Reprodukční a produkční užitkové vlastnosti prasat

Mezi reprodukční vlastnosti prasat patří plodnost a mléčnost. Mezi produkční užitkové vlastnosti pak řadíme výkrmnost, jatečnou hodnotu a jatečnou výtěžnost. Všechny zmíněné vlastnosti jsou podrobně popsány v tomto článku. Autorkou textu je Prof. Ing. Marie Čechová, CSc.

Reprodukční užitkové vlastnosti

Reprodukce je komplexní vlastností, která spočívá ve více komponentách. Mezi nejdůležitější komponenty patří nástup pohlavní zralosti s aktivací fyziologických funkcí reprodukčních orgánů, schopnost samičích pohlavních orgánů k zabřeznutí a dokončení březosti, schopnost porodu selat a jejich odchovu, obnovení reprodukčních schopností po porodu a schopnost samčího jedince připuštění a oplození vajíčka. Na reprodukci prasat je však také nutno pohlížet jako na důležitou užitkovou vlastnost z hlediska ekonomického, protože vysoký počet odstavených vitálních selat na prasnici lze považovat za nezbytný předpoklad ke snížení nákladů na kilogram živé hmotnosti jatečných prasat.

Prase bílé ušlechtilé Sus scrofa domesticus - Improved White 16321 2 minuty čtení

Plodnost prasat

Plodnost je řazena mezi nejdůležitější vlastnosti nejen proto, že umožňuje zachování druhu, ale především pro svůj ekonomický význam. Míra a intenzita plodnosti je totiž základním produkčním činitelem, který ovlivňuje počet odchovaných selat a jatečných prasat.

Plodnost prasnic představuje schopnost produkovat určitý počet selat ve vrhu. Jedná se o vlastnost fyziologickou, projevující se produkcí větších či menších vrhů. Nízký počet selat ve vrhu zvyšuje náklady na jejich produkci. S vysokým počtem selat ve vrhu klesá jejich porodní hmotnost, což ovlivňuje výsledky při odstavu i v dalším období jejich života až do ukončení výkrmu. Selata z početných vrhů se vyznačují nižší růstovou schopností a následně i nižší jatečnou hodnotou.

V chovatelské praxi je plodnost prasnic posuzována počtem všech, živě a mrtvě narozených selat. Neméně důležitým ukazatelem je počet odchovaných selat. Na počtu vrhů a jejich velikosti je závislý počet narozených a odchovaných selat na prasnici za rok.

„Plodnost prasnic představuje schopnost

produkovat určitý počet selat ve vrhu“

Plodnost jako fyziologická vlastnost se vyvíjí pod vlivem vzájemné interakce genotypu a prostředí. Rozlišujeme tedy plodnost potenciální a plodnost skutečnou. Potenciální plodnost je schopnost prasnice produkovat během říje vajíčka schopná oplození bez ohledu na jejich další vývoj. Počet ovulovaných vajíček během jedné říje se pohybuje okolo 10 – 25. Skutečná plodnost je vyjadřována počtem živě narozených selat. Vzhledem ke ztrátám způsobených neoplozením uvolněných vajíček, embryonálními ztrátami během gravidity či ztrátami během porodu, je skutečná plodnost nižší o 30 – 40 %. Plodnost je vlastnost s nízkou dědivostí, koeficient dědivosti se pohybuje v rozmezí h² = 0,10 – 0,20.

Pro dosažení odpovídající úrovně plodnosti se doporučuje zapouštět prasničky ve věku 7 – 8 měsíců při hmotnosti 130 – 140 kg, na 2. – 3. říji. Dalším významným faktorem je pořadí vrhu. U prasnic se zvyšuje plodnost do 4. – 5. vrhu a potom postupně klesá. Intenzita plodnosti, tj. počet vrhů za rok, je ovlivněna délkou mezidobí (období mezi jednotlivými vrhy). Za optimální délku mezidobí je považováno 150 – 160 dnů, což představuje dosažení 2,2 – 2,4 vrhů na prasnici za rok.

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňující plodnost je výživa. Tělesná kondice prasniček při prvním zapouštění má průkazný vliv na jejich celoživotní užitkovost. Z dalších vnějších činitelů lze uvést mikroklimatické podmínky, z nichž největší význam má teplota prostředí. Dále pak ustájení, úroveň ošetřování, zoohygienické podmínky, což se projevuje především na celkovém zdravotním stavu. Ten se odráží na funkci pohlavních orgánů.

Plodnost kanců je závislá na kvalitě spermatu. Plodnost kance je vyjadřována počtem narozených selat od prasnice zapuštěným plemeníkem. U plemenného kance je plodnost závislá na pohlavní dospělosti, pohlavní potenci a oplozovací schopnosti. Příznaky pohlavního dospívání se projevují okolo 4. měsíce, vrcholí v 5. – 6. měsíci. K zařazování kanců do plemenitby dochází v 8. – 10. měsíci. Plodnost kanců se zvyšuje s věkem, nejvyšší je ve věku 18 – 30 měsíců.

Mléčnost prasnic

Mléčnost je schopnost prasnic produkovat mléko v době sání selat. Jako užitková vlastnost má mléčnost prasnic velký význam, protože na její úrovni závisí růst selat po narození.

Časové období, po které trvá vyměšování mléka, se nazývá laktace. Začíná po oprasení a končí zaprahnutím při odstavu selat. V současné době, při uplatnění časného odstavu selat, trvá laktace průměrně 28 dnů. Schopnost vyměšovat mléko je však delší, až 12 týdnů. Průměrná denní produkce mléka prasnice je 8 – 10 kg. Po porodu produkce postupně stoupá a dosahuje vrcholu mezi 21. – 25. dnem.  Zootechnicky je mléčnost vyjádřena hmotností vrhu v 21 dnech věku selat. Doplňujícím kritériem pro hodnocení mléčnosti je vyrovnanost vrhu.

Mléčnost je silně ovlivněna podmínkami vnějšího prostředí. Svědčí o tom hodnota koeficientu dědivosti h² = 0,2. Na množství a složení mléka má u prasnice vliv i počet struků, jejich tvar a rozmístění. Proto je třeba věnovat při výběru prasniček mimořádnou pozornost vývinu mléčné žlázy, počtu struků, rozmístění a jejich tvaru.

Produkční užitkové vlastnosti

Produkce masa náleží mezi nejvýznamnější užitkové znaky zvířat. Produkce masa není vázána na plemeno, případně pohlaví. Masná užitkovost je především funkcí růstové intenzity zvířat. Mezi nejvýznamnější znaky, které bezprostředně souvisejí s masnou užitkovostí, patří výkrmnost a jatečná hodnota.

Výkrmnost

Výkrmnost vyjadřuje schopnost zvířete tvořit z přijatého krmiva jatečné produkty – maso a tuk.

Je vyjadřována dvěma ukazateli, a to:

• průměrným denním přírůstkem za život či dobu výkrmu,
• spotřebou krmiva na kilogram přírůstku živé hmotnosti (konverze).

Průměrný denní přírůstek je ukazatelem růstu, jeho výše ovlivňuje ukončení výkrmu, rychlost obratu, čímž je určováno využití stájí a technologických zařízení. Spotřeba krmiva na kilogram přírůstku vyjadřuje efektivnost výkrmu. Oba uváděné ukazatele spolu úzce souvisejí a vyjadřují ekonomiku produkce vepřového masa, neboť náklady na krmiva činí z celkově vynaložených nákladů na výkrm nejvyšší položku.

Dílčí znaky výkrmnosti se vyznačují středními hodnotami dědivosti. Dalším významným endogenním faktorem je heterozní efekt, který při křížení přispívá ke zlepšení přírůstků a spotřeby krmiva ve výkrmu. Nezanedbatelný je i vliv pohlaví, kdy mladí kanečci produkují maso o 10 % hospodárněji než vepříci a stejně tak využívají hospodárněji krmiva než prasničky a rychleji rostou.

Mezi významné exogenní faktory patří výživa, technika krmení a podmínky ustájení.

Jatečná hodnota

Jatečná hodnota je soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů hodnotící jatečně upravené tělo (JUT) po porážce jatečných prasat.

Jatečná prasata jsou prasata vykrmená nebo vyřazená z chovu, určená k jatečným účelům.

Jatečná hodnota zahrnuje kritéria výrobců, zpracovatelů a neméně důležitá kritéria spotřebitelů. Mezi nejvýznamnější složky jatečné hodnoty patří jatečná výtěžnost, kvantitativní a kvalitativní ukazatele.

Jatečná výtěžnost

Jatečná výtěžnost vyjadřuje poměr hmotnosti jatečně upraveného těla za tepla k porážkové hmotnosti. Pohybuje se v závislosti na hmotnosti prasat v rozmezí od 78 do 84 %.

Kvantitativní ukazatele

• podíl převážně masitých částí – kýta, plec, krkovice, kotleta
• podíl převážně tučných částí – hřbetní tuk, plsť, bůček
• podíl méněcenných částí – hlava, nožky
• výška hřbetního tuku
• procento libového masa
• poměr masa, tuku a kostí

Kvalitativní ukazatele

• barva
• vaznost
• hodnota pH (pH₁ a pH₂₄)
• mramorování
• šťavnatost
• jemnost
• chuť a vůně 
• chemické složení
• výživová a hygienická hodnota
• technologické a kulinární vlastnosti

Mezi vnitřní vlivy působící na jatečnou hodnotu patří dědivost. Vliv dědivosti na komplexní znak jatečné hodnoty je vysoký, na jakost masa střední. Genetická korelace mezi podílem masitých částí a jakostí masa je záporná. Dalšími vnitřními vlivy působícími na jatečnou hodnotu jsou plemeno, linie, užitkový typ, pohlaví, věk a porážková hmotnost.

Z vnějších faktorů má největší vliv výživa, dále pak podmínky ustájení, transport, zacházení se zvířaty před porážkou, omráčení, vykrvení.

Šlechtění na vysokou zmasilost s sebou přineslo také výskyt jakostních abnormalit, především PSE maso (bledé, měkké, vodnaté). Další vadou masa je DFD (tmavé, tuhé, suché).