Aymara pruhovaný

Aymara pruhovaný je malý jihoamerický papoušek, který se v přírodě vyskytuje od jižního Mexika po západní Panamu. Je velmi klidný, tichý a chytrý. Svou povahou je předurčen k tomu, aby si nacházel stále větší oblibu v srdci lidí. Hodí se pro chov v bytě. Na prostor není náročný. Ve stravě si také příliš nevybírá.

Jediný závažnější problém je jejich trus - je totiž poměrně řídký a objemný. Ovšem kdo o něj má opravdový zájem, jistě tento „problém" nebude považovat za zásadní.

Život v přírodě

V přírodě žije v zalesněných oblastech. Hlavně tam, kde najde dostatek potravy a především ovoce, kterým se převážně živí a které také způsobuje řidší trus.

Aymara v přírodě málo létá. Tomu se také chovatelé někdy diví a myslí si, že jejich aymarové jsou nemocní. Ale přitom je vše zapříčiněno přírodou. V oblasti, kde žije, je velké množství stromů a proto méně létá a spíše šplhá. V přírodě hnízdí v různých dutinách stromů.

Velikost klece, voliéry

Pokud chceme jen jednoho aymaru jako domácího mazlíčka, pak postačí klec o rozměrech 50 × 40 × 40 cm (d × v × š). Musí však být pravidelně pouštěn ven. Jestliže bychom chtěli od aymarů odchovávat mladé, pak minimální rozměry klece pro jeden pár jsou asi 90 × 50 × 50 cm (d × v × š). Velikosti se samozřejmě meze nekladou a jako vždy platí, že čím větší klec bude, tím lépe.

Ve voliéře se většinou chová pohromadě více párů. Pokud máme ve velké voliéře jen jeden pár, pak se ptáci chovají velmi klidně, celý den jen tiše posedávají a vypadají téměř jako nemocní. Jestliže máme párů více, tak se chování zcela změní, ptáci ožijí a jsou stále v pohybu. Někdy to také může dopadnout jako u mě. Dva samci měli mezi sebou nějaké spory. Jednou to zašlo příliš daleko a došlo k nepěknému zranění slabšího ze samců. Druhý, silnější samec byl ihned poté i se svou samicí oddělen. Voliéra pro více párů by měla mít rozměry nejméně 2 × 1 × 2 m (d × š × v). Pokud na chovem v kolonii přemýšlíte, pak byste měli vědět, že někdy při tomto způsobu chovu ptáci prospívají a bez problémů hnízdí, jindy (jako v mém případě) nezahnízdí vůbec a jen se škorpí. Proto je doporučuji dát na odchov do klece a poté je umístit do větší společné voliéry na vylétání.

Vybavení klece či voliéry

Klec či voliéra by měla být před umístěním ptáčka plně vybavena. Musí zde být krmítka, přírodní bidla a nějaká hračka. Já jsem do voliéry umístil větve bez listů (po sezoně jsou vyměňovány za téměř totožné) a v průběhu sezony jim pravidelně poskytuji čerstvé větve k okusu, což je důležité - aymarové si tak krátí dlouhou chvíli a prospívá jim to. Také zde mají houpačku z provazu a další hračky.

Rozlišení pohlaví

U modrých a zelených ptáků, částečně i u šedých, se dá pohlaví poznat podle středních ocasních per. Samci je mají téměř celé černé, někteří zcela černé. Samice mají černé jen konce a někdy okraje per. U mutací je určení pohlaví problematičtější. U mutace edged platí to samé, co pro zelené ptáky. U creme-ina se dá pohlaví trochu poznat podle zbarvení ocasních per a kostrče. Samice je mají více žluté, samci více doběla. U mutace lutino jsem doposud žádné rozdíly ve zbarvení nezjistil, zde nám asi nezbude nic jiného než využít analýzu DNA, eventuálně endoskopii.

Složení chovného páru

Sestavení chovného páru bývá někdy docela problém. Ne vždy se ptáci smíří s partnerem, kterého jim určil chovatel, a může mezi nimi dojít i k souboji. Proto je vždy lepší dát ptákům možnost samovolného výběru partnera - pak máme největší procento úspěšnosti při odchovu mláďat.

Aymary

Hnízdění

Všem je jistě jasné, že pokud chceme aymary odchovat, musíme jim poskytnout vhodnou hnízdní budku. Mě se nejvíce osvědčila budka ležatého typu o rozměrech 40 × 15 × 15 cm (d × v × š) s vletovým otvorem o průměru minimálně 5 cm. Uprostřed budky je přepážka, opět s otvorem o průměru asi 5 cm, která budku dělí na dvě poloviny.

Občas bývají problémy se snášením vajíček. Samice často trpí nesnášivostí a na následky hynou. To se dá vyřešit podáváním Combinalu AD3 pravidelně 2× týdně, tím samičkám zajistíme dostatek vápníku.

Průměrná snůška čítá 4 - 6 vajec a doba sezení je 21 dnů. Mláďata jsou v budce asi 6 týdnů. Asi za týden po opuštění budky se začínají osamostatňovat.
Aymarové můžou poprvé zahnízdit už v 10 měsících, do chovu ale raději zařazujeme ptáky starší jednoho roku.

Jaké krmení používám ve svém chovu?

Já podávám jako základní stravu suchou směs zrnin. Ta obsahuje různé druhy prosa, slunečnici, oves, kardi, semenec. Dále jim každý druhý den dávám ovoce (jablko, hruška, pomeranč, banán, třešně, jahody, maliny apod.), které aymarové milují. Nesmíme také opomenout zeleninu (mrkev, paprika, listy salátu). Zelené krmení dávám po celý rok kromě období hnízdění. Možná to zní podivně, ale je to tak. Praktikuji to u všech mých papoušků a výsledky nejsou nijak špatné.

V období odchovu mláďat krmím následovně: suchá a naklíčená směs semen, ovoce a zelenina a každý den čerstvá vaječná míchanice. Ta obsahuje natvrdo uvařené vejce, omytou a nastrouhanou mrkev, strouhanku a suchou vaječnou směs. Mimo období odchovu mláďat podávám méně míchanice a mnoho zeleného - listy a květy pampelišky, kopřiva, heřmánek pravý, ptačinec žabinec, jitrocel a další. Každý den dávám čerstvou vodu, to je samozřejmost.

Mutace

Je známo několik mutací, i když v tomto směru se aymarové zdaleka nemohou srovnávat například s andulkami nebo agapornisy. Mutace jsou pro chov jistě přínosem, neboť díky nim se o aymary začalo zajímat více chovatelů. A teď již k samotným mutacím.

U aymarů známe, kromě přírodně zbarvených zelených ptáků, jedince tyrkysové, s faktorem tmavnutí (tedy tmavě zelené, olivové a nesprávně označované „kobaltové" a „mauve"), lutino, creme-ino, lacewing, edged v řadě modré i zelené a samozřejmě i modifikace, jejichž fotografie můžete najít na zahraničních stránkách.

Aymara jako domácí mazlíček

Hodí se do bytu. Je velice klidný, tichý, ale chytrý. Pokud si pořídíte jedince přirozeně odchovaného rodiči, můžete mít s jeho ochočením potíže. Pokud již máte nějaké zkušenosti s ochočováním například u andulky, tak víte, že velmi brzy překoná svou plachost a začne si brát z ruky dobroty - ovšem aymara se snaží vždy najít nějakou jinou cestu. Takovou, aby se dostala k pochoutce a nemusela na ruku. Někdy se také stane, že pokud takovou cestu nenajde, tak to prostě vzdá a smíří se s tím, že oblíbený pamlsek mít nebude. Lépe je tedy si na ochočení pořídit ručně dokrmeného jedince. Nutno ovšem poznamenat, že malí papoušci typu aymary se zpravidla ručně nedokrmují a nemusí být vždy nabízeni.

Klec pro aymaru-mazlíčka může mít rozměry 50 × 40 × 40 cm nebo podobné, pokud bude pravidelně pouštěn ven.

Někoho možná zklame, že aymara nepatří mezi papoušky nadané k „mluvení". Jsou sice známí jedinci, kteří se naučili opakovat několik slov, ale rozhodně to není pravidlem

Závěrem

Doufám, že vám tento článek aspoň trochu objasnil některá úskalí, ale i radosti spojené s chovem těchto krásných, milých papoušků a rozhodli jste právě pro ně. Mě učarovaly již před časem a již se jich nehodlám vzdát...

Zajímavé odkazy
http://www.katharinasittiche.de
http://aymara.smrczech.eu
http://www.kathiparadies.homepage.t-online.de
http://www.die-wueppings.de