Zelená pro „Českého čmeláka (Vizionáři 2014)

Čmeláci spolu se včelami patří mezi nejvýznamnější skupinu opylujícího hmyzu. Bez jejich existence by celá řada rostlin netvořila plody ani semena. Zatímco historie chovu včel spadá až do doby 12 tisíc let před naším letopočtem, kdy lidé objevili vynikající vlastnosti včelích produktů, první úvahy o domestikaci čmeláků se objevují až na začátku 20. století v knize F. W. L. Sladěna The Humblebee z r. 1912.

Možnostmi chovu čmeláků za účelem zlepšení a zvý­šeni výnosu v zemědělství se začali vědci zabývat až přibližně ve druhé třetině 20. stol. Bylo zjištěno, že čmeláci jsou oproti včelám vhodnější pro opylování v uzavřených prostorách (skleníky, fóliovníky) protože zde na rozdíl od včel nepodlé­hají stresu. Další výhodou je ve srovnání se včelami jejich menši agresivita a schopnost pra­covat při nižších teplotách (6 °C) za podmračeného počasí, větru či dokonce mírného deště. Tím jsou nepostradatelní pro rané kvetoucí košťáloviny a ovocné stromy a díky svému dlouhému jazyku jsou vhodnějšími opylovači některých jetelovin, pícnin a bylin. Nejvyšší ekonomický při­nos však znamenají pro světo­vou produkci rajčat a paprik, kde pozitivně ovlivňují tvar a hmotnost plodu. Zájem o čmeláky se navíc zvyšuje se stoupajícím úbytkem včel v přírodě, ačkoliv včely v opylování nikdy zcela nahradit nemohou.

Začátky laboratorního chovu čmeláků

Zásadní pokrok v chovu čme­láků znamenalo zvládnutí metody laboratorního chovu nezávisle na ročním období, který umož­nil zahájení jejich komerčního chovu v Belgii v r. 1987. Nyní se na světě ročně vyprodukuje kolem milionu kolonii čmeláků, a to převážně druhů Bambus terrestris (čmelák zemní vyskytující se i u nás) a severoamerický druh Bambus impatiens. Tyto druhy vytvářejí početné kolonie a nejlépe se přizpůsobují laboratorním podmínkám.

Laboratorní chov čmeláků je relativně náročný a nákladný, a tak si největší světoví produ­centi čmeláčích hnízd (Biobest, Koppert) jeho přesnou metodiku umožňující zvládnout tento chov ve velkém pro komerční účely pečlivě střeží. Oba tito pro­ducenti dodávají úlky se čme­láky po celém světě včetně České republiky, s čímž souvisí rizika pro domácí populace čmeláků. Ačkoliv se dováží druh Bombus terrestris, který je hojný i na našem území, příliv rozdílných genů ve formě různých eko­logických variant spolu s možným převozem parazitů a chorob může narušit početnost a vita­litu místních populací. Z tohoto důvodu by bylo přínosné uspo­kojit poptávku po čmelácích pro opylování z domácích zdrojů.

Čmeláci v Troubsku

Zatím jediným pracovištěm, které se zabývá komerčním cho­vem tuzemských čmeláků, tzn. jehož zakladatelkami byly matky odchycené na jaře v naší přírodě, je Zemědělský výzkum spol. s r.o. (spolu s mateřskou společ­ností Výzkumným ústavem pícninářským spol. s r.o.) v Troub­sku. Jedná se zároveň o historicky nejstarší chov v České repub­lice, kdy se zde chovem čmeláků začal v 80. letech zabývat Vladimír Ptáček. Původně se chovy využívaly zejména pro vědecké účely, jako je např. šlechtění rostlin v technické izolaci. Do komerční podoby byl chov převeden až v posledních třech letech zásluhou Aleny Votavové. Významně se na tom podílel grant Technologické agentury ČR. Navíc se podařilo od úřadů získat povolení vypouštět zde odchované čmeláky do přírody, k čemuž dochází při umisťo­vání úlků ve volné krajině. Svě­tovým velkoproducentům čme­láků pracoviště v Troubsku zatím konkurovat nemůže, ale zájem o tuzemské čmeláky stále roste. Jedinečnost chovu čes­kého čmeláka, resp. úspěchy v chovu původních druhů čme­láků, zaujala i některá pracoviště v zahraničí, takže sem už zavítali i zahraniční vědečtí pracovnici např. z Finska a Lotyšska.

Laboratorní chov čmeláka v Troubsku však není zaměřen jen ekonomicky. Už od počátku byl laboratorní chov čmeláků a výzkum v oblasti jejich biologie a potravních nároků jednotli­vých druhů zamýšlen jako možný prostředek k ochraně a pod­poře výskytu čmeláků v přírodě. V neposlední řadě slouží prodej úlků k popularizaci života čme­láků, a tím k rozvoji ekologického myšlení veřejnosti a upevňování vztahu lidí k přírodě. Velký zájem o koupi úlků je totiž i z řad neko­merčních zahrádkářů, chatařů a lidí, kteří si kupují úlky spíše pro radost.

Hnízdo čmeláka rolního ve venkovním úlu

Udělení titulu Vizionář 2014

Za svou práci v oblasti laborator­ního chovu tuzemských čmeláků získal Zemědělský výzkum v loňském roce titul Vizionář 2014, který je udělován sdružením CzechInno, založeným k podpoře Českého podnikání. Sdružení pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky udě­lením titulu každoročně oceňuje inovativní počiny v českém pod­nikání s významným společen­ským, technologickým či ekono­mickým přínosem.

V případě zájmu o úlky s čes­kými čmeláky je důležitá včasná objednávka, protože od probu­zení královny z hibernace (kli­dové stadium) až po vylíhnutí první generace dělnic, kdy je hnízdo vhodné pro umístění do přírody či skleníku, uplyne doba kolem dvou měsíců. Proto je vhodné objednat úlky například pro opylování časně kvetoucích ovocných stromů už v lednu. Loň­ský rok byla poptávka po čme­lácích z Troubska tak vysoka, že pracoviště nebylo schopno uspo­kojit všechny zájemce.

Popis druhu čmelák zemní.

Popis druhu čmelák skalní.

Autor: Olga Komzáková