Plemenitba ovcí
Rozhodli jste se pro chov ovcí a máte v úmyslu ovce rozmnožovat? Pak věnujte pozornost tomuto článku, který vás seznámí s důležitými informacemi kolem inseminace ovcí. Autorem následujícího textu je Prof. Dr. Ing. Jan Kuchtík.
Dle způsobu zapouštění ovcí se rozlišuje plemenitba přirozená a umělá
Přirozená plemenitba
V ČR je základní metodou plemenitby. V rámci přirozené plemenitby se používá zapouštění harémové, volné (na divoko), skupinové a individuální (z ruky).
Harémové zapouštění
V současnosti nejpoužívanější způsob zapouštění ovcí.
Systém: každý beran, na základě individuálního připouštěcího plánu (IPP), má přidělenu svoji skupinu jehnic a bahnic (poměr 20 – 50 bahnic/jehnic na 1 berana, v závislosti na jeho připravenosti a věku). Ideální provádění: v oplůtkovém systému pastvy.
Pozitiva: známý původ jehňat po obou rodičích, období bahnění lze účinně zkoncentrovat, efektivnější využití beranů vs. ostatní způsoby připouštění.
Volné zapouštění
Volné zapouštění je používáno v ČR pouze ojediněle.
Systém: do stáda ovcí je vpuštěno několik beranů (mladým beranům se přiděluje 15 – 20 ovcí/berana, starším beranům 25 – 30 ovcí).
Pozitiva: ve velkých stádech je tento způsob prakticky jedinou možností jak zabezpečit reprodukci ovcí.
Negativa: neznámý původ jehňat ze strany otce, neznámý termín připuštění jednotlivých ovcí, nutnost nejpozději po dvou letech vyměnit berany.
Skupinové zapouštění
Systém: Při tomto způsobu zapouštění se skupině bahnic s určitým exteriérem či užitkovostí přidělí skupina beranů (2 – 4) zlepšovatelů, jež mají za úkol u potomstva zkorigovat vlastnosti matek žádoucím směrem. Poměr bahnic/jehnic na jednoho mladšího berana: 20 − 25 kusů, poměr bahnic/jehnic na jednoho staršího berana: 30 – 40 kusů.
Pozitiva: výhodnější oproti volnému zapouštění z pohledu selekce.
Negativa: není znám původ jehňat ze strany otce a termín připuštění.
Individuální zapouštění (z ruky)
V současnosti se v podstatě neprovádí.
Systém: říjící se ovce jsou, po předchozím vyhledání s využitím beranů prubířů, připouštěny berany dle IPP ve speciálním kotci/oplůtku.
Prubíř: beran vybavený zástěrkou, vazektomovaný beran nebo beran s deviací penisu.
Poměr bahnic/jehnic na 1 prubíře: 80 − 100 kusů.
Vhodné je opakovat připouštění za 10 – 12 hodin.
Pozitiva: znám původ jehňat, datum zapuštění, nedochází k přetěžování beranů, jejich využití je regulováno (3 – 4 krát denně).
Negativa: vysoká pracovní a organizační náročnost.
„Plodnost ovcí je možno zvyšovat
řadou metod“
Inseminace ovcí
Inseminace ovcí je jednou z nejprogresivnějších metod plemenitby. K inseminaci ovcí se používá čerstvý ejakulát, krátkodobě uchovaný ejakulát a dlouhodobě uchovávané inseminační dávky (ID).
Doporučovaný termín pro inseminaci ovcí: ve druhé polovině říje.
Limitujícím faktorem inseminace ovcí je, ve srovnání s ostatními hospodářskými zvířaty, velmi členitý a relativně dlouhý kanálek krčku děložního. Ten je tvořen podélnými a především příčnými řasami, které brání snadné průchodnosti krčku. Vnější branka krčku je navíc často krytá poměrně mohutnou chlopní. S větší hloubkou deponace ID se u ovcí zvyšuje úspěšnost inseminace. Úspěšné překonání krčku děložního má proto zásadní význam.
Metody inseminace jsou rozděleny dle:
Místa deponace ID: intravaginální, intracervikální, intrauterinní a intratubulární.
Způsobu provedení: vaginální bez i s použitím spekula, cervikální se spekulem, transcervikální, laparoskopická inseminace.
Pozitiva inseminace: maximální využití potenciálu plemeníků s nejvyšší plemennou hodnotou, častější a ranější využití beranů, možnost vyřadit ovce se skrytými reprodukčními vadami, snížení nákladů a zdravotních rizik.
Kritické body inseminace: nízké procento oplodnění.
V ČR jsou v současnosti vyráběny ID pouze v rámci programu uchování genových rezerv u plemen valaška a šumavská ovce.
Pouze ojediněle si chovatelé nechávají zamrazit semeno od beranů z importu nebo od špičkových beranů domácího původu.
Závěrem je možno konstatovat, že inseminační stanice beranů u nás v současnosti neexistuje, když obecně se v ČR provádí inseminace pouze ojediněle.
Zvyšování plodnosti ovcí
Plodnost ovcí je možno zvyšovat řadou metod, nejvýznamnější jsou metody chovatelské šlechtitelské a biotechnické.
Chovatelské metody
Správné řízení reprodukce stáda je zásadní předpoklad pro dobrou plodnost. Zásadními faktory, jež ovlivňují plodnost, jsou zdraví a výživa ovcí, když význam výživy se zvyšuje především v době zapouštění ovcí a v posledním stádiu gravidity. Další faktory, jež ovlivňují plodnost, jsou věk a kondice jehnic při zařazení do plemenitby, podmínky odchovu apod.
Důležitým opatřením je také termín zapouštění v kombinaci s věkem prvního zařazení jehnic do reprodukce.
Podzimní zapouštění – jarní bahnění: nejrozšířenější, zapouštění ovcí se realizuje v jejich optimální kondici, po porodu se jehňata odchovávají na pastvě společně s matkami.
Pozitiva: plodnost jarního bahnění je vyšší oproti zimnímu o 10 až 20 %, dochází k maximálnímu využití pastvy, snižuje se spotřeba zimního krmení, přičemž tento systém je vhodný i pro celoroční pastvu.
Systémy letní zapouštění se zimním bahněním, respektive zimní a jarní zapouštění s letním a podzimním bahněním se v současnosti aplikují v ČR pouze ojediněle.
Zvýšení intenzity bahnění v průběhu kalendářního roku:
Nejčastěji se aplikuje systém trojího bahnění za dva roky. Systém je vhodný především pro plemena s krátkým sezónním anestrem nebo celoroční plodností (merinolandschaf a plodná plemena).
Popis: Ovce se zapouští poprvé nejčastěji v červenci až srpnu, bahní se následně v prosinci až únoru. Podruhé se zapouští v březnu až dubnu, bahní se následně v srpnu až září, potřetí se zapouští ovce v listopadu až prosinci, bahní se poté v dubnu až květnu.
Pozitiva: větší počet jehňat na bahnici/dva roky.
Kritické body: nižší oplodnění v rámci druhého zapouštění (nutná hormonální stimulace říje nebo aplikace flushingu či beraního efektu) a nutnost aplikovat časný odstav (nedochází k optimálnímu využití mléčnosti matek). Faktem je, že tento systém se v ČR či jinde ve světě realizuje pouze ojediněle.
Metody nehormonální synchronizace říje
V našich chovech se především aplikuje flushing a beraní efekt nebo kombinace obojího, Metoda regulace světelným režimem se v současnosti v ČR nepoužívá (energetická náročnost + nutnost podpory flushingem).
Flushing (krmný šok):
Stimuluje organizmus zvířete zvýšeným přívodem energie a bílkovin ke zlepšení kondice (ideální kondice je na úrovni 3 – 3,5), jeho aplikace je také předpokladem pro zvýšení plodnosti.
Možnosti: využít výborný pastevní porost nebo jadrná krmiva.
Zásada: Začít aplikovat měsíc před připouštěním a ukončit měsíc po připouštění (snížení rané embryonální mortality).
Beraní efekt:
Aplikace: na počátku připouštěcí sezóny, kdy prostřednictvím feromonů berana dochází k navození/zkvalitnění pohlavních funkcí u ovcí.
Pozitiva: u jehnic urychluje nástup puberty, u anestrických ovcí se anestrus zkracuje až o 6 týdnů a navozuje se plnohodnotná říje.
Podmínka: ovce před aplikací je nutno oddělit od beranů.
Další možné využití beraního efektu: přerušení laktačního anestru, synchronizace a koncentrace období bahnění do relativně krátkého časového úseku (±17 dnů), zkracování říje, urychlení ovulace atd.
Šlechtitelské metody
Šlechtitelské metody jsou obecně poměrně zdlouhavé a málo efektivní, především díky nízkým koeficientům dědivosti pro plodnost. Přesto lze dlouhodobou selekcí například na plodnost dosáhnout jejího postupného zlepšení (o 2 – 4 % v jedné generaci).
Možné šlechtitelské metody:
- Přednostní zařazení do reprodukce jedinců z vícečetných vrhů (především z dvojčat).
- Využití zušlechťovacího křížení (přilití krve) nebo diskontinuální dvoj až trojplemenné křížení s plodnými plemeny (např. romanovská ovce).
- Tvorba syntetických plodných linií (tato je běžná v zahraničí).
- Využití nebo záměrná tvorba mimořádně plodných linií některých plemen.
- Využití jedinců (mutací) s geny velkého účinku apod.
