Vakcinace (očkování) králíků
Žádný chov králíků se dlouhodobě neobejde bez preventivního očkování (vakcinace) proti nejčastějším nemocem. O které nemoci se jedná, jaké sebou nesou následky a kdy je nejvhodnější králíky očkovat, se dočtete v tomto článku.
Nejznámější a nejzákeřnější je všem chovatelům dobře známý mor a myxomatóza. Jedná se o nakažlivá onemocnění, která dokáží během krátké doby zlikvidovat celé chovy. Očkování proti těmto dvěma nemocem by měli podstoupit i králíci určeni pro domácí hobby chov, dokonce i zakrslá plemena. U králíků chovaných jako domácí mazlíčci, je vhodné spojit návštěvu veterináře za účelem každoroční očkování s preventivní prohlídkou.
Nutno podotknout, že žádný zákon chovateli nenařizuje vakcinaci provést, je tak na každém chovateli, jak s danou možností naloží.
Kdy očkovat králíky?
Při očkování musí být králík 100% zdráv a nesmí být nakažen kokcidiózou. Přeléčení proti kokcidiím se u mladých králíků děje v šesti týdnech věku. Pauza mezi přeléčením na kokcidiózu a vakcinací musí být aspoň dva týdny. Po uplynutí této doby máte jistotu, že nebude králík při očkování oslaben. Optimální termín pro první očkování mladých králíků je věk deset týdnů, bavíme-li se o preventivní vakcinaci. Pokud se již v chovu objevila nákaza, očkujeme nejdříve v 6 týdnech věku. Cílem takto brzké vakcinace je navodit králíkům imunitu. To znamená, že tělo králíka si vyprodukuje proti nemoci protilátku, a až se s ní setká, dokáže králík nad nemocí zvítězit.
„Žádný zákon chovateli nenařizuje
vakcinaci provést“
Neznehodnocuje očkování králičí maso?
Toto je častá, ale naprosto zbytečná obava chovatelů. Vakcinace nezanechává v těle králíka žádné nežádoucí látky. Co se týče ochranné lhůty mezi očkováním a konzumací masa, tak u myxomatózy a moru není nutné dodržet žádnou prodlevu. U kožních plísní je ochranná lhůta šest týdnů a u pasteurelóz deset dnů.
Nejčastější nemoci
- Mor králíků nebo též virové hemoragické onemocnění králíků
Proti králičímu moru, doporučují veterinární lékaři očkovat každý chov. Průběh této nemoci je velice rychlý a následuje hromadný úhyn. Navíc je mor vysoce nakažlivý a rychle se mezi králíky šíří. Jedná se o virové onemocnění, které se přenáší kromě přímého kontaktu nakažených zvířat, i bodavým hmyzem. Proto může dojít k nákaze i ve zcela uzavřených prostorech, které mají pouze větrací otvory. Nákaza se šíří i chovatelskými předměty či krmivem. K hlavním příznakům nemoci náleží těžké dýchání a krvavé výtoky z nosu. Léčba této nemoci neexistuje, jedinou prevencí je tak řádné očkování. Králíci se očkují od 6 týdne života a nutné je každoroční preventivní přeočkování.
- Pasteurelóza
Jedná se o infekční onemocnění, způsobující bakterie Pasteurella multocida. Mezi hlavní příznaky patří hnisavá rýma, teplota a hnisavé procesy vznikající různě po těle. Problém je v tom, že je toto onemocnění poměrně dost rozšířené a někteří králíci jsou přenašeči této nemoci, aniž by se u nich někdy příznaky projevily. Přenašečem jsou i všude přítomní drobní hlodavci. Léčba je možná antibiotiky. Očkováním se zamezí rozvoji příznaků, ale nikdy se zcela nezabrání samotné nákaze. Proti pasteurelóze očkujeme mladé králíky velice brzy, již od čtvrtého týdne věku. Povinností jsou dvě přeočkování.
- Plísně kůže
Nejčastější plísní na těle králíků jsou trychofytózy. Jsou přenosné i na ostatní hospodářská zvířata a dokonce i na člověka. Vakcinace se provádí u králíků po šestém týdnu věku s přeočkováním po dvou týdnech. Očkování slouží jako preventivní opatření a také urychluje léčbu za předpokladu, že již nemoc propukla. Hlavním projevem je vylysané (holé) místo na těle, které se postupně rozšiřuje.
Návštěva slovenského chovatele králíků plemene Belgický obr
