Chov papouška chocholatého
Papoušek chocholatý je ve volné přírodě ozdobou ostrovní země – Nové Kaledonie. Díky předním českým chovatelům se dnes pravidelně množí i v naší republice. I můj otec, který byl velmi zapáleným a pro spoustu lidí uznávaným chovatelem papoušků, zatoužil po hornech. Takto se papouškům chocholatým mezi chovateli říkalo. Pojmenování horny vzniklo z německého pojmenování Hornsittich.
Nejdříve jsme chtěli shromáždit co nejvíce informací o tomto druhu. To byl docela problém, v roce 2005 moc literatury o těchto papoušcích nebylo. Všechny zdroje nabízely tytéž informace. To, že se ve volné přírodě objevují 2 poddruhy:
- Papoušek chocholatý novokaledonský (Eunymphicus cornutus cornutus)
- Papoušek chocholatý ostrovní (Eunymphicus cornutus uvaeensis)
…a že papoušek chocholatý obývá ve volné přírodě pouze Novou Kaledonii a pár okolních ostrovů, nebyl problém vyhledat. Horší bylo zjistit počasí a teploty, které tam panují. Papoušek chocholatý je řazen mezi ohrožené druhy, spadá dokonce do první přílohy úmluvy CITES. V deštných lesích, které ve volné přírodě obývá, panuje stálá teplota v rozmezí od 18 do 30 °C. To je v našem podnebí, obzvláště v zimě, velký problém. Zimní ubikaci, o rozměrech 2x1x2 metry, jsem zateplil polystyrénem a měl jsem připravený i ventilátor. Ve venkovním výletu s rozměry 3x1x2 metry mám zčásti písek a zčásti hlínu. Během chovné sezóny roste ve venkovním výběhu porost pampelišek, ptačince a hlínu někdy posypu klíčeným zrním. Do venkovního výletu jsme umístili budku z dutého kmene, vysokou 180 cm s průměrem 30 cm. Ve vnitřní ubikaci je budka vyrobená z desek o rozměrech 100x35x35 cm. S dobrým přítelem Jirkou Šustrem jsme vyjeli 27.12.2005 do Německa splnit si sen. Milým překvapením bylo vidět v zasněžené voliéře, jak se samička koupe ve vodě. Zjištění, že naší zimu snáší bez problémů, bylo pro nás radostné. I z tohoto důvodu jsme dlouho neotáleli a po vyřízení potřebných dokumentů, jsme brzy vyrazili i s papoušky zpět domů. Trochu jsme měli obavy z přihlášení papoušků na životním prostředí. Tamní pracovníci nás ale mile překvapili, všechno nám vysvětlili a za 3 týdny jsme měli potřebné doklady doma ve schránce. Takže shrnuto: cesta, naše klima ani cites nebyl žádný problém.
Papoušek chocholatý (Eunymphicus cornutus)
http://psitacidios.blogspot.cz/
Papoušci ozdobeni chocholkou složenou ze dvou černých per s červenými konci nám tedy konečně létali v našich voliérách. Papoušek chocholatý nemá výrazně vyvinutý pohlavní dimorfismus. Samice i samec je zbarven stejně. Samička bývá zpravidla o něco menší a menší je i její zobák. Zvukový projev je podobný jako u všem dobře známých kakariků, čili trocha mečení, trocha kachního kejchání apod. Podobní si jsou i hrabáním a zobáním ve výletech na zemi. Kvůli spoustě času, kterou tráví na zemi, je vhodné papoušky dvakrát ročně odčervit. Já tak činím před chovnou sezonou a po ní. Volím panacur aplikovaný přímo do zobáku. Nevýhodou je nutnost papoušky odchytit, ale zase mám jistotu v dávkování. Pokud se druhý den v trusu vyskytnou i okem viditelní červíci, aplikaci po 10 dnech zopakuji.
Krmení jsme podávali podle doporučení od německého chovatele. Papoušci chocholatí dostávali směs, která je složena z malého podílu slunečnic, ze tří druhů prosa, lesknice, pohanky, kardi, dýňových semínek, nahého ovsa, hrachové a kukuřičné vločky a jako pamlsek chili papričky.
V průběhu roku dále předkládám různé krmné komponenty. Od půlky února naklíčené zrní, v době krmení mláďat strouhanou vaječnou směs s mrkví. Slunečnice tvoří opravu minimální zastoupení a to pouze bílá s trochou žíhané. Papoušek chocholatý má totiž náběh k obezitě a samozřejmě játrům to také neprospěje. Ve velké oblibě mají téměř všechny druhy ovoce. Citrusové plody – pomeranč, citrón, grep atd. jim rozpůlím a oni je vyzobávají. Oblíbený je i ananas a zdraví prospěšná je také červená řepa. Když procházím s krabičkou moučných červů kolem voliér, hned nalétnou na pletivo a loudí na mě chutné sousto. Červa, ze kterého vycucnou proteinový obsah, přidržují končetinami. Moučné červy někdy popráším Nutrimixem pro exoty.
Papoušek chocholatý (Eunymphicus cornutus)
http://www.zoochat.com/
Vraťme se ale k chovu. Po přívozu ptáků domů a vypuštění do voliér, se nejevili papoušci vůbec vystresovaní. Naopak zvědavě zkoumali vše nové. Do výletu měli přístup i přes zimu, pouze ve velkých mrazech a přes noc jsem je zavíral. Nedočkavě jsem vyhlížel jaro, neboť pár byl dvouletý a existovala tak určitá naděje na hnízdění. Jako u většiny papoušků se projevují největší aktivitou brzy ráno a navečer. Naši sousedé tatínka podezřívali, že snad u voliér nocuje. Seděl tam za setmění, a jakmile se ráno začalo rozednívat, seděl tam opět. Začátkem března přišel pár do toku. Samec krmil samici a oba navštěvovali připravenou přírodní budku. Zhruba po měsíci ale tato aktivita opadla a do budky lezli jen zřídkakdy. V polovině dubna se vše opakovalo, opět častější návštěva budky, vzájemné krmení a dokonce i páření. K naší velké radosti následovalo krátce poté první snesené vejce (7.5.), na které samička ihned zasedla. Obden přinesla samice další tři vajíčka a celková snůška tak čítala 4 vejce. První mládě se vyklubalo po 22 dnech zahřívání a do 6 dnů už se k sobě na dně budky choulila všechna čtyři mláďata. Přístup rodičů byl po celou dobu odchovu vzorný a po 5 týdnech byla všechna mláďata seřazena na bidlech. Ačkoli nebyli tak pestře zbarvení jako rodiče, byli nádherní. Maximálně spokojeni jsme vyčkávali další sezonu, ale … Následující jaro se sameček rozhodl otevřenými dvířky navštívit smrk u souseda. Podařilo se nám mu přes křídla položit vějičku, ale kvůli špatnému lepu nenávratně odletěl. Pokud ho neulovil nějaký dravec, má ho ve své sbírce šťastný chovatel. Doma nám po něm zůstali pouze papíry CITES. Otec koupil od chovatele, pana Janečka, pěkného ročního samce. Zamlouval se i samičce, hned se k sobě měli a už v únoru společně navštěvovali budku. V březnu následoval tok, poté opět krátké období klidu a v květnu přišla snůška. Činili nám ohromnou radost a mému tatínkovi až do devadesáti let dodávali energii a chuť do života. V jeho práci teď pokračuji já a uznávám, že neznám lepší pocit než pozorovat krásné, zdravé a spokojené papoušky.
