Při podávání těchto, na obsah vody bohatých krmiv, může poklesnout spotřeba napájecí vody. Velké zastoupení šťavnatých krmiv v denní dávce vede u králíků k průjmům, proto volíme malé dávky. Rozumné dávky mají kladný dopad na produkci mléka samic a zvyšují chuť ke krmivu.
Nejvhodnějším a mezi chovateli nejrozšířenějším šťavnatým krmivem je krmná řepa. Z dalších okopanin můžeme zkusit cukrovou řepu, vodnici a řepu červenou. Krmná řepa je vhodná jak ve výkrmu, tak pro chovné králíky a březí či kojící samice.
Ještě více vitamínů a prospěšných látek než řepa, má mrkev. Hodí se pro všechny kategorie, u samic vyvolává říji.
Brambory mají velký obsah škrobu (stejně jako ječmen a kukuřice), hodí se tak k výkrmu od třetího měsíce věku. Zkrmují se v syrovém i vařeném stavu. Po uvaření je vhodné rozmačkat brambory se šrotem a zamíchat s nasekanými kopřivami a nastrouhanou řepou. Při krmení déle uskladněných brambor, dejte pozor na klíčky! Obsahují jedovaté látky! Alternativou za brambory mohou být topinambury. Hodí se především mladým králíkům po odstavu. Topinambury obsahují inulín. Tento cukr přispívá k dobrému trávení a správné funkci střev.
Za zmínku jistě stojí každému dostupná jablka. Při uskladnění je lze krmit celou zimu.
Doplňková krmiva
Hlavní krmné komponenty máme zmíněné výše. Jako doplněk lze králíkům nabídnout některé luštěniny, především hrách. Králíkům jej podáváme po dosažení třech měsíců věku. Ve vodě nabobtnalý hrách podporuje rovněž tvorbu mléka u kojících samic. Podobné vlastnosti má také sója. Opravdoví fajnšmekři chovu králíků, využívají ke krmivu lněné semínko a slunečnici. Obě olejniny mají dobrý vliv na kvalitu a lesk srsti, proto mají uplatnění především před vystavováním nebo během línání.
Zapomenout nesmíme na obyčejné mléko, vhodné samicím během odchovu. Zvyšuje mléčnost, stejně jako syrovátka. Obě tekutá krmiva jsou lehce stravitelná se zajímavou energetickou hodnotou.
Na trhu existuje rovněž široká nabídka vtamino-minerálních přípravků. Nejčastěji se setkáte s roboranem, acidomitem nebo optiminem. První je v práškové formě, další dva tekuté a přidávají se do napájecí vody. Cílem těchto přípravků je zvýšení přírůstku, prevence proti nemocem a zlepšení zdravotního stavu. Dávkujeme podle návodu uvedeného na obalu příslušného výrobku.
Granulované směsi pro králíky
Většina velkochovatelů krmí své ušáky granulovanými krmivy. Existuje kompletní krmná směs nebo doplňková. V kompletní směsi jsou obsaženy všechny komponenty, co jsme si popsali dříve. Směs představuje kompletní přísun všech potřebných živin, kromě vody a sena nemusí chovatel nic vymýšlet. Spíš nesmí nic vymýšlet! Jakékoliv přilepšení ke kompletní krmné směsi je spíše na škodu. Opakem je doplňková krmná směs, kterou podáváme k tradičnímu krmivu na přilepšenou.
Při koupi krmných směsí si dejte pozor, pro jakou kategorii směs vyžadujete. Jiné složení potřebuje králík během výkrmu, jiné vyžaduje kojící samice atd. Rozdělení je poměrně podrobné, až takto daleko problematika krmení králíků dospěla. Granule jsou většinou složeny z úsušků trav, obilovin, vitamínů, minerálů, extrahovaných šrotů,… K dostání jsou granule s obsahem antikokcidiostatik. Tato léčiva jsou prevencí proti kokcidióze.
Při koupi granulovaných směsí hleďte na datum spotřeby, nebývá totiž dlouhé. Některá dodávka granulí bývá také dosti prašná. Prach dráždí králíkům dýchací orgány. Nezbude vám nic jiného, než granule několikrát přesypat přes síto a prašnost tím odstranit.
Krmné směsi snižují chovatelovu pracnost a dobu krmení. Jedinou nevýhodou je vyšší cena. Je tak na každém chovateli, zda zvolí cestu pracnější a lacinější nebo méně náročnou ale nákladnou.
