Zelená pro „Českého čmeláka (Vizionáři 2014)
Čmeláci spolu se včelami patří mezi nejvýznamnější skupinu opylujícího hmyzu. Bez jejich existence by celá řada rostlin netvořila plody ani semena. Zatímco historie chovu včel spadá až do doby 12 tisíc let před naším letopočtem, kdy lidé objevili vynikající vlastnosti včelích produktů, první úvahy o domestikaci čmeláků se objevují až na začátku 20. století v knize F. W. L. Sladěna The Humblebee z r. 1912.
Možnostmi chovu čmeláků za účelem zlepšení a zvýšeni výnosu v zemědělství se začali vědci zabývat až přibližně ve druhé třetině 20. stol. Bylo zjištěno, že čmeláci jsou oproti včelám vhodnější pro opylování v uzavřených prostorách (skleníky, fóliovníky) protože zde na rozdíl od včel nepodléhají stresu. Další výhodou je ve srovnání se včelami jejich menši agresivita a schopnost pracovat při nižších teplotách (6 °C) za podmračeného počasí, větru či dokonce mírného deště. Tím jsou nepostradatelní pro rané kvetoucí košťáloviny a ovocné stromy a díky svému dlouhému jazyku jsou vhodnějšími opylovači některých jetelovin, pícnin a bylin. Nejvyšší ekonomický přinos však znamenají pro světovou produkci rajčat a paprik, kde pozitivně ovlivňují tvar a hmotnost plodu. Zájem o čmeláky se navíc zvyšuje se stoupajícím úbytkem včel v přírodě, ačkoliv včely v opylování nikdy zcela nahradit nemohou.
Začátky laboratorního chovu čmeláků
Zásadní pokrok v chovu čmeláků znamenalo zvládnutí metody laboratorního chovu nezávisle na ročním období, který umožnil zahájení jejich komerčního chovu v Belgii v r. 1987. Nyní se na světě ročně vyprodukuje kolem milionu kolonii čmeláků, a to převážně druhů Bambus terrestris (čmelák zemní vyskytující se i u nás) a severoamerický druh Bambus impatiens. Tyto druhy vytvářejí početné kolonie a nejlépe se přizpůsobují laboratorním podmínkám.
Laboratorní chov čmeláků je relativně náročný a nákladný, a tak si největší světoví producenti čmeláčích hnízd (Biobest, Koppert) jeho přesnou metodiku umožňující zvládnout tento chov ve velkém pro komerční účely pečlivě střeží. Oba tito producenti dodávají úlky se čmeláky po celém světě včetně České republiky, s čímž souvisí rizika pro domácí populace čmeláků. Ačkoliv se dováží druh Bombus terrestris, který je hojný i na našem území, příliv rozdílných genů ve formě různých ekologických variant spolu s možným převozem parazitů a chorob může narušit početnost a vitalitu místních populací. Z tohoto důvodu by bylo přínosné uspokojit poptávku po čmelácích pro opylování z domácích zdrojů.
Čmeláci v Troubsku
Zatím jediným pracovištěm, které se zabývá komerčním chovem tuzemských čmeláků, tzn. jehož zakladatelkami byly matky odchycené na jaře v naší přírodě, je Zemědělský výzkum spol. s r.o. (spolu s mateřskou společností Výzkumným ústavem pícninářským spol. s r.o.) v Troubsku. Jedná se zároveň o historicky nejstarší chov v České republice, kdy se zde chovem čmeláků začal v 80. letech zabývat Vladimír Ptáček. Původně se chovy využívaly zejména pro vědecké účely, jako je např. šlechtění rostlin v technické izolaci. Do komerční podoby byl chov převeden až v posledních třech letech zásluhou Aleny Votavové. Významně se na tom podílel grant Technologické agentury ČR. Navíc se podařilo od úřadů získat povolení vypouštět zde odchované čmeláky do přírody, k čemuž dochází při umisťování úlků ve volné krajině. Světovým velkoproducentům čmeláků pracoviště v Troubsku zatím konkurovat nemůže, ale zájem o tuzemské čmeláky stále roste. Jedinečnost chovu českého čmeláka, resp. úspěchy v chovu původních druhů čmeláků, zaujala i některá pracoviště v zahraničí, takže sem už zavítali i zahraniční vědečtí pracovnici např. z Finska a Lotyšska.
Laboratorní chov čmeláka v Troubsku však není zaměřen jen ekonomicky. Už od počátku byl laboratorní chov čmeláků a výzkum v oblasti jejich biologie a potravních nároků jednotlivých druhů zamýšlen jako možný prostředek k ochraně a podpoře výskytu čmeláků v přírodě. V neposlední řadě slouží prodej úlků k popularizaci života čmeláků, a tím k rozvoji ekologického myšlení veřejnosti a upevňování vztahu lidí k přírodě. Velký zájem o koupi úlků je totiž i z řad nekomerčních zahrádkářů, chatařů a lidí, kteří si kupují úlky spíše pro radost.
Hnízdo čmeláka rolního ve venkovním úlu
Udělení titulu Vizionář 2014
Za svou práci v oblasti laboratorního chovu tuzemských čmeláků získal Zemědělský výzkum v loňském roce titul Vizionář 2014, který je udělován sdružením CzechInno, založeným k podpoře Českého podnikání. Sdružení pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky udělením titulu každoročně oceňuje inovativní počiny v českém podnikání s významným společenským, technologickým či ekonomickým přínosem.
V případě zájmu o úlky s českými čmeláky je důležitá včasná objednávka, protože od probuzení královny z hibernace (klidové stadium) až po vylíhnutí první generace dělnic, kdy je hnízdo vhodné pro umístění do přírody či skleníku, uplyne doba kolem dvou měsíců. Proto je vhodné objednat úlky například pro opylování časně kvetoucích ovocných stromů už v lednu. Loňský rok byla poptávka po čmelácích z Troubska tak vysoka, že pracoviště nebylo schopno uspokojit všechny zájemce.
Popis druhu čmelák zemní.
Popis druhu čmelák skalní.
Autor: Olga Komzáková
