Odchov, odstav a výkrm jehňat
V tomto článku si popíšeme období jehněte od jeho příchodu na svět až po dospělost. Prvně se zmíníme o období mlezivové výživy. Poté přichází období mléčné výživy a kombinované výživy. Následuje odstav jehňat a jejich výkrm. Autorem tohoto článku je vysokoškolský profesor Dr. Ing. Jan Kuchtík.
Nejkritičtější období života jehňat je první měsíc jejich života, kdy se jehňata stávají nezávislými na matce a musí se postupně přizpůsobovat chovatelským podmínkám a prostředí. Z časového pohledu, po narození jehněte nastává období mlezivové výživy, následně pak období mléčné a kombinované výživy.
Období mlezivové výživy
Jehňata jedináčci při porodu váží, dle plemene a pohlaví, od 3 do 6 kg, porodní hmotnost jehňat z vícečetných vrhů je zpravidla o 20 až 40 % nižší. Po porodu by měly být bahnice co nejdříve převedeny spolu s jehnětem/jehňaty do individuálního boxu (rozloha minimálně 1,5 m2). Velmi brzy po narození se jehňata staví na nohy a reflexívně vyhledávají vemeno bahnice, když mlezivo je prvním a zásadním zdrojem výživy jehněte po porodu do cca 4 až 7 dní věku.
„Nejkritičtější období života jehňat
je první měsíc jejich života“
Zásady, jež musí být respektovány v období mlezivové výživy
První sání mleziva by mělo nastat do 2. až 6. hodin po porodu a jeho denní příjem by měl činit minimálně 50 ml/kg živé hmotnosti jehněte. Počet sání mleziva/den je neomezený (ovlivněn individualitou, četností vrhu a množstvím mleziva), přičemž je nezbytně nutná kontrola pravidelnosti a dostatečnosti sání, v případě vícečetných vrhů je nutná i kontrola zda-li má matka dostatek mleziva. V případě úhynu matky nebo nedostatku mleziva je vhodné aplikovat čerstvé nebo zmrazené mlezivo od jiných matek, v případě nouze je možno využít i kravské nebo kozí mlezivo.
Význam mleziva: má vysokou výživnou hodnotu, obsahuje poměrně vysoké množství ochranných látek, slouží k pročištění trávicího ústrojí jehňat.
Období mléčné výživy
Následuje po mlezivovém období, mateřské mléko však tvoří 10 až 14 dnů po porodu základ krmné dávky jehněte.
Popis: Probíhá ve stáji (hluboká podestýlka nebo přistýlané stání) nebo na pastvě. Od 2. týdne věku si jehňata začínají navykat na příjem pastvy, jadrných krmiv, minerálního lizu apod. Počet sání jehňat/den se neomezuje (mimo velmi raného nebo raného odstavu). Spotřeba mateřského mléka v tomto období činí cca 5 litrů na kg přírůstku. V případě nedostatku mateřského mléka je možná jeho náhrada mléčnými náhražkami. Maximální počet matek s jehňaty ve skupině (v ovčíně) by neměl překročit 25 kusů matek.
Období kombinované výživy
Začíná od druhého týdne věku, kdy si jehňata začínají navykat na příjem pastvy, sena, jadrných směsí atd. I v tomto období, a to až do odstavu, je však mateřské mléko zpravidla základem jejich krmné dávky. Období kombinované výživy souvisí s aktivizací předžaludků a bachorové mikroflóry (v plném rozsahu začíná cca ve 3. týdnu věku jehňat). Osmý až devátý týden po narození je činnost bachoru již normální, jehňata pravidelně přijímají objemná krmiva a přežvykují. Při pastevním výkrmu jehňat jsou jehňata s matkami, mnohdy ihned po porodu, vyhnány na pastvu. Následně jsou jehňata s matkami nepřetržitě na pastvě, a to až do porážky (viz tradiční odstav).
Odstav jehňat
V našich chovech se v současnosti aplikují: velmi raný, časný nebo tradiční odstav jehňat.
Velmi raný odstav jehňat
Cíl: provádí se u dojených ovcí a hlavním cílem je co nejdříve oddělit jehňata od matek, aby mohlo být co nejdříve započato s dojením.
Popis systému: Odstav jehňat od matek se provádí v průběhu 2 až 4 dní po narození, když po odstavu se jehňatům aplikují různé typy mléčných krmných směsí (MKS). Po oddělení jsou jehňata chována ve skupinách (v kotcích, maximálně 20 ks/kotec, na hluboké podestýlce). Kotce musí být vybaveny mléčnými automaty nebo i jednoduchými napájecími systémy pro příjem MKS, napáječkou (zdroj vody), krmítky pro příjem sena a jadrných krmiv apod. Optimální termín odstavu je večer (ráno mají jehňata nejvyšší potřebu příjmu potravy). První den po odstavu se jehňata krmí 3 až 4 krát/den. Doporučená dávka mléčné náhražky je 150 – 200 ml/jedno napojení/jedno jehně. Jehňata by se měla naučit přijímat MKS v průběhu 2 – 3 dnů. Od 5. – 6. dne věku se doporučuje započít s návykem na příjem sena a vody, o něco později je vhodné započít s navykáním na příjem krmných směsí a ostatních krmiv. U bezproblémových jehňat je vhodné provádět odstav od MKS v průběhu 6. – 7. týdne věku.
Podmínka úspěšnosti odstavu: jehňata musí být navyknutá na dostatečný příjem sena a ostatních krmiv!!
Časný odstav
Cíl: co nejranější přikrmování jehňat hodnotnými jadrnými krmivy a senem, když příjem mateřského mléka jehňaty je regulován. Provádí se u dojných plemen a v případě aplikace intenzívní reprodukce.
Popis systému: Časný odstav jehňat od matek se provádí ve věku jehňat 30. – 60. dní (minimální živá hmotnost jehňat při odstavu by měla činit cca. 12 kg), když po odstavu by jehňata měla být zcela nezávislá na matce. Do odstavu jsou jehňata chována ve školkách (na hluboké podestýlce). Školky jsou vybaveny probíhačkami, které umožňují regulaci přístupu jehňat k matkám. Ve školkách mají jehňata k dispozici kvalitní seno a krmnou směs pro časný odstav. Po mlezivovém období (končí 5 – 7 den věku jehňat) se následující cca týden jehňata pouští probíhačkami k matkám zpravidla 4 krát/den (ideál: v pětihodinových intervalech), pokaždé by pobyt jehňat s matkami neměl překročit interval jedné hodiny. Následně, po týdenních až desetidenních intervalech se pobyt jehňat ve školce prodlužuje, když jehňata jsou pouštěna k matkám postupně 3krát (první týdenní až desetidenní interval), 2krát (druhý týdenní až desetidenní interval) a 1krát denně (třetí týdenní až desetidenní interval), a to vždy na cca jednu hodinu. Z pohledu výživy se u jehňat od pátého až šestého týdne věku postupně přechází na doplňkovou směs pro časný odstav. Tato směs se předkládá jehňatům v suchém stavu nebo s máčenými cukrovarskými řízky. U dojených plemen se zpravidla již od 30 dne věku jehňat započne s dojením matek 1krát denně.
Tradiční odstav
Cíl: realizovat odstav jehňat co nejpozději (ve věku 80 a více dní, když minimální hmotnost jehňat by při odstavu měla činit 22 kg), s maximálním využitím mateřského mléka. Tento systém je ideální pro pastevní výkrm jehňat, je však možno aplikovat tento systém i při polointenzivním výkrmu.
Popis systému: Již krátce po porodu (3 až 5 dnů) jsou jehňata spolu s matkami vyháněna na pastvu, kde si postupně navykají na příjem pastevního porostu, eventuálně sena či jadrné směsi.
Hlavní efekty: levné, jednoduché
Jehňata plemene Suffolk
www.ovcistezka.cz
Výkrm jehňat
V současnosti se v evropském chovu ovcí aplikují následující způsoby výkrmu jehňat: mléčný, intenzivní, polointenzivní a pastevní, přičemž rozhodujícím pro aplikaci konkrétního systému by měla být ekonomika a konkrétní podmínky chovu.
Mléčný výkrm jehňat
Realizuje se na bázi mateřského mléka nebo s využitím mléčných krmných směsí (MKS) zpravidla v ovčíně na hluboké podestýlce. Doplňkovými krmivy jsou kvalitní seno a jadrná krmiva. V ČR je především aplikován mléčný výkrm jehňat na bázi mateřského mléka, a to u dojných plemen.
Popis systému: Jehňata se vykrmují do hmotnosti 12 – 18 kg (do 8. – 10. týdne věku). Spotřeba MKS/jehně za celé období činí cca 17 − 20 kg. Naproti tomu celková spotřeba mateřského mléka je prakticky nezjistitelná, dle odhadů činí cca 50 l/kus za celé období. Jadrným krmivem a senem se jehňata přikrmují od 2. – 3. týdne, když průměrná spotřeba za celé období mléčného výkrmu činí cca 5 kg jadrných krmiv a cca 3 kg sena.
Polointenzivní výkrm jehňat
Popis systému: Výkrm jehňat se provádí do vyšších živých hmotností (do věku 4. až 6. měsíců). Podstatou polointenzivního výkrmu, když k bahnění dochází na počátku pastevního období, je využití kombinace pastvy (oplůtkové) a přídavku jadrných krmiv, eventuálně sena. Poměrně často je však tento systém aplikován i v chovech, kde k bahnění dochází v průběhu února a března. V tomto případě je zpočátku aplikován stájový odchov jehňat na bázi mateřského mléka, sena a jadrných krmiv, poté je realizován pastevní výkrm s přídavkem jádra. Průměrná denní spotřeba kvalitního pastevního porostu činí 3 – 6 kg/jehně. Denní spotřeba jadrných krmiv se, dle fáze výkrmu, pohybuje od 0.05 kg do 0.35 kg/jehně, když jejich celková spotřeba by neměla překročit hranici 30 kg. Nedílnou součástí krmné dávky jehňat by měl být i minerální liz.
Pastevní výkrm jehňat
V současnosti nejrozšířenější a nejekonomičtější způsob výkrmu (důvod: nízké náklady na krmení), který efektivně a šetrně řeší otázku údržby trvalých travních porostů v LFA. Tento systém je vhodný pro masná plemena a jejich křížence. Kritickým bodem tohoto systému je sezónní nadprodukce jehňat, která vede k poklesu tržních cen za jehňata.
Popis systému: Zásadní podmínkou úspěšné realizace tohoto systému je bahnění na počátku pastevního období. Výkrm jehňat je prováděn do vyšších živých hmotností (do věku 3,5 až 6 měsíců). Tento systém je založen na principu společné pastvy jehňat s matkami na pastevním porostu (v oplůtcích) a ad libitním příjmu mateřského mléka, tedy bez přídavku jádra. Nedílnou součástí KD by měl být minerální liz, v případě nedostatku pastvy i adekvátní přídavek sena. Možná je i varianta společné pastvy se skotem bez tržní produkce mléka. Průměrná denní spotřeba kvalitního pastevního porostu za celé období výkrmu je 4 – 6 kg na jehně. Závěrem je nutno připomenout, že v případě pastevního výkrmu je nezbytné provádět pravidelné odčervování jehňat (na základě předchozího koprologického vyšetření).
Intenzivní výkrm jehňat
V současnosti se z ekonomických důvodů v podstatě v ČR nerealizuje, vzhledem především k vysoké spotřebě jadrných krmiv.
