Pozorování čápů - výsledky z GPS dat
Čáp bílý, podle České společnosti ornitologické pták roku 2014, podniká dvakrát do roka dlouhou migrační cestu. Po teplém období stráveném u nás, odlétá na zimoviště v subsaharské Africe v srpnu a září. Odsud se navrací na jaře v březnu a dubnu.
„Na svatého Řehoře
čáp letí přes moře“
K příletům čápů se váže i jedna stará pranostika – Na svatého Řehoře (12. března) čáp letí přes moře. Ve skutečnosti už jsou však v tomto období první jedinci na svém starém hnízdišti. Zřejmě vlivem globálního oteplování stále více čápů odlétá přečkat zimu podstatně blíž, například do Španělska, Francie či Bulharska. Poslední roky dokonce někteří čápi neodlétají vůbec a přezimují u nás.
Vývoj v pozorování ptactva
Dálkové migrace ptáků jsou jednou z nejúchvatnějších přírodních jevů vůbec. Již v dávném starověku si lidé lámali hlavu, kam ptáci na zimu zmizí. Proto se tradovala celá řada fám. Podle některých odlétají ptáci na vesmír, podle jiných se zase například vlaštovky zahrabávají do bahna u rybníků, kukačky se mění v krahujce atd. Zlom v myšlení lidí nastal v roce 1822. Tehdy se do Německa vrátil ze zimoviště čáp se zapíchnutým šípem v krku. Šíp pocházel od afrických lovců, což byl pro lidstvo důkaz, že čápi pravděpodobně zimují tam. Nejednalo se o ojedinělý případ. Dodnes je známo dokonce 25 podobně nepěkných případů. Na fotografii níže vidíme vycpaného jednoho takového čápa, který je k vidění na německé univerzitě v Rostocku.
Chlouba univerzity v Rostocku - exponát čápa se zapíchnutým šípem v krku
Významný milník v pozorování ptactva přišel na přelomu 19. a 20. století, kdy dánský ornitolog Hans Mortensen jako první využil k označování ptáků hliníkový kroužek, který se využívá do dnešní doby. Díky tomuto způsobu lidé odhalili tajemství zimních tahů takřka všech tažných druhů ptáků. Modernější metodou je využívání tzv. odečítacích kroužků nebo také límců. U těchto metod je možné přečíst číslo ptáka i bez jeho odchytu dalekohledem.
Novým způsobem pozorování ptáků je sledování pomocí vysílačky a satelitů. Vysílačky mají jistou nevýhodu. Ptáka pomocí ní totiž najdete pouze v jejím dosahu, což je ve vhodném terénu „pouze“ několik desítek kilometrů.
Satelitní pozorování zapisuje data o letu ptáků takřka po celém světě. Nejnovější pozorovací technikou, je využití solárních GPS "batůžků". Solární dobíjení zajišťuje panel o velikosti 2 x 3 cm. Ten je nutno umístit na vyvýšené místo na těle ptáka, aby nedošlo k trvalému zastínění delšími pery.
Tah čápů
Čápové jsou denní migranti, kteří táhnou ve velkých i několikatisícových hejnech. Během cesty na zimoviště a zpět domů urazí kolem 20 000 kilometrů! Cestou do Afriky urazí denně kolem 200 kilometrů. Při návratu zpět do Evropy trvá let kratší dobu, ptáci si dělají méně přestávek a denně uletí 300-400 kilometrů. Většinu z této vzdálenosti urazí plachtěním, při kterém dokonale využívají termálních proudů vzduchu nad zemským povrchem.
Na zimoviště táhnou čápi ve velkých, i několikatisícových hejnech
ibc.lynxeds.com
Video a jeho popis
Zajímavé video si přehrajte zde.
Toto video vzniklo z reálných dat díky GPS „batůžkům“ umístěným na zádech čápů. Hmotnost takového zařízení se podařilo stlačit až na hodnotu 12,5 gramu. V praxi to znamená, že tato metoda umožňuje pozorovat i mnohem menší druhy ptáků. Takto miniaturní zařízení nijak neovlivňuje život ani chování ptactva. Jedinou nevýhodou je finanční nákladnost takového projektu, kdy každý vysílačkou vybavený pták s další technologií přenosu dat vyjde na necelých 50 000 Kč.
Z animace vidíme, že čápi se během tahu snaží držet co nejvíce nad pevninou, kde využívají termálních proudů vzduchu, které mu umožňují plachtění a úsporu energie. Dále je zřetelné, jak čápi migrují dvěma hlavními cestami – západní a východní. Západní tah směřuje přes Gibraltar dále do západní Afriky. Východní migrační cesta vede přes Turecko do východní, jihovýchodní a jižní Afriky. Tyto dvě hlavní migrační cesty spolu hraničí mezi Rýnem a Labem, čili i na našem území. Čápi z obou migračních cest se v těchto oblastech mísí. Co se týče čápů z České republiky, ti se na svoji dlouhou cestu vydávají většinou jihovýchodním směrem (platí to převážně pro čápy z jižních a západních Čech).
