Výsledky monitoringu dravců a sov v ČR v roce 2014
Na začátku každého nového roku vydává SOVDS (společnost pro ochranu a výzkum dravců a sov) zpravodaj s hlášením o početním stavu dravých ptáků a sov na našem území v uplynulém roce. Monitoruje se nejen výskyt dospělých ptáků, ale například i počet hnízdišť, počet úspěšně odchovaných mláďat atd.
Monitoring je zaměřen na tyto druhy dravců: orel mořský, orel královský, luňák červený, luňák hnědý, moták lužní, sokol stěhovavý, raroh velký, káně lesní, jestřáb lesní. A pozorovány byly tyto druhy sov: sova pálená, sýček obecný, výr velký, sýc rousný, kulíšek nejmenší.
Zajímá vás, kterému z výše uvedených druhů dravců a sov se daří ve vašem okolí? Pak věnujte pozornost následujícím řádkům.
Orel mořský
Monitoring hnízdního rozšíření a početnosti populace orla mořského probíhal v roce 2014 na území celé České republiky a podílelo se na něm 51 ornitologů. Sledováno bylo rekordních 111 hnízdišť. Nalezeno bylo 87 hnízd a dalších 24 hnízdišť bylo předpokládáno na základě výskytu párů, ale hnízda nebyla z různých příčin dohledána.
Výsledek hnízdění byl zjištěn u 67 hnízd. Na 26 hnízdech nebylo hnízdění úspěšné, nebylo vyvedeno žádné mládě (39 %), v 16 případech (24 %) bylo vyvedeno 1 mládě, ve 23 případech (34 %) 2 mláďata a ve 2 případech (3 %) 3 mláďata. Vyvedeno bylo celkem 62 mláďat na sledovaných hnízdech.
Hnízdění nebo předpokládané hnízdění bylo zjištěno v 97 kvadrátech, přičemž ve 12 případech byly v kvadrátu 2 páry a v jednom případě dokonce 3 páry orla mořského.
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
http://www.luontoportti.com
Orel královský
V roce 2014 bylo sledováno hnízdění 3 párů, všechny v prostředí lužního lesa na okrese Břeclav (z toho 2 v ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko, hnízda od sebe byla vzdálena asi 1800 m). Pouze jeden pár na Soutoku vyhnízdil úspěšně a vyvedl 3 mláďata. U druhého páru na Soutoku uhynula všechna 3 mláďata, na třetím hnízdě bylo nalezeno jedno hluché vejce a pod hnízdem jedno mrtvé mládě (předpoklad predace jestřábem). Hnízdním stromem byl ve dvou případech dub a u neúspěšného páru ze Soutoku topol. Pár, který v roce 2010 neúspěšně hnízdil na Znojemsku, vyhnízdil už čtvrtým rokem úspěšně na rakouské straně, kde vyvedl 1 mládě. Na česko-rakouském pomezí (okres Znojmo / oblast Laaer Becken) se na přelomu let 2013 a 2014 další pár s náznaky hnízdního chování.
Pozorování ptáků mimo hnízdiště pocházejí tradičně především z okresů: BV, ZN, HO, dále BO a UH.
Luňák červený
Výsledky ze systematicky sledovaných oblastí prokazují, že celková populace nadále narůstá a dochází jak k zahuštění tradičních hnízdních oblastí, tak i k obsazování oblastí nových. Celkový počet prokázaných započatých hnízdění v roce 2014 byl 55 oproti 44 v roce 2013. V roce 2014 bylo dále identifikováno 49 dalších předpokládaných hnízdění oproti 27 v roce 2013.
Z počtu 55 prokázaných párů bylo úspěšných 46, pro 2 hnízda se nepodařilo úspěšnost zjistit a zbylých 7 bylo neúspěšných. Příčiny neúspěchu se nepodařilo ve většině případů zjistit. Celkem bylo v roce 2014 pozorováno na hnízdištích minimálně 116 odrostlých mláďat (70 Čechy, 46 JM) oproti celkovým 45 (13 Č + 32 JM) v roce 2013. Nejčastěji byla v roce 2014 na hnízdech zaznamenána 2 nebo 3 mláďata. V jednom případě dokonce 4 mláďata.
Luňák hnědý
V roce 2014 byl luňák hnědý zjištěn v celkem 12 okresech ČR, v celkovém počtu 35 párů (29 prokázaných a 6 předpokládaných hnízdění). Jde o další výrazný pokles počtu zjištěných párů oproti minulým letům (2012 – 51 párů, 2013 – 43 párů). Hnízdní výskyt luňáků hnědých nebyl vůbec zaznamenán na Českomoravské vysočině, severní Moravě a v severních Čechách (respektive odtud nepřišlo žádné hlášení).
Z 29 prokázaných hnízd bylo 7 hnízdění neúspěšných a ve zbylých 22 bylo zjištěno celkem 48 odrostlých mláďat. Několikrát byla zjištěna predace mláďat i hnízdících starých ptáků patrně jestřábem lesním.
Celkem 42 mláďat bylo okroužkováno. V jednom případě bylo mláděti nainstalováno zařízení GPS GSM.
Nehnízdící ptáci se objevovali sporadicky prakticky po celém území ČR. Na Znojemsku byla pozorována 17. Června skupina 12 ex. Na polích s přemnoženým hrabošem polním. Na Roudnicku fungovalo tradiční podzimní shromáždiště a nocoviště, kde spolu s luňákem červeným v období od počátku srpna do poloviny září nocovalo 10-20 luňáků hnědých.
Luňák hnědý (Milvus migrans)
http://500px.com/
Moták lužní
V roce 2014 bylo v ČR prokázáno hnízdění 165 párů motáka lužního a dalších 8 párů bylo předpokládáno. V polních biotopech bylo situováno 142 hnízd (86 %). Pro umístění hnízda motáci lužní nejčastěji využívali ozimou pšenici.
Ve 132 hnízdech bylo sneseno celkem 538 vajec, v průměru 4,08 vajec na hnízdo (9 x 2 vejce, 29 x 3 vejce, 48 x 4 vejce, 38x 5 vajec, 7 x 6 vajec, 1 x 9 vajec, 33 x ?). Ze 158 hnízd bylo vyvedeno 392 mláďat, v průměru 2,48 mláďata na započaté a 3,56 mláďata na úspěšné hnízdění. U 7 párů nebyl počet vyvedených mláďat zjištěn kontrolou, při zohlednění průměrného počtu mláďat na úspěšné hnízdění (3,56) lze předpokládat, že z těchto hnízd bylo vyvedeno dalších24 mláďat. Celkem pak bylo v roce 2014 vyvedeno 417 mláďat.
Sokol stěhovavý
Vzhledem k tomu, že je sokol z hlediska ochrany velmi citlivý druh, jsou v této veřejné zprávě uvedena jen souhrnná data za celou Českou republiku, bez členění na jednotlivé orografické celky. V roce 2014 byl v rámci monitoringu prokázán výskyt 77 párů sokolů, z toho na 60 lokalitách bylo hnízdění doloženo nálezem hnízda.
Těžištěm hnízdního výskytu druhu, mimo několika párů na Šumavě a ve středních Čechách, je severní část republiky v pásu od Slavkovského lesa na západě až po Jeseníky na východě. Naopak na jižní části území sokol stěhovavý na hnízdištích zatím chybí a tradiční hnízdiště na Vysočině a na jižní Moravě nejsou zatím obsazena. Je ale možné, že některé páry mohou unikat pozornosti nebo o nich nemáme dostatečné informace (Podyjí).
Z 60 hnízdních párů hnízdilo 50 párů na skalách. 40 párů sokolů (67 %) bylo při hnízdění úspěšných a odchovalo minimálně 83 mláďat.
Raroh velký
V roce 2014 bylo v rámci monitoringu prokázáno 10 obsazených teritorií. Na území ČR bylo celkem nalezeno 5 obsazených hnízd, ale jen dva páry byly úspěšné a vyvedli pouhá 2 mláďata. Další 2 páry zahnízdily nedaleko za hranicemi v Rakousku, jeden z těchto párů byl úspěšný a vyvedl 4 mláďata.
I přes intenzivní snahu pokrýt celý areál hnízdního rozšíření raroha v ČR je zřejmé, že některé páry unikají pozornosti. Raroh je naším největším sokolovitým dravcem, ale i tak uniká velmi snadno pozornosti. Věnujte prosím zvýšenou pozornost dravcům v zemědělské krajině, v případě nálezu raroha budeme vděční za informace o jeho výskytu.
Káně lesní
V roce 2014 bylo sledováno 6 ploch, na kterých bylo zjištěno 68 párů káně lesní. Nadmořská výška lokalit se pohybovala v rozmezí od 190 do 925 m. Celková kontrolovaná plochy obsáhla 280 km2. Průměrná hustota zjištěných párů káně lesní byla 24,3 párů na 100 km2.
Z přehledu za posledních 5 let vyplývá dlouhodobě prakticky setrvalý stav hustoty hnízdění. Přechodné snížení hnízdní hustoty v roce 2013, které bylo patrně zapříčiněno nedostatkem potravní základny a nepříznivými klimatickými podmínkami, nezpůsobilo pokles populace káně lesní v následujícím roce.
Jestřáb lesní
Deset spolupracovníků zjistilo v roce 2014 na deseti monitorovacích plochách o celkové ploše 1081 km2 celkem 10 hnízdních teritorií jestřába (z toho pouze 7 prokázaných nálezem hnízda). V průběhu pěti let monitoringu byl zaznamenán trvalý pokles početnosti druhu.
Výsledky monitoringu signalizují pokles početnosti jestřába lesního na většině monitorovacích ploch. Je zřejmé, že druh vyžaduje do budoucna výrazně zvýšenou pozornost. Jednou z příčin ohrožení jestřába je nepochybně i dnes nezákonné pronásledování ze strany chovatelů drůbeže a holubů.
Sova pálená
V roce 2014 bylo prokázáno hnízdění 71 párů sovy pálené, z nichž 70 párů (98,5 %) hnízdilo v hnízdních budkách a 1 pár v přirozeném hnízdišti. Celkem 34 párů (48 %) zahnízdilo podruhé v roce.
První hnízdění: v 49 hnízdech bylo sneseno 293 vajec, v průměru 5,98 vajec na hnízdo. Vyvedeno bylo 195 mláďat, v průměru 4,15 mláďata na započaté a 5,27 mláďat na úspěšné hnízdění. U 24 párů nebyl počet vyvedených mláďat zjištěn kontrolou, při zohlednění průměrného počtu mláďat na úspěšné hnízdění (5,27) je předpoklad, že z těchto hnízd bylo vyvedeno 126 mláďat. Z prvního hnízdění pak bylo vyvedeno celkem 321 mláďat. Z celkového počtu 71 párů bylo 61 úspěšných.
Druhé hnízdění: v 19 hnízdech bylo sneseno 125 vajec.
Počet hnízdících párů soby pálené v jednotlivých okresech ČR: Brno-venkov – 1, Břeclav – 2, Chrudim – 1, Hodonín – 4, Hradec Králové – 1, Jindřichův Hradec – 2, Karlovy Vary – 1, Kladno – 7, Klatovy – 1, Kolín – 5, Kroměříž – 1, Litoměřice – 1, Louny – 3, Mělník – 1, Most – 1, Nový Jičín – 3, Nymburk – 4, Olomouc – 7, Opava -1, Pardubice – 1, Praha-východ – 1, Prostějov – 8, Přerov – 1, Šumperk – 1, Vyškov – 2, Znojmo – 10.
Sova pálená (Tyto alba)
http://www.owlpages.com
Sýček obecný
V roce 2014 byla největší pozornost pozorovatelů upřena právě na sýčka obecného v lokalitách, kde byl jejich výskyt potvrzen v předchozích letech. Plošný monitoring byl s ohledem na omezené časové možnosti prováděn jen některými členy – a to zejména v krajích Ústeckém, Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském. Bylo zjištěno celkem 51 obsazených lokalit, přičemž více než polovina z nich (28) leží v Ústeckém kraji a Středočeském kraji, 9 lokalit leží v Jihomoravském kraji, 7 ve Zlínském kraji, 4 lokality v Plzeňském kraji a 3 v Královéhradeckém kraji. Ve všech případech se sýčci vyskytovali v lidských sídlech (v zemědělských objektech, zástavbě), výskyt sýčků ve volné krajině nebyl potvrzen.
Hnízdění sýčků obecných bylo v ČR v roce 2014 prokázáno v 17 případech, z toho bylo jedno neúspěšné (samice opustila snůšku z důvodu úhynu samce). Předpokládají se další 4 hnízdění – v těchto případech bylo zaznamenáno teritoriální chování adultních ptáků, ovšem hnízda ani mláďata nebyla nalezena. Sýčci zahnízdili v 5 případech v připraveném sýčkovníku a v ostatních případech se jednalo o hnízdiště v otvorech ve zdech určených k chovu holubů (Plzeňsko) a v různých dutinách objektů (kravíny, ocelokolny, stodoly atd.). V rámci monitoringu hnízdění vyvedli sýčci obecní minimálně 19 mláďat (v počtu 1-4 mláďata na hnízdo), k dispozici je velmi málo údajů z hnízdní úspěšnosti.
Na území České republiky je v lidské zástavbě i ve volné krajině pro sýčky instalováno přibližně 600 budek různých typů. Velká část budek je opatřena speciální vnitřní přepážkou proti kunám po vzoru úspěšných budek kolegů z Německa a Rakouska. Tento typ budky bohužel v ČR není obsazován sýčky, ale především vrabci polními a špačky obecnými.
Výr velký
V roce 2014 bylo kontrolováno devíti mapovateli celkem 101 lokalit, na kterých bylo prokázáno hnízdění celkem 26 párů, dalších 24 párů bylo předpokládáno. Celkem tedy bylo zjištěno 50 párů výra velkého. Vyvedeno do dospělosti bylo minimálně 14 mláďat.
Celkový průměrný počet vyvedených mláďat vztažený na prokázané hnízdění dosáhl hodnoty pouze 0,54 mláděte na jedno hnízdo.
Sýc rousný
Do konečného výsledku počtu hnízdících párů se v každé sezoně promítá zejména aktuální vývoj potravní nabídky a dosažené stavy sledovaného druhu v předchozích sezonách.
V územních celcích s dostatečnými a zejména rovnoměrně rozloženými srážkami v první polovině vegetačního období (Krušné hory, Broumovsko, Orlické hory, Bítešsko, Jihlavské vrchy, Žďárské vrchy) se hustota obsazení dutin hnízdícími páry pohybovala od 8,00 do 37,5 párů na km2. Naopak v oblastech s hlubokým srážkovým deficitem počínajícím už v zimním období (Ještědský hřeben, Jizerské hory, střední a západní Krkonoše) se hustota hnízdících párů pohybovala mezi 1,54-4,41 párů na km2.
Kulíšek nejmenší
Sledovány byly oblasti s rozlohou od 10 do zhruba 600 km2 lesa v nadmořských výškách od 250 do 1323 metrů. Na desíti územích byl využit především akustický monitoring, jinde jsou výsledky založeny zejména na terénních odposleších s občasnou provokací.
Dohledáno bylo celkem 6 hnízd, u tří z nich se podařilo změřit vybrané dutiny vedoucí k návrhu optimální budky.
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
http://www.lukaszlukasik.pl
