Krmítka a napáječky ve velkochovech drůbeže
Zabýváte se líhnutím slepic a jejich následným odchovem? Pak vám pomůže následující článek. Dozvíte se jaké jsou nejvhodnější napáječky, jaká je potřeba vody pro kuřata a spoustu dalších informací. Autorem textu je Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Nejsou-li kuřata vyrušována, nepohybují se na vzdálenost větší než 3 až 4 metry, neopouštějí teritorium 12 až 15 m2. V tomto prostoru musí mít možnost příjmu krmiva i vody. Nedostatek krmítek a napáječek by vedl ke zpomalení růstu.
Aby kuřata krmivo co nejdříve nalezla, předkládáme je tak, aby po něm chodila. Krmnou směs jim přidáváme na plochá krmítka nebo na papír vícekrát za den. Řetězových krmítek by mělo připadat nejméně 2,5 cm délky na kus, tubusových nebo talířových krmítek se dává 16–20 na 1000 ks. Nejmladším kuřatům musíme zajistit doplňková krmítka, která by neměla být od sebe vzdálena více než metr. V prvých dnech nesmí být krmítka příliš vysoko a musí být plnější, aby mláďata krmivo viděla a aby se při žraní nemusela nahýbat přes jejich okraj. Později má být hrana krmítek i napáječek vždy ve výši hřbetu zvířat; jejich výška se tedy musí podle vzrůstu kuřat upravovat.
Kromě 8–10 trvalých kloboukových napáječek o průměru 400 mm na 1000 kuřat přidáváme několik dalších přechodných napáječek. Hladina vody by měla být v prvých dnech jen 5–6 mm pod hranou napáječky, aby odlesk světla od hladiny mláďata přilákal. Zobákem vodu zkoumají a po jeho zvlhčení začnou pít. Teprve později se hladina výrazně snižuje, aby se omezilo vystřikování vody do podestýlky. Vyteče-li voda z napáječky, je třeba mokrou podestýlku co nejdříve vyměnit. Když se kuřata učí pít z kapátkových napáječek, musí být tlak v potrubí velmi nízký, aby se ventilky uvolňovaly snadno a zbytečně mnoho vody nevystřikovalo. Výška kapátek se upravuje tak, aby při pití měla linie hřbetu kuřat v prvých dnech sklon 35°–45° a později 75°–85°. Kapátkových napáječek s miskou se dává 65–70 na 1000 zvířat.
Přechodné napáječky a krmítka odstraňujeme postupně, ne najednou. Koncem prvního týdne by měla všechna kuřata žrát z normálních krmítek. Napáječky a krmítka nesmí být umístěny přímo pod zdrojem tepla. Nejvýhodnější barvou krmítek a napáječek je zelená.
„Vyteče-li voda z napáječky, je třeba
mokrou podestýlku co nejdříve vyměnit“
Při neomezené nabídce krmiva (krmení ad libitum) brojleři žerou po troškách mnohokrát za den. Krmivo přijímají méně než 10 minut a intervaly mezi žraním jsou většinou kratší než 20 minut.
V drůbežárnách vybavených moderní technologií je možné denně sledovat a zaznamenávat spotřebu vody a někdy i spotřebu krmiva (registrace dávek krmiva před transportem do krmítek) a průměrnou hmotnost i rozptyl hmotnosti zvířat (naskakovací váhy).
Potřeba vody závisí na teplotě a relativní vlhkosti prostředí, na složení krmné dávky, intenzitě růstu a výkonnosti ledvin při resorpci vody. Obecně se předpokládá, že hrabavá drůbež vypije přibližně dvojnásobné množství vody jako je množství přijatého krmiva, ve skutečnosti však spotřeba vody značně kolísá. Při vyšších teplotách prostředí se za každý °C nad 21 °C zvyšuje spotřeba vody o 6,5 %. Vodní drůbež spotřebuje vody mnohem více. Náhlé zvýšení příjmu vody může signalizovat zhoršení zdravotního stavu hejna nebo závadu ve složení krmné směsi (např. zvýšení obsahu krmné soli).
Omezíme-li zvířatům příjem krmiva, spotřeba vody se obvykle zvyšuje. Omezíme-li dávku vody, příjem krmiva klesá. Restringovat krmení touto cestou se však nedoporučuje. V hejně mohou být jedinci s menší schopností zvyšovat resorpci vody v ledvinách, kteří jsou v této situaci vystaveni nebezpečí dehydratace.
Napáječky se mají denně čistit, aby se předešlo možné infekci mikroorganismy rozmnoženými na krmivu spláchnutém ze zobáků při pití. Po vyskladnění kuřat je třeba vyčistit také přívodní potrubí. Ideálním substrátem pro rozmnožování mikroorganismů v trubkách jsou sacharidové nosiče vitaminových a léčebných přípravků podávaných v pitné vodě. Bakterie vylučující vločkovitý sliz vytvářejí biofilm ulpívající na vnitřním povrchu trubek. Sliz a minerální usazeniny se odstraní postupným použitím nejprve alkalického a potom kyselého čisticího prostředku, popř. i prostředku dezinfekčního. Účinnost čištění je vhodné ověřit bakteriologickou kontrolou kvality vody odebrané na konci napájecí linky z potrubí. Vzorek neodebíráme z napáječky, protože zde může být voda již znova kontaminována. Zásobní vyrovnávací nádrž na pitnou vodu musí být stále zakryta a také pravidelně čištěna.
Pokud chceme brojlerům v prvých 3–4 týdnech výkrmu podávat grit, musí to být grit nerozpustný. Svalovina žaludku takto krmených brojlerů je o několik gramů těžší a v žaludku zadržený grit zvyšuje hmotnost kuřat v průměru o 0,3 %. Grit se však nesmí zkrmovat v posledních týdnech před porážkou. Snižoval by jatečnou výtěžnost a nadměrně by se na jatkách opotřebovávaly frézy na odstraňování výstelky žaludků. Pokud gritem nekrmíme, závisí velikost svalnatého žaludku na velikosti částic krmiva. Krmíme-li jemně šrotovanou směsí nebo granulemi z takové směsi, je žaludek až o třetinu menší.
Zásobník na krmiva má svou velikostí umožňovat uskladnění krmiva potřebného alespoň pro 5 dní výkrmu. Značné škody může v provozu zavinit nedostatečná péče o čistotu zásobníků. Při větších rozdílech denní a noční teploty se jejich kovový plášť z vnitřní strany snadno orosí, a tak se vytvoří vhodné prostředí pro růst plísní i jiných mikroorganismů. Jimi vyprodukované toxiny nemusí u kuřat vyvolat klinicky zjistitelné příznaky onemocnění, snižují však přírůstky a zhoršují konverzi krmiva. Krmivo se nalepuje na stěny zásobníku a je stálým zdrojem infekce. Zásobník je třeba úplně vyprázdnit, odstranit nálepy krmiva, umýt a před novým naplněním dezinfikovat. To ovšem vyžaduje u každé haly pořízení nejméně dvou zásobníků. Stejně tak celá krmná linka se musí po skončení turnusu vyčistit a dezinfikovat.
Dopravními prostředky pro přepravu krmiv mohou být snadno přenášeny choroboplodné zárodky z jedné farmy na druhou. Proto je nutné jejich pravidelné čištění a dezinfekce.
Tepelné ošetření v expandérech nebo při napařování před granulací průkazně snižuje obsah bakterií v krmivech. Přídavek organických kyselin chrání tepelně ošetřené krmivo před rekontaminací.
