Chov zakrslých holandských koz
V následujícím článku se dočtete strasti a radosti s chovem zakrslých koz, tzv. holandského typu. Autorkou je jejich chovatelka a zároveň majitelka Dvorního zookoutku U Pipinga, z.s. - Jiřina Ciprová.
„Je to plemeno vhodné k dětem,
protože není agresivní a netrká“
Možná se divíte, co je to na obrázku za divnou třínohou kozu. Je to naše Opice. Dostala toto jméno, protože je zvědavá jako opice, všude leze, všechno ji zajímá, chodí vedle nás jako pes, nic jí neunikne, objeví každou skulinu k útěku a sežere, na co přijde. To lezení všude možně a přeskakování se jí ale nevyplatilo, protože se jí v brance zasekla nožka a než jsme přijeli z nákupu, visela hodinu na opačné straně branky než její noha s otevřenou zlomeninou. Jakmile nás uslyšela, že jsme zpět, začala prosebně volat, takže jsme hned věděli, že se něco stalo. Následovala rychlá cesta k MVDr. Kalendové, kde byly ve hře tři možnosti. Převoz kozenky do Brna, operace a sešroubování nohy, ovšem v řádech několika desítek tisíc Kč, nebo utracení kozenky, nebo amputace nohy. Při našich finančních možnostech a lásce ke zvířatům připadala samozřejmě v úvahu pouze jediná varianta - amputace zadní končetiny. Protože byla kozenka březí, proběhlo vše pouze v mírné anestezii. Vše dopadlo dobře, operace proběhla v pořádku a kozence chvíli trvalo, než si uvědomila, co se vlastně stalo. Nedokážu pochopit, jak dokázala vyskočit dvě hodiny po amputaci na ledničku. Opice měla nadstandardní péči u nás ve vstupní chodbě, kde spala na lavici a po našich každodenních převazech, dávkách antibiotik a vytažení stehů, se kozenka měsíc rehabilitovala o samotě v chlívečku. Potom byla vrácena zpět do stádečka ke své matce a ostatním kamarádkám. V srpnu se potom Opici narodil krásný kozlíček, jehož porod i výchovu zvládla na jedničku. Koza se tak zařadila po bok dalších handicapovaných zvířátek na naší farmě, která žijí normálním životem i se svým handicapem.
A nyní něco k zakrslým kozenkám obecně. Toto plemeno původem pochází z Afriky, jehož původní název byl západoafrická zakrslá koza. Po dovozu do Holandska se později přejmenovala na kozu holandskou zakrslou. Dnes se podle standardu nazývá Zakrslá koza- holandského typu a patří mezi zájmová plemena. Lidé ji však stále mylně zaměňují s kozou kamerunskou. Ta má však oproti holandské zakrslé zmenšené pouze končetiny, kdežto holandská zakrslá má zmenšený celý rámec těla a je jemnějších rysů. Často však dochází k jejich vzájemnému křížení. Kamerunská koza má však horší povahové vlastnosti než holandská zakrslá a tak kříženci často mohou být problémem v hobby chovech (povaha kříženců se více podobá kamerunské koze).
Holandská zakrslá koza s amputovanou částí zadní končetiny
Kohoutková výška zakrslé kozy holandského typu je 40-45 cm u kozy (ve standardu 45-55 cm) a u kozla 50-60 cm. Váha kozy je do 25 kg a kozla do 40 kg (u nás máme kozlíčky mnohem menší). Obecně platí, že čím menší koza, tím má vyšší cenu, dále také záleží na pohlaví a barevnosti. Hlava je suchá, bez výrazného prohnutí, oči mandlového typu, ani zapadlé, ani vystupující. Srst je krátká a různě zbarvená, na hřbetě může být delší. Oblíbenější bývají hlavně strakatí jedinci. Obě pohlaví mají pěkně tvarované růžky, kozel mívá výraznou bradku a delší srst na hřbetě. Kozlíci mírně zapáchají, nedá se to ovšem srovnávat s klasickým velkým kozlem, který je cítit přes celou vesnici. Také bych řekla, že intenzita zápachu je proměnlivá. Někdy nejsou cítit vůbec. Kozičky vyžadují kvalitní suché ustájení nejlépe s celoročním výběhem. Jsou to společenská zvířata, a proto jim moc nesvědčí pobyt o samotě. Pokud jsou kozičky samy, velmi se fixují na osoby, s kterými jsou v kontaktu a při vítání je hlasitě zdraví a čekají, co dostanou dobrého. Koza je březí 145 - 155 dní, nejčastěji rodí 150 den. Kůzlata se rodí celoročně. Ve vrhu bývají 1-2 mláďata, výjimečně 3, ale to už mívá kozička problém všechna mláďata uživit. Odstavují se ve věku cca 2 měsíce. Kůzlátka většinou zkouší už v den narození konzumovat jemné seno, ale v tomto období je nutné, aby se co nejdříve napila mleziva a dále pila mateřské mléko až do odstavu. U nás se kůzlátka odstavují až v době, kdy si je někdo koupí, do té doby jsou u maminky, ale nejméně dva měsíce. Zakrslé kozičky mají malé vemínko a mléko stačí ideálně pro jedno, max. 2 kůzlátka. Pokud jsou kůzlátka po narození maličká, je vhodné je při mrazech umístit alespoň zpočátku do teplého chlívku např. s infralampou a kontrolovat, jestli prospívají. V této době se dají kůzlátka perfektně socializovat a ochočit a stávají se z nich už od malička super mazlíci. Toto plemeno nemá z hlediska užitkovosti žádný hospodářský význam, chová se jen pro radost, jako živá sekačka, jako společník k lidem, nebo zvířatům. Je to plemeno vhodné k dětem, protože není agresivní a netrká. Svou inteligencí připomíná psa. Dobrosrdečné chování mají obě pohlaví. Naše kozičky pocházejí ze zookoutku zámku Jemniště, zookoutku svíčkárny Rodas a jednoho kozlíka máme od MVDr. Maňákové.
Pohled na zahradu Dvorního zookoutku U Pipinga. z.s.
No a trocha poučení z Wikipedie
Samice se nazývá koza, samec kozel. Vykastrovaný kozel se označuje slovem hňup. Mládě se nazývá kůzle. Samice v říji se prská - popsáno v lidové písni "když se kozy prskaly, ocasama mrskaly". Gravidní samice se označuje pojmem březí, nebo skotná. Samice, která porodila, se okotila (to známe, kočka se okotila, kráva se otelila, žralok se ožral). Potrat se nazývá zmetání. Potracený plod se nazývá zmetek.....
.............no polovinu věcí jsem nevěděla, ale budu jim věřit :D ale je to divný, koza se okotila, i když okozila by bylo asi taky divný, no a potracený plod zmetek? Chudáček, ani se nenarodil a už je zmetek. A vykastrovaný kozel je hňup? No asi proto, že si to nechal líbit... :)
