Krmení kachen
Mezi naše nejčastěji chované druhy kachen patří kachna pižmová, kachna pekingská a mulardi. Chovají se především pro maso. Tento článek je zaměřen právě na výkrm těchto druhů. Autorem textu je Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
V České republice se spotřeba masa kachen na obyvatele pohybuje kolem 0,8 kg. Chovají se kachny rodu Anas (domestikovanou formou kachny divoké je kachna domácí, u nás je chováno především plemeno kachna pekingská) a kachny rodu Cairina (domestikovanou formou pižmovky velké je pižmovka domácí, kachna pižmová). Požadavky na obsah živin v krmných směsích jsou u zvířat těchto dvou rodů podstatně rozdílné. Pro produkci tučných jater na přípravu paštiky (foie gras) se vykrmují také kačeři mulardů, neplodných mezirodových kříženců kachny domácí (nejčastěji pekingské) a kačera pižmovky. Mají větší kapacitu trávicího traktu a přitom podobně jako pižmovky ukládají tuk především v játrech. Na světové produkci více než 26 tisíc tun tučných jater se dnes podílejí mulardi 91 %. Samičí zvířata se vykrmují jen pro produkci masa.
Mláďata kachny domácí rostou v prvých 3 týdnech života mnohem rychleji než mláďata hrabavé drůbeže, což je spojeno s rychlým růstem trávicího ústrojí a velkou žravostí. Jen prsní svalovina se rozvíjí pomaleji; mláďata divokých kachen se zdržují na vodě, a proto nemusí umět brzy létat. Ve 4. týdnu se přírůstky náhle sníží, zatímco u hrabavé drůbeže je pokles intenzity růstu s přibývajícím věkem pozvolný. Kachna pižmová roste zpočátku podstatně pomaleji než kachna pekingská, kačeři však dorostou během výkrmu do vyšší konečné hmotnosti.
Kachny domácí ukládají mnoho podkožního tuku. Tuk má izolační funkci, brání ztrátám tepla, když se pták zdržuje na chladné vodě. V přírodních podmínkách umožňuje také přežití v obdobích negativní energetické bilance (např. v době stěhování, v zimě), kdy kachna čerpá z tukových rezerv vytvořených v období nadbytku energie. Ve věku 7 dní je v kachněti v přepočtu na 1 kg živé hmotnosti 150 g tuku. Ve stejném věku má krůtě méně než 30 g tuku/kg. Do 42 dnů se obsah tělesného tuku zvýší u kachny na 300 g/kg, zatímco u krůtěte pouze na 45 g/kg.
„Mláďata kachny domácí rostou v prvých 3 týdnech života
mnohem rychleji než mláďata hrabavé drůbeže“
U kachen pižmových se podkožního tuku ukládá málo. V přírodních podmínkách v noci nezůstávají na vodě, hřadují na stromech. Pocházejí z teplých oblastí Střední a Jižní Ameriky, nepotřebují ochranu před chladem. Nevydrží dlouho ve studené vodě a při nižších teplotách prostředí špatně prospívají. Podpoříme-li tvorbu tuku vydatným krmením, zvyšuje se na rozdíl od kachen domácích jeho ukládání v játrech.
Na tvorbu tuku je třeba mnoho energie. Proto musí mít směsi pro pekingská kachňata širší poměr živin než směsi pro vykrmovaná krůťata, kuřata nebo kachňata pižmová.
Při přípravě krmných směsí pro kachňata je třeba pečlivě dbát, aby žádná z použitých komponent nebyla kontaminována plísněmi a mykotoxiny, na které jsou tato mláďata extrémně citlivá.
Krmení kachen pekingských
Kachňata samčího i samičího pohlaví se vykrmují společně, sexuální dimorfismus v rychlosti růstu a v požadavcích na obsah živin v krmivu není velký. Výkrm obvykle trvá 44 dní, u různých hybridních kombinací se dosáhne průměrné živé hmotnosti mezi 3,3 a 3,5 kg a na 1 kg přírůstku se spotřebuje 2,2 - 2,6 kg krmné směsi. Příčinou poměrně vysoké spotřeby krmiva na jednotku produktu je větší tvorba tělesného tuku.
V prvých 3 týdnech výkrmu se podává startérová směs, ve které připadá na jeden gram dusíkatých látek 55 kJ MEN. Následuje finišér s poměrem živin ca 70. Krmí se ad libitum, příjem krmiva kachňata přizpůsobí svým potřebám energie.
Kachny žerou jinak než kuřata nebo krůťata. Velkým plochým zobákem přizpůsobeným pro hledání potravy v bahně na okraji vodních nádrží krmivo lopatovitě nabírají, a přitom značné množství vyházejí z krmítek. Směsi je proto vhodné zkrmovat ve formě granulí, které by měly být co nejpevnější. Granule startérové by měly mít průměr do 3 mm, finišérové 4 mm. Pro kachnu je třeba zajistit 2 – 3 cm krmného prostoru a při použití průtokových žlábkových nebo kloboukových napáječek 2 cm napájecího prostoru. Při krmení netvarovanou směsí nebo nekvalitními granulemi se na okrajích zobáku zadržuje mnoho krmiva, které se při pití splachuje do napáječek. Vhodné je proto použití napáječek kapátkových, jedna pro 6 – 8 kachňat nebo 6 dospělých kachen. Nároky na pitnou vodu jsou vyšší než u hrabavé drůbeže. Kachny pijí i během krmení a vypijí přibližně čtyřnásobné množství vody jako je množství přijatého krmiva. Trus je proto mnohem vodnatější, obsahuje pouze 10 % sušiny. Napáječky mají být v bezprostřední blízkosti krmítek, aby se zvířata neunavovala zbytečným přecházením od krmítek k napáječkám.
U kachňat odchovávaných pro účely reprodukce se používá stejného startéru jako u zvířat vykrmovaných. Ve věku 2 týdnů se přechází na směs s poměrem živin 62 a krmí se ještě ad libitum. Od 9. do 20. týdne se jednou denně zkrmuje jen 160 – 170 g směsi s poměrem živin 73. Každý týden se váží 10 % kachen a kačerů a jejich průměrná hmotnost se porovnává se směrnou hmotností. Zaostávají-li v růstu více než o 3 – 4 %, dávka se oproti normě o 10 g zvýší. Zvířata výrazně zaostávající je vhodné ustájit odděleně. Jsou-li kachňata těžší, dávka krmiva se nezvyšuje, dokud živá hmotnost neodpovídá standardu.
Kachny dospělé dostávají směs obsahující v 1 kg 11,3 MJ MEN, 180 g dusíkatých látek, 9,5 g lysinu, 7,8 g sirných aminokyselin, 12 g kyseliny linolové a 30 g vápníku. Kachny začínají snášet ve věku 22 týdnů, snáška za 50týdenní snáškové období dosahuje 250 – 300 vajec při konverzi krmiva 2,75. Potřeba živin pro vykrmované i chovné kachny je uvedena v tab. 13. Během snášky kachny obvykle zhubnou.
Od věku 3 týdnů je možno chovat kachny na rybnících. Na jednom hektaru rybníka s dostatečným průtokem vody je možné vykrmovat až 1000 kachen. Maximální obsádka chovných kachen je 300 ks/ha vodní plochy. Přirozené prostředí má příznivý vliv na kvalitu odchovu i snášku biologicky plnohodnotných násadových vajec. U vykrmovaných kachen se vodní výběh omezuje, aby se příliš nezvyšovala spotřeba energie pro pohyb. Kaprokachní hospodářství je přínosem i pro chov ryb. Kachny likvidují měkké a částečně i tvrdé vodní porosty a přihnojování vody kachním trusem podporuje rozvoj přirozené potravy ryb. Ryby žerou také trus kachen a využívají tak kachnami nestrávené živiny, mikrobiální biomasu výkalů i odloučené části sliznice jejich trávicího traktu. Přírůstky ryb se zvyšují o 20 – 30 %.
Kachny nosného typu, jejichž produkce do věku 500 dní dosahuje 330 vajec, se u nás nechovají.
Kachna pižmová s káčaty
wiki.rvp.cz
Krmení kachen pižmových
Obliba chutného, křehkého a tmavě zbarveného masa pižmovek, na kterém si spotřebitelé zvlášť cení nízkého podílu tuku, ve světě rychle roste. Rozvoj jeho produkce ve velkochovech lze očekávat i u nás.
U pižmovky domácí je výrazný pohlavní dimorfismus. Ve věku 10 týdnů u samičích zvířat a věku 11 týdnů u samců dosáhne růstová křivka inflexního bodu a růst se značně zpomalí, na přírůstcích se však v dalším období podílí až 55 procenty cenná prsní svalovina. Konverze krmiva se v této době dramaticky zhoršuje a může dosáhnout i hodnot vyšších než 8. Jatečný produkt se tedy zkvalitňuje za cenu vysokých výrobních nákladů. Proto se doba porážky určuje v závislosti na ceně, kterou je za zmasilejší trup spotřebitel ochoten zaplatit. Nikdy se však nedoporučuje porážet kachny před dosažením věku 70 dní a kačery dříve než ve věku 84 dní.
U kachňat se přechází ze startéru na výkrmovou směs na začátku 4. týdne, finišér se začne zkrmovat u kachniček na začátku 7. týdne života a u kačerů o týden později.
Odchovávaným kachňatům se rozšiřuje poměr živin krmné směsi na začátku 4. a 11. týdne života. Pohlavní dospělosti dosahují kachničky ve věku 28 – 29 týdnů, na směs pro dospělé kachny se však přechází již ve věku 27 týdnů. Kachny ve snášce vyžadují směs obsahující v 1 kg 170 g dusíkatých látek a při přepeřování před druhým cyklem snášky 120 g dusíkatých látek. Za dva snáškové cykly snesou až 200 vajec.
Výkrm mulardů
Mulardi samičího pohlaví se vykrmují 10 týdnů do hmotnosti 3,6 – 3,8 kg, samčího pohlaví 13 týdnů do hmotnosti 4,0 – 4,2 kg. V 1 kg startérové směsi pro prvé 2 týdny života by mělo být obsaženo 12,1 MJ MEN a 210 g dusíkatých látek, ve směsi pro 3. – 7. týden 12,7 MJ MEN a 185 g NL, a pak až do konce výkrmu 13,1 MJ MEN a 165 g NL.
V některých zemích se kačeři mulardů vykrmují nuceným cpaním máčenou kukuřicí, což vede ke steatóze jater. S výkrmem se začíná ve věku 13 týdnů. Za dva týdny se hmotnost mulardů zvýší ca o 1 kg, hmotnost jater vzroste desateronásobně a jejich podíl na konečné hmotnosti dosahuje 8 až 9 procent. V České republice je překrmování zvířat ve velkochovech násilným způsobem Zákonem na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., ve znění změn a doplňků provedených zákonem č. 162/1993 Sb., zakázáno.
Kachna pižmová s mladými
