Ekologický chov ryb

Mezi druhy zvířat, které lze dle zákona O ekologickém zemědělství chovat v podmínkách ekologického režimu, jsou zařazeny i ryby. Ekologický chov ryb klade důraz na čistotu vody, správná technologická zařízení a šetrné zacházení s rybami.

Význam a současná situace ekologického chovu ryb

Chov ryb má v České republice dlouholetou tradici. Chov ryb je spojen s dějinami, kulturou a sociálními aspekty. Samo rybníkářství hraje roli v oblasti produkční, tj. zajišťuje produkci masa. Rybí maso je lehce stravitelné, obsahuje esenciální aminokyseliny, rybí olej obsahuje nenasycené mastné kyseliny, dále je ceněn obsah vitaminů a minerálních látek. Průměrná spotřeba rybího masa činí v České republice 5,5 kg/osobu/rok, z čehož maso sladkovodních ryb činí zhruba 1,4 kg. Průměrná spotřeba rybího masa v EU činí okolo 11 kg/osobu/rok. Další významnou oblastí je mimoprodukční funkce, tj. ochrana životního prostředí (vodohospodářská a protipovodňová funkce), diverzifikace živočichů a rostlin, dále pak jako krajinotvorný prvek.

Ekologický chov ryb, který klade důraz na čistotu vody, správná technologická zařízení a šetrné zacházení s rybami, se v Evropě rozvíjel od počátku 90. let 20. století, a to nejprve na základě soukromých, později národních standardů několika členských zemí. Za období posledních 20 až 25 let zaznamenala světová ekologická produkce ryb nárůst o 950 %. Je odhadováno, že v roce 2015 by měla ekologická produkce dosahovat objemu 500 000 tun. Taktéž plochy věnované ekologickému chovu ryb se výrazně rozšířily. Poptávka po biorybách a dalších produktech rychle roste po celém světě. Co se týče chovaných druhů, v celosvětové produkci je mezi tři nejvýznamnější řazen losos, garnát a kapr.

V České republice ovšem ekologický chov příliš rozšířen není. K 31. 12. 2011 bylo registrováno v přechodném období 16,89 ha vodních ploch a 40,56 ha v režimu ekologického zemědělství. Ekologickým chovem ryb se v tomto období zabývaly pouze 3 farmy.

Rybniční plocha www.naturfoto.cz

Původ ryb v ekologickém chovu

V ekologické akvakultuře je nutno používat místně chované druhy, za které jsou považovány druhy ryb v přirozeném areálu jejich výskytu a také globálně rozšířené druhy, např. pstruh duhový, kapr obecný, amur bílý, siven americký, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý. Nelze chovat cizí druhy ryb mimo přirozený areál jejich výskytu nebo místně se nevyskytující druhy v oblastech, kde se přirozeně nevyskytují.

Ekologická akvakultura je založena na chovu jedinců původem z ekologických líhní a podniků. Není-li ekologický násadový materiál dostupný, mohou být za zvláštních podmínek do ekologické produkce k chovným účelům nebo ke zlepšení genetického fondu zařazeni jedinci, kteří nepocházejí z ekologického chovu. Tito jedinci však musejí být chováni podle zásad ekologického chovu minimálně tři měsíce před tím, než mohou být využiti k chovným účelům. Do odchovu mohou být zařazeni i juvenilní jedinci nepocházející z ekologické akvakultury, jejich maximální podíl však může tvořit 50 % (do 31. 12. 2013) a 0 % (do 31. 12. 2015) a nejméně poslední dvě třetiny jejich produkčního cyklu musí proběhnout dle zásad ekologického chovu. Souběžná produkce, tj. konvenční i ekologická v rámci jednoho podniku je možná pouze za podmínek jasného oddělení produkčních jednotek a za předpokladu povolení příslušného orgánu.

Rozmnožování a plemenitba ryb v ekologickém chovu

V ekologické produkci je zakázáno použití hormonů a jejich derivátů, postupů umělého zavádění většího počtu chromozomů, umělé hybridizace a řízené produkce jednopohlavních linií s výjimkou ručního třídění. Reprodukční cyklus ryb lze ovlivnit řízeným režimem teploty vody a délky osvětlení během dne.

BIO kapr www.ekolist.cz

Chovatelské postupy a zařízení pro ekologický chov ryb

Ekologický chov ryb klade důraz na čistotu vody, správná technologická zařízení a šetrné zacházení s rybami.

Prostředí pro ekologický chov ryb musí zajišťovat hydrochemické, teplotní a světelné podmínky odpovídající biologickým potřebám daného druhu. Charakter dna by měl odpovídat přírodním podmínkám druhu, při chovu kapra musí být dno tvořeno přírodní zeminou. Mezi další požadavky patří omezení používání zvláštních rybochovných zařízení z plastických hmot nebo betonu. Rybníky, jezera a odstavená říční ramena musí mít břehové porosty zajišťující vysokou pohlcovací schopnost kontaktní zóny s okolními pozemky.Chovné systémy musí být realizovány a zabezpečeny tak, aby bylo minimalizováno riziko úniku živočichů do okolního prostředí.

Nezkonzumované krmivo, exkrementy a mrtvé živočichy je nutno z nádrží průběžně odstraňovat, aby nedocházelo k poklesu kvality vody a bylo minimalizováno nebezpečí vzniku chorob.

Provzdušňování vody pomocí kompresorů a dmychadel je povoleno. Okysličování vody je povoleno pouze v případě ohrožení zdravotního stavu a v kritických obdobích produkce a přepravy, avšak vše musí být důkladně evidováno.

Výlov rybníka www.isumava.cz

Ekologický chov ryb formou intenzivní akvakultury

Intenzivní produkce akvakultury se zpravidla provádí v uzavřeném (recirkulačním) nebo otevřeném (průtočném) chovném systému. Recirkulační systém je možno využívat pouze v líhních, při odchovu násadového materiálu a při produkci organismů používaných jako krmivo. Recirkulační systémy jsou založeny na principu uzavřeného okruhu, ve kterém voda nepřetržitě koluje mezi chovnými nádržemi a filtrací. Možnou regulaci teploty vody lze provádět umělou temperací a k dezinfekci vody lze použít ultrafialové lampy nebo ozonizaci vody. Výhodou tohoto systému je nezávislost na přírodním zdroji kvalitní vody při zajištění optimálních vlastností vody. Nevýhodou je však energetická náročnost a vyšší provozní náklady. Průtočné systémy jsou využívány pro chov dospělých ryb. Tyto systémy jsou zásobovány povrchovou tekoucí vodou, která je po průchodu chovnými nádržemi filtrována a odváděna zpět do říční sítě, přičemž musí umožňovat sledovat a regulovat průtok a kvalitu přitékající a odtékající vody. Výhodou tohoto systému jsou nižší provozní náklady, nevýhodou je zajištění nepřetržitého přísunu dostatečného množství kvalitní vody.

Ekologický chov ryb formou rybniční akvakultury

Ekologická produkce ryb, konkrétně kaprovitých a dalších druhů v rámci polykultury (okoun říční, štika obecná, sumec velký, síh a jeseter) je realizována v rybnících a jezerech. Celková produkce těchto druhů ryb je omezena na 1 500 kg ryb/ha/rok.

Rybníky je nutno pravidelně zcela vypouštět a poté je vhodné ponechat je ladem mimo vegetační sezonu, tj. zimování s aplikací povolených desinfekčních látek (vápno), a to v místech pravidelného shlukování ryb (krmiště, loviště, hlavní stoka). Hnojení rybníků a jezer organickými a minerálními hnojivy musí být prováděno v souladu s příslušným nařízením. Používání syntetických chemických přípravků k omezení výskytu vodních rostlin je zakázáno.

Výživa a krmení ryb v ekologickém chovu

Krmiva jsou používána s důrazem na kvalitu použitých komponent a na požadavky chovaných druhů. V ekologické produkci akvakultury jsou upřednostňovány složky krmiva vyrobené v ekologické produkci a složky krmiva získané z vodních živočichů, kteří pocházejí z udržitelného využívání rybolovných zdrojů. Lze využít i jiné než ekologické krmné suroviny, avšak pouze v případě schválení pro použití v ekologické produkci a jsou splněna příslušná omezení jejich použití. Ve výživě masožravých živočichů je použití rybí moučky a rybího oleje z produktů konvenční akvakultury povoleno do 31. 12. 2014. Množství těchto krmných surovin nesmí přesáhnout 30 % denní krmné dávky. Dále krmivo může obsahovat maximálně 60 % ekologických rostlinných produktů. Kaprovité a další druhy v rámci polykultury je nutno krmit krmivy přirozeně dostupnými v rybnících a jezerech. V případě nedostatku lze použít ekologická krmiva rostlinného původu, pokud možno vypěstovaná v daném zemědělském podniku.

Zacházení a manipulace s rybami v ekologickém chovu

Manipulaci je nutno omezit na nezbytné minimum a provádět ji šetrně při použití vhodných postupů a vybavení k zabránění stresu a poškození. Přeprava živých ryb je možná v čistých nádržích vhodného tvaru a velikosti naplněných čistou vodou, která během transportu udržuje odpovídající teplotu a obsah kyslíku dle fyziologických požadavků přepravovaných ryb. Použití anestezie ryb je v odůvodněných případech povoleno. Způsob usmrcení musí být přizpůsoben druhu a velikosti jedinců, a to s důrazem na omezení stresu a bolesti.

Přechodná období

Pro zařízení, která nelze vypustit, vyčistit a vydezinfikovat (např. jezera) je stanoveno přechodné období 24 měsíců. Pro zařízení, jež byla vypuštěna či ponechána ladem (např. rybníky) platí přechodné období 12 měsíců. Pro zařízení, která byla vypuštěna, vyčištěna a vydezinfikována (např. rybí líhně) je to období 6 měsíců.

Autorka: Prof. Ing. Marie Čechová, CSc.