Chov veverky obecné
Veverka obecná je aktivní temperamentní hlodavec, který je v neustálém pohybu. Neřadí se mezi často chovaná zvířata v zajetí. Ovšem řady chovatelů, kteří veverky vlastní se pomalu rozrůstají, a je reálný předpoklad, že do budoucna bude stav chovaných veverek stoupat. V České republice je veverka obecná chráněným druhem a chov v zajetí je možný pouze po splnění naší legislativy. Více se dozvíte v tomto článku.
Ve volné přírodě se nejčastěji setkáváte s červenou (rezavou) a černou formou. Jinde ve světě ale žije i šedá a čistě bílá veverka. Veverek ve volné přírodě ubývá, proto i v České republice existuje několik záchranných stanic specializujících se na chov veverky obecné. Do těchto stanic nosí lidé mláďata veverek, která naleznou na zemi, dospělé zraněné jedince nebo zabavená zvířata z nepovolených chovů. Kromě těchto činností se záchranné stanice orientují i na zlepšování hnízdních podmínek veverek v okolí – vyvěšují vhodné kmenové budky, ve kterých veverky vychovají mláďata.
Povaha a chování veverek
Povaha veverky je značně specifická. Pořídíte-li si veverku od mláděte a budete se jí věnovat několik hodin denně, lze veverku velmi dobře ochočit. Pokud ale většinu dne trávíte v práci a jste časově zaneprázdněni, pak na chov veverek raději zapomeňte. Tento aktivní hlodavec v sobě má od přírody zakódovanou plachost a nedůvěru k lidem. Kdo se veverce dostatečně nevěnuje, nebude na ni za krátkou dobu moct vůbec sahat. Pokud ji chytíte proti její vůli, hrozí vám bolestivé kousnutí nebo poškrábání. Lidé mají tu špatnou vlastnost, že chtějí za každou cenu vlastnit vše, co se jim líbí a to bez ohledu na nároky zvířat. V případě veverky bychom se nad tím měli vážně zamyslet. Ve volné přírodě obývá prostorný areál o rozloze několika hektarů….opravdu ji to může v zajetí někdo nahradit? Řekl bych, že ne…
Mláďata veverky do třech měsíců věku, jsou velmi přítulná a něžná, podobně jako koťata. Po této době se v nich ale začne probouzet pud plachosti a sebezáchovy a pouze hodinami péče a věnování můžete tyto vlastnosti změnit.
Většinu dne tráví veverky hledáním potravy, kterou představují zejména semena šišek, oříšky, plody, ptačí vejce a houby, které ve svých hnízdech suší. Část nalezené potravy uschovávají veverky do dutin stromů. Tato spižírna slouží veverkám v zimním období, kdy jsou všechny ostatní zdroje potravy ukryty pod sněhovou pokrývkou.
Veverka obecná při okusování mrkve
www.nature-photogallery.eu
Rozhodně nikdy se nesnažte chovat doma veverku odchycenou v přírodě. Možná u vás bude přežívat, rozhodně ale nebude šťastná. Veverka má v sobě totiž pevně zakódováno šplhání v korunách stromů vysokých i 50 metrů, stejně jako poskakování ze stromu na strom. Jedinou výjimku můžete učinit v případě zdravotního postižení veverky, kvůli kterému by ve volné přírodě nepřežila. Pomineme-li tyto problémy, chovem veverky odchycené z přírody se dopouštíte také trestného činu. V případě odhalení ilegálního chovu, vám hrozí citelný finanční postih a zabavení nelegálně držených zvířat.
V zajetí se dožívá veverka kolem 10 let, ve volné přírodě je její život mnohem kratší.
„V případě ilegálního chovu, vám hrozí
vysoká finanční pokuta a zabavení zvířat“
Krmení veverek
Poměrně náročná je i výživa veverek v zajetí. Rozhodně nelze nabízet zvířatům směsi semen běžně dostupné pro hlodavce v obchodech se zvířaty. Taková směs obsahuje pouze jednu desetinu z toho, co potřebuje vaše veverka ke zdárnému životu. V přírodě jsou hlavní potravinovou složkou semena šišek, jak borových, tak i smrkových a modřínových. Nejvhodnější je podávat šišky čerstvé, zelené. Veverky dokáží denně zkonzumovat neuvěřitelné množství šišek. Uvádí se až kolem 170 kusů! Jako další krmivo v zajetí předkládáme bukvice, žaludy, kaštany, šípky, trnky, jeřabiny, březové jehnědy, čapí nůsky, semena habrů a také čerstvé i usušené houby. Vhodné je i trouchnivějící dřevo, stejně jako pupeny a mladé výhonky. Chybět nesmí ani kůra nejrůznějších keřů a stromů, lesní hmyz, ptačí vejce, lesní plody a ovoce i s peckami. Je dobré podávat veverkám nějaké vitamíny určené pro savce, například Roboran. Rozmanitost veverčí potravy je veliká, a čím pestřejší stravu vaší veverce nabídnete, tím lepšího zdravotního stavu u ní dosáhnete a budete mít velkou šanci na rozmnožení. Upřímně málokdo má možnost zajistit tak pestrou stravu, jak je výše uvedeno, pokud nebydlíte přímo u vhodného lesa.
Klec či voliéra?
Odpověď na otázku je jednoduchá. Veverka je velmi náročná na prostor. Život v pouhé kleci nevyhovuje ani handicapovanému zvířeti. Nutností je tedy voliéra o minimálních rozměrech 2x2x2 metry. Tyto rozměry stanovuje chovatelům zákon. Ovšem ve skutečnosti se jedná opravdu o minimální možný prostor, vhodný spíše právě pro zdravotně handicapovanou veverku. Pro zdravé zvíře je optimální rozměr aspoň 6x6x6 metrů. Vždy platí zásada čím větší prostor, tím lépe. V menších prostorech může veverka žít pouze dočasně.
Legislativa v chovu veverek
Veverka obecná je v naší republice dle zákona 114/1992 sbírky, chráněným druhem. Legální chov vyžaduje výjimku z uvedeného zákona, kterou lze vyřídit na ministerstvu životního prostředí, obor ochrana přírody. Udělení této výjimky není samozřejmostí. Vždy musíte pracovníkům úřadu sdělit rozumné důvody, proč chcete veverku chovat a seznámit je s prostředím, ve kterém chcete veverky chovat. V případě ilegálního chovu, vám hrozí vysoká finanční pokuta a zabavení zvířat.
