Rosela žlutobřichá - nečekaný zázrak

Jednoho dne, když jsme jeli z výstavy exotického ptactva, tak jsme se cestou stavili u chovatele exotického ptactva. Chová nejrůznější druhy papoušků, jako např. barnardy, papoušky patagonské, rosely žlutobřiché, penanty apod.

Po zhlédnutí chovu nám byl nabídnut roční samec rosely žlutobřiché. Bohužel na pravé noze měl jen jeden prst, jelikož mu ostatní omrzli v zimě na pletivu. Kamarád si ho přesto vzal a jeli jsme domů. Cestou jsem od rosely nemohl odtrhnout oči. Zaujalo mě zbarvení, velikost a také mohutný zobák. Když jsme přijeli k nám byl mi samec rosely žlutobřiché věnován protože ho neměl již zmiňovaný kamarád kam dát, ale to si uvědomil až cestou. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než ho pustit mezi mladý pár papoušků nádherných. Neustále jsem je sledoval, jak se k sobě chovají, ale známky agresivního chování zaznamenány nebyly. Roselu i papoušky nádherné jsem krmil standardní směsí pro střední papoušky, zeleným krmením, ovocem a zeleninou.

Brzy jsem tedy začal shánět samičku do páru. Za nedlouho se mi jí podařilo sehnat. Byla z budky asi měsíc, a jelikož jsem nic jiného v záloze neměl, samičku jsem musel koupit. Od chovatele jsem se dozvěděl, jak je samec v toku k samičce značně agresivní. Samičku nahání do budky a samice se nestačí ani sama nažrat a v klidu posedět na větvi. Proto, když se u něj tak občas děje samce musí oddělit. V opačném případě by samici mohl i zabít.

Samičku jsem tedy dovezl domů a vypustil ji do voliéry do společnosti samce. Voliéra, ve které byly a dodnes jsou má rozměry 3x1x2 m (d,š,v) bez možnosti záletu. Voliéra je ovšem zastřešená a chráněná proti povětrnostním vlivům. Bohužel jsem udělal chybu, protože jsem samičku vypustil do samcova teritoria a ten si ho začal za nedlouho náležitě bránit. Samici začal napadat, nepustil ji vůbec ke krmítku. Proto jsem do voliéry umístil tři misky se zrním, ale jakmile si samice k jedné z nich sedla, samec ji hned odehnal zobákem, až někdy létalo peří. Musel jsem tedy samici oddělit do vedlejší voliéry ke korelám, kde na sebe přes pletivo viděli. Takto jsem to nechal zhruba dva měsíce a poté je zkusil dát opět k sobě ale bez valného úspěchu. Samici jsem oddělil akorát včas, jelikož byla celá zesláblá, protože musela neustále přeletovat přes voliéru kvůli agresivitě jejího druha. Sáhl jsem proto k razantnímu řešení oddělit je od sebe do začátku února. Když jsem je po této době zkusil dát k sobě vypadalo to slibně. Na konci března roku 2007 jsem umístil hnízdní budku o rozměrech základny (30x30) cm, výšce 65 cm s vletovým otvorem 9 cm. Začal jsem podávat vaječnou míchanici a zelené krmení, abych pár naladil do hnízdní sezóny. Samec ihned po umístění budky začal budku prohlížet okusovat a dokonce byl i párkrát vevnitř. Netrvalo dlouho a samec šel do toku ale samice ne a proto nejevila o samce zájem. Samce to ovšem vůbec nezajímalo a začal samici nahánět do budky a chtěl se pářit. Po nějaké době, když samice jeho přítomnost odmítala, vyčlenil si samec v okolí budky a misek na krmení své teritorium do, kterého samičku za žádnou cenu nepustil. V době mé přítomnosti když jsem krmil, přelétla samice z jedné půlky voliéry na tu samcovu a ten se hned do ní pouštěl zobákem. Nemohl jsem udělat jinak než samici opět od samce oddělit a začal jsem vážně přemýšlet o koupi nového samce nebo dokonce prodeji obou dvou rosel, ale řekl jsem si, že jim dám poslední šanci na spřátelení a následné hnízdění v roce 2008.

Přes zimu na sebe trochu doráželi přes pletivo, tak jsem je na podzim ještě jednou dal k sobě, bohužel to bylo opět to samé akorát bez toku. Ztrácel jsem naději, avšak jsem nechtěl, tak krásné rosely dávat pryč. Přes zimu jsem krmil pouze suchým zrním a trochou ovoce.

2-3 dny po vylíhnutí

Na začátku hnízdní sezóny roku 2008 tj. koncem března jsem do voliéry k roselám žlutobřichým zavěsil kmenovou hnízdní budku o průměru základny 30cm, výšky 60cm a vletového otvoru 8,5 cm. Začal jsem podávat zelené krmení, vaječnou míchanici, ovoce a zeleninu. Mimo jiné jsem samozřejmě krmil směsí pro střední papoušky. Samec se již nechoval tolik agresivně, ale ze své větve samičku vždy odehnal. Umístil jsem ještě jedno krmítko na zrní a vše neustále sledoval, pokud jsem byl právě v blízkosti voliéry. Koncem března jsem si všiml vzájemné harmonizace páru. Samice seděla těsně vedle samce na jeho oblíbené větvi a občas jsem z dálky zahlédl možné krmení samice samcem. Nechával jsem tomu volný průběh, protože jsem byl na pevno rozhodnutý vyměnit samce, tedy pokud bude opět tato sezóna nevydařená. Doba plynula dál a já stále nedoufal v možný úspěch. Nedával jsem si vůbec naději v odchov těchto rosel ale na začátku měsíce dubna jsem zpozoroval časté vzájemné krmení a probírání peří si navzájem. Míchanici, zelené krmení, ovoce a zeleninu + suché zrní dostávaly pořád. V polovině dubna jsem dokonce zahlédl páření. Samice se najednou 20. 5. 2008 začala zdržovat v budce a samec sedící na víku budky vše pozorně sledoval a samici hlídal. Budku jsem kontroloval od této doby každý den při pravidelném krmení. Dne 24. 5.08 jsem v budce spatřil první vajíčko. Ob jeden den následovala další a snůšku dovršilo osmé vajíčko dne 7. 6. 08. Na první hnízdění jsem takový počet vajíček vůbec nečekal. Jelikož jsem byl hodně zvědavý na oplozenost vajíček, tak jsem dne 15. 6. 08 vajíčka prosvítil a zjistil 5 oplozených vajec. Zbylá tři jsem po nějaké době odstranil a ujistil se, že jsou prázdná. Samice na vajíčkách pečlivě seděla a jen zřídka kdy opouštěla hnízdní budku. Samec chodil samici několikrát denně krmit do budky a já netrpělivě vyčkával datum líhnutí prvního mláděte, které jsem stanovil na 22. 6. Do této doby jsem páru předkládal jen suché zrní, ob jeden den vaječnou míchanici a občas nějaké ovoce. Nechtěl jsem totiž vyprovokovat samici nebo samce k dalšímu hnízdění jak se mi u andulek při pestré stravě někdy stávalo. Očekávaný den jsem budku zkontroloval ráno i v podvečer ale mládě pořád nikde. Druhý den tj. 23. 6. 08 jsem při odpoledním krmení v budce spatřil dvě vylíhlá mláďata. Jedno bylo bohužel mrtvé. Zvýšil jsem tedy dávku vaječné míchanice, zeleného krmení a ovoce. Následující den se vylíhlo další mládě a 25. 6. 08 poslední. Vylíhla se tedy čtyři mláďata z toho jedno uhynulo po vylíhnutí a poslední páté vajíčko se nevylíhlo. Tři mláďata vypadala zdravě a já je každý den chodil při krmení kontrolovat, abych mohl případný úhyn odstranit včas. Naštěstí jsem nic takového nemusel dělat a mláďata pomalu rostla. Ve věku 14 dnů, když mláďata začala, otvírat oči, jsem je okroužkoval pevnými kroužky o průměru 6 mm. Pár se o mláďata staral dobře a já jsem měl radost, především při otevření budky, jak se na mě koukají tři malá stvoření a hlasitě dávají najevo, že nemám v jejich soukromí co dělat. V době odchovu mladých jsem podával klasickou směs pro střední papoušky, vaječnou míchanici, nejrůznější zelené krmení, ovoce a zeleninu ale také dostávaly nestříkané větvičky živého plotu. Občas dostaly jeřabiny, které mám zamražené. Mláďata rostla poměrně pomalu, ale mohl to být pouze můj dojem, protože jsem je viděl každý den a tak mi jejich růst nepřipadal tak rychlý. Když bylo mláďatům 35 dnů, očekával jsem vylétnutí nejstaršího jedince. Druhý den, když jsem ráno vešel do voliéry, byl jsem překvapen, jelikož byla z budky venku rovnou dvě mláďata. Třetí mládě bylo nejmladší, a proto opustilo budku až za týden. Mláďata byla zpočátku poměrně neohrabaná. Padala z větví, neuměla šplhat po pletivu. Za 14 dní se z nich však stali neuvěřitelní letci. Naučila se přijímat veškerou potravu, která jim byla předkládána a byly patrné rozdíly mezi samcem a samicí. Mezi třemi mláďaty, tak byli dva samci a jedna samice. Nyní již dělají radost novým majitelům. Chov této rosely byl a je pro mě takovým chovatelským oříškem, ze kterého mám samozřejmě radost. Řekl bych, že tyto rosely nejsou mezi chovateli tolik rozšířené jako např. rosela pestrá a je to škoda. Přeji všem chovatelům do nové sezóny spoustu úspěchů.

Související fotogalerie