Chov klokanů

Klokani jsou druhou největší skupinou vačnatců. Vyskytují se v Austrálii, Tasmánii a nové Guineji, kde obývají nejrůznější oblasti od pouští po deštné pralesy. Klokani jsou býložraví a přežvýkaví, živí se především spásáním trav, bylin, ale také kapradinami, listy či lesními plody. Jejich rozdělený velký, silný žaludek dokáže pojmout velké množství potravy. Klokanů je veliké množství druhů. Mezi nejznámější a v zoologických zahradách nejčastěji chované druhy patří: klokan rudý, klokan parma, klokan dama a klokan rudokrký Bennettův. Poslední zmíněný je, díky dobrému snášení i nízkých teplot, nejvíce rozšířen mezi drobnými chovateli a proto jsem se na tento druh zaměřil i já.

Období před klokany

Vyrůstal jsem jako městský kluk a nikdo z blízké rodiny nežil na vesnici. Do svých 38 let jsem bydlel v paneláku.  Největší zvíře, které jsem kdy choval, byl křeček, ale když ho jednoho rána přinesl celkem naštvaný soused, protože se jim toto roztomilé zvířátko objevilo v ložnici a jeho manželka z toho dostala menší šok, musel křeček, k mé nelibosti, změnit trvalé bydliště. Pak už v naší rodině zastupovaly faunu pouze akvarijní rybičky.

Jelikož je v paneláku dost nuda, hlavně v létě, a taky jsem cítil potřebu větší seberealizace, koupil jsem v roce 2004 chaloupku s velkou zahradou v obci blízko města, ve kterém jsem vyrůstal. Po úspěšně provedené částečné rekonstrukce jsem se definitivně přestěhoval na lont. 

To by člověk nevěřil kolik práce je pořád kolem baráku. Velká zahrada "hurá", to jsem vždycky chtěl, ale ten čas, který spolyká údržba. Prvním opatřením bylo vykácení půlky ovocných stromů.  Dalším problémem byl špatný poměr velikosti zahrady a sekačky na trávu. Prakticky to má dvě základní řešení - koupit traktůrek nebo zvířátko vhodné na spásání trávy. Jsem pro přírodu, pořídím si ovečku. "Proč ne klokana. Toho nikdo nemá", řekla mi dcera, když jsem jí oznamoval svůj plán. Vlastně proč ne.

Příští cca tři měsíce jsem zjišťoval potřebné informace (internet, knížky....). Podnikl jsem dobrodružnou výpravu k jednomu chovateli, a když jsem to všechno shrnul, rozhodl jsem se, že si klokany opravdu pořídím.

Období s klokany

Na jaře 2011 jsem si u jednoho nejmenovaného chovatele (bez reklam) objednal párek klokanů. Nechtěl jsem, aby jednomu bylo smutno, a taky jsem se těšil na mladé klokánky. Začaly přípravné práce. Pro jistotu jsem oběhl sousedy, jestli nemají námitky k mému novému koníčku. Kromě toho, že si ťukali na čelo, jim to nevadilo. Není nad dobré sousedské vztahy. Jelikož jsem nepočítal s tím, že dám klokanům k dispozici celou zahradu, bylo nutné oplotit výběh a postavit vhodný přístřešek. Největším problémem bylo vyřešit, jak se budou naši mazlíci jmenovat. U samečka samozřejmě první nápad Skypi nebo další jména jako Joui apod. Nakonec jsme se demokraticky dohodli na Arnoštovi a Zuzaně.  Pak už se jen čekalo, až se ozve prodejce a začátkem srpna jsem párek klokanů konečně dovezl.

Je to zajímavý pohled, když vám po zahradě v Česku skáčou klokani. Arnošt se Zuzkou se celkem rychle a v pohodě aklimatizovali. Jenže pohoda netrvala bohužel dlouho. Asi za tři týdny se Zuzaně objevila pod okem bulka, která se začala zvětšovat. Když se k tomu objevil výtok z čumáku, bylo mi jasné, že se jedná o nějakou infekci. Přivolaný veterinář jí píchnul antibiotika. Zní to velice jednoduše, ale chytit klokana není tak jednoduchá věc. Nepřiběhne jako pes, na zavolání. Když k tomu připočtu moje nulové zkušenosti s podobnou činností a velikost výběhu, tak to byla celkem sranda. Zkusili jsme nejdříve volejbalovou síť, ale za chvíli jsem si připadal jako Jára Cimrman při hledání slepých uliček. Nakonec jsem si vzpomněl na rybářské vybavení a zkusil podběrák. Čtyři náhončí a jeden lovec. Po deseti minutách pobíhání po výběhu byla Zuzana v podběráku a doktor provedl zákrok. Výtok na 14 dní zmizel a boule pořád zůstávala, takže jsme se s veterinářem dohodli, že bulku rozřízne a vyčisti, což se také stalo s podporou dalších antibiotik. Rána se musela obden čistit, ale při nové odchytové metodě, pomocí po domácku vyrobeného, pevnějšího a většího podběráku, to už bylo celkem v pohodě. Bohužel Zuzana asi nesnesla tu dávku antibiotik a začala zvracet a po třech dnech, přes veškerou snahu pošla. No i taková zkušenost patří k životu. Tak co dál?! 

Nechtěl jsem to vzdát a tak jsem sehnal další, pro jistotu, dvě samičky a jednoho samce. Samičky jsme pojmenovali Zuzanka II a Betynka a sameček dostal jméno Cyril. Zimu přežili všichni v pohodě, ale na jaře spolu začali samci soupeřit o samičky a tak jsem preventivně Cyrila předal jinému chovateli. No a pak už následovali jen samé radosti:

• 2012 - odchov dvou mladých samečků (Pepino, Pišík)
• 2013 - odchov dvou mladých samiček (Fifina,  Anička)

Podmínka pro chov klokanů

Výběh pro klokany

Jak jsem již zmiňoval, než jsem začal s chovem, zjišťoval jsem všechny dostupné informace. Někde, a teď si už vážně nevzpomínám kde, jsem vyčetl, že na jednoho klokana by mělo být 50 m² plochy a plot vysoký min. 150 cm.

Pokud nechcete trávu ve výběhu sekat (můj prvotní záměr - živá sekačka) a zároveň berete travní porost jako hlavní zdroj jejich potravy (nízké nároky na krmení), musíte jim vyhradit právě takový prostor, který nestačí vypást a podupat a zároveň tam tráva nepřerůstá. Nemám k dispozici přesné číslo plochy, která tyto podmínky splňuje, protože to závisí na více aspektech (počasí, druh porostu, alternativní přírodní zdroje potravy, přítomnost dalších zvířat ....). Můj výběh pro 3-5 klokanů má velikost cca 300 m² a je dostačující. Oplocení jsem pro jistotu udělal 180 cm z klasického pletiva.

Musím říct, že jsem u chovatelů viděl daleko menší i větší výběhy. Zaleží na dispozicích a účelu chovu.

Klokani mají velice rádi kůru a listy stromů nebo keřů. Pokud se jedná o starší stromky a zvířata netrpí hladem, nemusíte je nijak bandážovat. U mě to odnesl pouze rybíz a všechny větve stromů kam dosáhli. Ba naopak spadané plody ovocných stromů jsou vhodným doplňkem jejich stravy.

Přístřešek

Klokan Bennettův je jeden z mála druhů, který snáší naše podnebí bez nároku na vyhřívanou ubikaci.  I když jsem viděl chov s přístřeškem uzavřeným pouze ze tří stran, doporučuji využít část stodoly, kolnu nebo postavit nějakou uzavřenou boudu, do které nefouká a neprší. Pokud bude zateplená tím líp, ale není to podmínkou. Já mám boudu pouze z OSB desek a loňskou zimu, kdy byly u nás 14 dní dvacetistupňové mrazy, přečkali klokani celkem v pohodě.

Co se týče rozměrů, je moje bouda velká 3 x 3m, což pro množství, které chovám, bohatě stačí. Hlavně nezapomínejte na to že se ubikace musí čistit, takže ji udělejte tak vysokou, aby jste v ní mohli pohodlně stát.  

Údržba

Výběh nevyžaduje žádnou větší péči. Já jednou za 14 dní shrabu bobky, většinou pouze v místech kde jim dávám doplňkovou stravu, a uklidím zbytky ze žrádla (ohlodané větve, stvoly kukuřice apod.).

Co se týče boudy, tak každý týden doplňuji podestýlku vrstvou sena nebo slámy. Jednou za měsíc starou podestýlku vyhodím na hnůj a boudu mechanicky vyčistím. Po zimě doporučuji provést i chemickou očistu speciálním desinfekčním prostředkem kvůli plísním a parazitům.

Soužití s ostatními zvířaty

Já sám nemám s tímto žádné zkušenosti až na kocoura, který s nimi spal občas v boudě a psi, o kterých se dočtete dále. Dle zkušeností ostatních chovatelů, se kterými jsem hovořil, není žádný problém společný výběh s ovcemi, kozami, jelínky, pštrosi a podobnými zvířaty.

Obecné složení jejich stravy vyplývá z toho, že všichni klokani patří mezi býložravce. Zjednodušeně by se dalo říct, že to je stejné, jako kdybyste chovali králíky.  Chov je v tomto ohledu velice nenáročný.

Léto

Jestliže máte dostatečně velký výběh a v ještě zdroj vody, tak se na ně můžete prakticky chodit jen dívat a kontrolovat. Bohatě si vystačí s travním porostem. Pokud je prostor malý, měli byste jim trávu pravidelně dodávat. Zpestření jídelníčku mohou zabezpečit různé druhy ovoce nebo zeleniny případně natě z ní. Mají rádi mrkev, petržel, jablka, hrušky, švestky, třešně - prakticky žerou vše, co spadne ze stromu do výběhu. Je to zajímaví pohled, když okoušou třešeň nebo švestku a pecku vyplivnou.

Budou vděčni i za zrno, jako je pšenice, oves (loupaný), kukuřici. Já jsem na to pořídil krmítko pro slepice, do kterého jim připravím směs, kterou promíchám s granulemi pro králíky, které zabezpečí přísun vitamínů a minerálů. Naplněný zásobník jim vydrží zhruba týden až 10 dnů.

Velkou pochoutkou jsou větve listnatých stromů. Tyto dokážou ohlodat během pár hodin tak, že na nich nezbude ani kousek kůry.  Nejvíce jim u nás chutnají větve třešní, ale nepohrdnou ani dalšími ovocnými stromy popř. vrbou apod. Je třeba to vyzkoušet. Letos mi roste u domu kukuřice, ze které žerou, jak vlastní klasy, tak i listy. Na začátku žrali i stvoly, teď už jsou trochu zmlsaní.

Jako pamlsek dostávají každý den kousek tvrdého rohlíku nebo piškot.

Samozřejmě mají v krmelci celoročně seno, v létě spíše jako doplněk potravy.

Zima

Není v tom žádný velký rozdíl. Zásobník s výše uvedenou směsí mají i přes zimu, akorát ho častěji kontroluji a doplňuji. Tráva se nahrazuje větším množstvím sena. Větvičky dostávají bez listů, ale jim stačí ta kůra. Moc možností jak nahradit zelenou stravu není, takže využívám také větve z jehličnanů, které dokonale oberou. Nevíte co s vánočním stromečkem, dejte ho do výběhu ke klokanům. Jen si musíte být jisti, že na něm nezůstaly žádné háčky, šňůrky apod.

Občas si zahraju v marketu na bezdomovce a vybírám popelnice v sekci ovoce - zelenina, ale ne moc často. Kdoví čím je to ošetřeno.

Dejte pozor na dostatek vody. Když jsou větší mrazy, měním ji 2x denně protože během 1 -2 hod zamrzne.

Klokan mazlíček??

Většina lidí, kteří mě kontaktují ohledně koupě klokana, se ptá, jestli se dá klokan ochočit. Určitě ano - však jistě všichni znáte australský seriál Skypi, který je toho jasným důkazem. Toto tvrzení mohu podpořit částečně vlastními zkušenostmi i zkušenostmi, které mám z doslechu od ostatních chovatelů. Jen je potřeba si položit dvě otázky.

1. Co si představuji pod pojmem "ochočený klokan" ?

Myslím, že naučit klokana reagovat na nějaké povely (přines, sedni, zůstaň apod.) je celkem nereálné. Pokud vám však stačí, že za vámi klokan přiběhne, bude žrát z ruky, nechá se pohladit, popř. za vámi bude chodit, tak to určitě možné je.                

Když jsem koupil první pár Arnošta a Zuzanu, tak samička po měsíci žrala z ruky a dala se s menšími obtížemi pohladit. Bohužel, jak jsem psal v předchozích rubrikách, jsem ji neměl moc dlouho, takže zůstalo jen při tom. Sameček byl plašší a dodneška mi z ruky nežere. A to platí i u ostatních mích klokanů. Bohužel jim nevěnuji dost času. Od svého kamaráda chovatele jsem slyšel o případu, kdy si od něj koupili samičku, která je přes léto na zahradě a v zimě žije u nich doma. Dívá se s nimi na televizi .....

2. Co musím pro to udělat, abych dosáhl požadovaného stavu?

Pokud tomu budete věnovat dost času a budete trpělivý, je reálný předpoklad, že klokana ochočíte. Jelikož moje zvířata nejsou moc ochočená, určitě jsou chovatelé, kteří s tímto mají větší zkušenosti a jen uvítám, pokud by se mi ozvali.

Letos jsem prodal dvě samičky. Zvláště u té druhé kladl klient velký důraz na ochočení. Chtěli z něj mít domácího mazlíčka. Když si Aničku v pátek odváželi, dal jsem jim pár rad, s tím že to chce hodně trpělivosti.

Pár rad

• ochočení je jednoduší pokud máte klokana jen jednoho, jestliže jich je víc nemají potřebu vyhledávat další sociální kontakt
• choďte za nimi pravidelně s nějakým pamlskem (piškot, kousek tvrdého rohlíku, větvička), zmenšujte vzdálenosti, na které jim tyto věci dáváte
• buďte s nimi každý den nějakou dobu ve výběhu
• někteří chovatelé každý den odchytávají mladé a nějakou dobu je drží v náručí (jen z doslechu)
• další neověřené info. je např. nocování v klokaním příbytku

No věřím, že sami přijdete na další způsoby a podělíte se s ostatními o svoje zkušenosti.

Berte v úvahu, že každý klokan má svoji osobnost a to co se vám podaří u jednoho za měsíc, u jiného může trvat půl roku.

Na co si dát pozor

Samozřejmě si nedělám ambice, že bych v této rubrice postihl všechna nebezpečí, která mohou vám i vašim mazlíčkům hrozit. Nicméně popíšu alespoň pár základních aspektů.

Klokani nemají rádi psy. Chodila za mnou kamarádka, která měla chodského psa a labradora.  Když je klokani poprvé viděli, myslel jsem, že přeskočí plot. Panicky lítali po výběhu. Během měsíce si však zvykli a už je skoro nevnímali.  Nutno přiznat, že psi byli tvrdě cvičeni k tomu, aby si jich nevšímali.  Každopádně určité riziko, že se ve vašem pejskovi, při pohledu na skákajícího vačnatce, projeví lovecká vášeň tu je, takže doporučuji dobře zamezit psům vstup do výběhu a na začátku i k němu bez vaší přítomnosti. Klokani by neměli šanci.

Určitě jste poměrně nedávno viděli zprávy o uprchlém klokanovi a určitě jste z toho pochopili, že se celkem obtížně chytají.  Mě už se toto stalo nejméně 4x. Bohudík vždy jen jednou mimo zahradu. Naposledy mi dvakrát utekla mladá samička Anička. Nemohl jsem přijít na to kudy. Žádná díra v plotě. Pak mi došlo, že mezera mezi brankou a sloupkem není sice pro normálního klokana průchozí, ale drobná Anička se jí v pohodě protáhla.

Nesnažte se klokany nějak honit, hlavně v klidu. Když uteče mládě, má tendenci se vrátit k mámě. Umožněte mu přístup alespoň k výběhu a pak ho opatrně zažeňte do otevřených dveří. Když mi utekl Arnošt k sousedovi za lepší pastvou (vytlačil si díru v plotě), stačilo jen díru zvětšit a počkat až se mu zastesklo po samičkách. Za hodinu byl zpátky doma.

Vybudujte vhodné a dostatečné oplocení a pravidelně kontrolujte jeho stav.

Další problém může byt krmení cizími lidmi přes plot. K tomu asi není co dodat. Pokud je chcete aspoň částečně eliminovat od vlivu vnějšího prostředí, dejte na plot stínovku.

Poslední věcí, o které se tu zmíním, je zdravotní stav klokanů. Nevím jak je to v ZOO, ale od drobných chovatelů jsem neslyšel, že by je někdo očkoval. Jsou to celkem odolná zvířata. Jsou však háklivější na infekce v oblasti tlamky, ať uvnitř nebo vně. Jestliže klokanovi začne téct z nosu hlen, zavolejte hned veterináři. To, že klokan někdy zvrací nebo má průjem je celkem normální, pokud by zvracení bylo permanentní, obraťte se opět co nejrychleji na veterináře. Na průjem zabírá dubová kůra a pelyněk černobýl.

Autor: Jiří Jurda

http://www.klokani.estranky.cz/