Pastva skotu
Pastva zvířat je ovlivněna a limitována vegetačním obdobím. V zimě, tedy v období vegetačního klidu pak nahrazujeme zelenou trávu sušeným senem nebo slámou. Jaká úskalí mají pastvy jednotlivých kategorií skotu (dojnice, mladý skot, masný skot) se dozvíte v následujícím článku.
Pastva dojnic
Pastva je nejpřirozenějším a současně nejlevnějším způsobem krmení dojnic. Dojnice paseme hlavně v podhorských a horských oblastech, kde jsou pro pastvu nejvhodnější podmínky, tj. dostatek přirozených pastvin, výhodná možnost zřizování dočasných pastvin, dostatek srážek po celé pastevní období pro pravidelné obrůstání pastevních porostů. Pro pastevní způsob krmení dojnic je limitujícím faktorem vzdálenost pastvin od stájí, jejich poloha a produktivnost. Zahánění dojnic na vzdálené pastviny snižuje vlivem energetických ztrát jejich užitkovost a to úměrně vzdálenosti a užitkovosti dojnic. V rovinatém terénu by vzdálenost od stájí neměla být větší než 800 m, v kopcovitém terénu max. 600 m. Dojnice ve velkochovech pro pastvu rozdělujeme do menších skupin nejvýše po 160- 180 kusech. Na pastvu musíme dojnice postupně připravovat, neboť mladý porost se svým složením výrazně liší od krmiv podávaných v zimní krmné dávce. Má vysoký obsah dusíkatých látek, nízkou sušinu a málo vlákniny. Před zahájením pastvy zvyšujeme postupně v krmné dávce podíl objemných šťavnatých krmiv a umožňujeme dojnicím pobyt ve výběhu, který postupně prodlužujeme. Délka přechodného období by neměla být kratší než 7 dní. Nejefektivnější technikou pasení je pastva dávková, která je založena na přidělování plochy pastevního porostu na půl nebo jeden den. Touto pastvou můžeme spásat porosty až do výšky 25 cm. Vyšší porosty (vegetačně starší) je výhodné spásat pastvou pásovou. Dojnicím je přidělován pouze úzký pruh pastevního porostu (60-80 cm), takže nedochází k jeho pošlapání. Tyto způsoby pastvy se však z důvodu vysoké organizační náročnosti používají jen okrajově.
Na jednu dojnici při celodenní pastvě počítáme denně 70-75 kg pastevního porostu včetně ztrát na nedopascích, které se pohybují v rozmezí 15- 25 %. Při tomto druhu pastvy paseme dojnice 2x denně (ihned po dojení a odpoledne od 16- 18 hodiny) vždy asi tři hodiny, podle kvality a výnosu porostu, přičemž ranní pastvu o půl hodiny prodlužujeme. Při polodenní pastvě paseme dojnice 1x denně, nejčastěji dopoledne, ale je nutné doplňovat dalšími objemnými krmivy (hlavně glycidová krmiva a potřebné minerální látky).
„Pastva je nejpřirozenějším a současně
nejlevnějším způsobem krmení dojnic“
Pastva mladého skotu
Je rovněž nejdůležitějším zdrojem píce ve vyšších výrobních oblastech a také je ekonomicky nejvýhodnější. Efektivnost pastvy zde může být navíc příznivě ovlivněna i dotacemi na údržbu TTP. Jalovice je možné pást už od sedmi měsíců, optimálně až od 9 měsíců. Účelné je sestavovat je do skupin, ve kterých by věkové rozpětí nemělo překročit 3 měsíce a hmotnostní rozpětí 60 až 70 kg. Příjem pastevního porostu je u jalovic ve věku 6-12 měsíců 20 až 25 kg, 13- 18 měsíců 30 až 40 kg, 19 a více měsíců 45 až 55 kg na kus a den. K tomu je nutno počítat se ztrátami v nedopascích ve výši 20%.
Pastva masného skotu (BTPM)
Masný skot preferuje šťavnatější pastevní porost z přiměřeně vlhkých stanovišť, kdežto ovce vyžadují biotopy vyloženě sušší. Při vyšších teplotách se obvykle zvířata nepasou. V našich oblastech, za horkého počasí, kdy je doba pastvy ve dne omezena, využívají volně chované krávy k pastvě chladnější noci, zejména za měsíčního svitu, kdy mohou dobře rozeznat jednotlivé komponenty porostu.
Pastva je rovněž u masného skotu základním krmivem, přičemž biologické vlastnosti masného skotu umožňují nalézt dostatek potravy i na takových pastvinách, kterých mohou jiné druhy hospodářských zvířat využívat jen s omezením. Klíčovým obdobím pastvy je obvykle červenec a srpen, kdy při nedostatku srážek porosty zasychají a často neposkytují dostatek živin pro pasoucí se zvířata. Možností v takovém chovu je pracovat s dostatečnou zásobou sena a v kritickém ročním období přikrmovat. Před zahájením pastvy je potřeba respektovat skutečnost, že přechod ze zimního krmení na pastvu je výraznou změnou ve výživě zvířat, a proto je třeba zvířata na ni připravit. V přechodném období je třeba mimo pozvolného přechodu na jiný typ výživy (1-2 týdny) zajistit i zootechnická opatření zahrnující především ošetření paznehtů a odčervení stáda. Z krmné dávky se postupně vyřazují konzervovaná šťavnatá krmiva a prodlužuje se pobyt na pastvině (1-2 hodin na celodenní pastvu). Zvířata se postupným prodlužováním pobytu na pastvině otužují a přizpůsobují daným klimatickým podmínkám. Navíc se zvyšuje chodivost stáda.
V podmínkách České republiky je možno počítat asi se 3 až 4 pastevními cykly za rok. Je nutno počítat s dobou pro obrůstání porostu. Při stanovení zatížení pastviny je třeba vycházet z potřeby živin paseného druhu a kategorie, z výnosu pastviny, techniky krmení a sní spojenou výší nedopasků, respektive i s doplňkovým využitím pastevních porostů (kosení části pastvin v jarních měsících). V dané souvislosti je třeba zohledňovat i dynamiku výnosu pastevního porostu v průběhu roku. Pokud se bere úrodnost pastviny dosažené v květnu za 100%, pak tvoří výnos v červnu zhruba 90 – 100%, v červenci 70%, v srpnu 50% a v září 40%. Pokud je pastevní porost jediným zdrojem živin pro pasená zvířata, pak je nutno na pokles produkce porostů reagovat buď redukcí počtu zvířat na jednotku pasené plochy, nebo naopak rozšířením pastevní plochy.
Dalším klíčovým bodem na pastvě je dostatek pitné vody. Pokud se na pastvině najde přirozený zdroj vody, bývá nutné k němu částečně zpevnit přístupovou cestu, jinak dojde ke zničení rozsáhlé části porostu. Příjem vody je závislý zejména na druhu a množství přijatých krmiv, mléčné užitkovosti, ročním období, teplotě a vlhkosti vzduchu, pohybu a výživném stavu. Při celoroční pastvě by zvířata neměla být rušena. Zvířata si volí období aktivity a odpočinku v závislosti na dostupnosti pastevního porostu (jeho výnosu a kvalitě) a klimatických podmínkách (teplo, déšť, vítr, aj.). Jejich přirozená pastevní aktivita začíná v časných ranních hodinách, různě intenzivní bývá (v závislosti na počasí) i během odpoledne a nejvyšší bývá večer (zvláště v horkých letních dnech). Masný skot se při celodenní pastvě pase i v noci a v ranních hodinách. Jiná situace nastává při časově omezené pastvě. Při ní je třeba zajistit dostatečně dlouhou dobu, aby zvířata mohla přijmout požadované množství krmiva.
