Pastva koní
Pastva koní je nejpřirozenějším a zároveň nejlevnějším způsobem krmení koní. Kromě toho má i řadu kladných vlastností na zdravotní stav koně. V tomto článku se dozvíte jaký význam má pastva koní, v jakém termínu se provádí, jak se pečuje o pastevní porost a spoustu dalších informací.
Charakteristika pastvy koní
- selektivní spásač
- spásá na výšku kolem 3 cm podobně jako ovce
- porost zachycuje pysky a odhryzne
- mělký spásač (zaměřuje se na spodní část porostu)
- vyhýbá se pokáleným místům
- dobrá manipulace i v neznámém terénu
- respektuje elektrické oplocení
- výrazný pohyb na pastvině
- vylučování exkrementů na určitých místech, která nejsou spásána a silně se zaplevelují zejména širokolistými šťovíky
„Pastevní porost je nejpřirozenějším
zdrojem výživy koní“
Význam pastvy koní
Význam pastvy spočívá především ve formování konstituce i kondice koně přirozeným a dostatečným pohybem. Dále má pastva koní, hlavně hříbat, vliv na rozvoj sociálních vazeb mezi nimi a vliv na jejich budoucí charakter. Pastevní porost je nejpřirozenějším zdrojem výživy koní. Jeho účinek se projeví zejména tehdy má-li vyrovnaný poměr živin a botanické složení odpovídajícím požadavkům koní na zastoupení minerálních látek, vitamínů a preferovaných rostlin. Důležitý je také výběr stanoviště. Vhodnou lokalitou pro pastevní plochy je terén s vyváženou vodní bilancí, přirozeně členěný s možností využití živých plotů a lokálního zastínění. Koně mají vysoký nárok na obsah vlákniny v píci a dávají přednost porostu s převahou trav ve stádiu metání. Na dobré pastvině pro koně by měly být přítomny vhodné druhy rostlin jako je lipnice luční, kostřavy, jílky, bojínek luční, srha laločnatá, jetel plazivý, štírovník růžkatý a obecný, smetánka lékařská atd. Naopak nevhodné je zastoupení např. bodláků, kopřiv, medyňku vlnatého. Vyloučeny by měly být též místa s výskytem jedovatých druhů.
Protože vypásání podporuje růst rostlin, je důležité zajistit, aby zvířata zůstávala na místě tak dlouho, dokud nespasou porost nakrátko. Odlišná situace je u klisen v posledních dvou měsících březosti, klisen s hříbaty po dosažení jednoho týdne stáří a mladých koní s neukončeným růstem. Sportovní a dostihové koně je naopak dobré krmit koncentrovanými krmivy a trávou. Nezbytností pro ně tráva s vysokým podílem vlákniny, která kompenzuje nedostatek vlákniny v jejich krmné dávce.
Termín pastvy koní
Pastevní období trvá od konce dubna do poloviny října. Pastviny můžeme využívat celodenně nebo část dne. Před začátkem pastevního období musíme koně navykat na pobyt venku nejlépe pobytem ve výběhu. V prvních dnech pastevního období paseme přibližně hodinu, poté prodlužujeme až na hodiny dvě a později na 3-4 dopoledne a odpoledne. Pro starší koně lze použít hlavně v horkých dnech i noční pastvu. Mladé koně při jejich odchovu umisťujeme na pastvinu celodenně, naopak koně, které používáme i k práci pod sedlem (nebo v zápřeži) na pár hodin denně. Podle toho by se také mělo lišit vybavení pastvin. Pro celodenní pobyt na pastvě budou určitě nutné přístřešky, kam se mohou koně schovat při nepřízni počasí či sálajícím slunci, počítáme-li s využitím pár hodin denně, postačí nám vzrostlé listnaté stromy. Všeobecně kůň za den spase objem zelené píce, která odpovídá 8 % jeho hmotnosti. Napájení je možné zajistit přírodním zdrojem s kvalitní čistou vodu, ale nejvýhodnější se jeví stabilní zásobníky s vodou na zpevněném povrchu. Na vzdálených pastvinách, kde koně tráví většinu času, je nejlepší zbudovat pevné přístřešky. V těchto přístřešcích můžeme umístit i seno nebo jádro.
Péče o pastvinu zahrnuje posečení na výšku okolo deseti centimetrů. Tím odstraníme vrcholové části rostlin nesoucí semena a zamezíme tak vysemenění plevelných rostlin, jako jsou bodláky, šťovík a řada dalších širokolistých rostlin. Nutné je také oplocení pastviny s minimální výškou 1,3 m zejména dřevěným oplocením.
