Pastva a pastevní systémy ovcí
Ovce jsou typickými pastevními zvířaty, preferujícími spíše nižší travní porost. Protože se ovce v poslední době stále více objevují jako "sekačka" i na zahradách méně zkušených chovatelů, vznikl díky Prof. Dr. Ing. Janu Kuchtíkovi tento článek.
Pastva ovcí optimálně působí na zlepšení fyzikálně chemických a biologických vlastností půdy. Při vyčerpání pastevních příležitostí (sucho, dlouhodobé a vysoké srážky) je však nutno ovcím zajistit adekvátní alternativní krmnou dávku.
Pastevní období ovcí v ČR, vzhledem k nižším nárokům ovcí na výšku porostu, začíná cca o měsíc dříve, respektive končí na podzim o cca měsíc později než je tomu v případě skotu. Obecně je doporučováno realizovat postupný přechod ovcí na pastvu (před započetím pastvy se postupně vyřazují z KD šťavnatá krmiva, prodlužuje se pobyt na pastvě atd.). Nedílnou součástí přípravného období je i odčervení zvířat a ošetření paznehtů.
Z etologického pohledu je pastva ovcí proces kontinuálního střídání období příjmu krmiva, období přežvykování a období odpočinku zvířat. Ovce jsou poměrně selektivní při výběru pastvy v závislosti především na druhu rostlin (vyhýbají se pichlavým a dřevnatým rostlinám) a obsahu sušiny a vlákniny konkrétního porostu. Nicméně některá plemena ovcí, především méně zušlechtěná, jsou obecně skromnější při výběru pastvy.
„Ovce jsou z pohledu rostlin na pastvě
poměrně vybíravé“
Pastevní porost
Dobrý pastevní porost je tvořen hustým drnem, rostliny musí být odolné proti sešlapávání a musí snášet uválení, proto mají v pastevních porostech převládat nižší druhy trav a jetelovin (viz např. psárka luční, psineček obyčejný, kostřava luční, lipnice luční, jetel plazivý a luční). Ideální složení pastevního porostu: 30 až 40 % jetelovin, 30 až 40 % travin a cca 25 % hodnotných bylin.
Požadavky na pastviny
- Ideální pastvina by měla být suchá, nezamořená, bez křoví (nebezpečí poranění) a slunečná (osychání rosy).
- Na pastvě je nutné zabezpečit dostatečné napájení ovcí. Denní potřeba vody/bahnici v pastevním období, dle teploty, druhu a množství přijatých krmiv činí 1 až 3 litry.
- Minerální látky jsou ovcím podávány na pastvině ve formě různých minerálních lizů.
- V případě celoroční pastvy je nutné, aby v rámci pastevních areálů byla vybudována zimoviště, ideálním je situovat zimoviště na vyvýšená, suchá, větru chráněná a snadno přístupná místa.
- Krmení ovcí v zimním období na pastvině je vhodné na bázi spásání předem umístěných balíků nebo formou pravidelného navážení krmiv na stabilní předem připravená krmná místa na pastvině.
- Napájení ovcí v zimním období, při aplikaci celoroční pastvy, je vhodné především s využitím speciálních nezamrzajících napáječek pro ovce.
- Oplocení pastvin je buďto trvalé nebo dočasné. Trvalé oplocení stabilně ohrazuje celý pastevní areál. Toto oplocení je zpravidla budováno na bázi kůlů a hladkého pozinkovaného drátu (3 až 5 drátů nad sebou) či uzlíkového pastevního pletiva. Pro dočasné oplocení jsou nejčastěji využívány různé typy elektrických ohradníků (s využitím 3 drátů nad sebou).
- Nedílnou součástí pastevního areálu by měl být přirozený úkryt (stromy, kraj lesa), vhodná je i alternativa budování přístřešků z přírodních materiálů.
- Pro eventuální příkrm ovcí na pastvině je vhodné využívat vhodné typy jeslí v rámci zastřešeného pastevního přístřešku.
- Pro manipulaci s ovcemi (vakcinace ovcí, koprologické vyšetření, vážení apod.), se doporučuje využívat manipulační ohrady, třídící zařízení apod.
Způsoby pastvy ovcí a zatížení pastvin
Rotační pastva
Rotační systém pastvy (zpravidla tříhonový, hony jsou stabilně ohrazeny), je nejenom vhodný pro pastvu pouze ovcí (umožňuje využívání jednotlivých honů jednotlivými kategoriemi), ale i pro aplikaci společné pastvy skotu BTPM a ovcí. Motivem rotační pastvy je střídavé vypásaní jednotlivých honů, při zabezpečení adekvátní produkce sena, eventuálně senáže.
Oplůtková pastva
Oplůtková pastva je v současnosti v ČR nejrozšířenější pastevní systém.
Hlavním motivem tohoto systému je intenzivní vypásání zpravidla větších pastevních areálů, jež jsou jednotlivými oplůtky rozděleny na menší celky. Oplůtkový systém obecně zabraňuje selektivnímu vypásání, současně také umožňuje zabezpečení adekvátní produkce sena a senáže.
Formy oplůtkové pastvy: od jednooplůtkové až po osmioplůtkovou. Při tvorbě jednotlivých oplůtků je nutno respektovat počty zvířat a produkci zelené hmoty.
Volná pastva a další alternativní způsoby pastvy
Volná pastva a další alternativní způsoby pastvy jsou v současnosti v ČR realizovány pouze ojediněle, přičemž nejvýznamnější alternativní způsoby pastvy jsou pastva v ovocných sadech a pastva po sklizni obilovin.
Zatížení pastviny
Faktory ovlivňující zatížení pastviny: produkce a kvalita pastvy, doba pastvy, kategorie ovcí a jejich spotřeba, sezóna, klimatické podmínky, způsob pastvy a podíl nedopasků.
Dle většiny studií, při jedné seči na seno a průměrné spotřebě pastevního porostu na bahnici v rozmezí 7 až 12 kg, by mělo zatížení 1 ha celoroční pastviny činit 7 až 10 kusů bahnic. Bez seče je možné zatížení 1 ha průměrné pastviny na úrovni 15 až 20 kusů bahnic.
Hranice pro dotace je maximální zatížení 1,8 VDJ/ha v konvenčních chovech, v ekochovech pak maximálně 1,5 VDJ/ha, přičemž jedna bahnice s jehňaty tvoří 0,15 VDJ.
