Ekologický chov slepic

Hlavním smyslem ekologického chovu kura domácího (stejně jako všech ostatních hospodářských zvířat) je snížení intenzity chovu, zajištění podmínek pro přirozené chování a tím zlepšení podmínek neboli welfare v chovu. Z těchto hlavních cílů vychází i legislativa vztahující se k ekologickému chovu jak na úrovni EU, tak na úrovni národní legislativy.

Při chovu kura domácího mohou být ekologické chovy zaměřeny buď na produkci bio vajec, nebo bio kuřecího masa. V obou případech je potřeba zajistit zvířatům přístup do venkovního výběhu. S ohledem na různé změny počasí (zima, déšť apod.) je nutné, aby kur domácí měl do výběhu přístup minimálně po 1/3 délky svého života. Výběh by měl být pokrytý vegetací s přístřešky nebo se stromy a keři, kde se mohou ptáci ukrýt. Ve výběhu by měli mít ptáci také přístup k vodě, případně ke krmení. Jak slepice pro produkci vajec, tak kuřata na výkrm musí být krmena krmivy pocházejícími z ekologické produkce a přednostně by měla být využívána krmiva vlastní produkce. Aby byla pokryta potřeba vitamínů a minerálních látek mohou být používány minerálně vitamínové premixy, ovšem nesmí se používat synteticky vyráběné aminokyseliny. Ochrana zdraví zvířat by měla být založena především na prevenci. Ale ani z preventivních důvodů nemohou být používány chemické syntetické látky, což se týká především antikokcidik.

Produkce konzumních vajec

Slepice pro produkci bio vajec nemohou být chovány v klecích. V hale musí být min 1/3 podlahové plochy pokryta podestýlkou, ve které mohou slepice hrabat, zobat a popelit se. Slepice musí mít k dispozici hřady, protože hřadování patří k přirozenému chování kura, délka pro jednu slepici musí být min. 18 cm. V jedné hale nemůže být ustájeno více než 3 000 ks slepic. Koncentrace slepic na m² může být maximálně 6 ks. Ve venkovním výběhu musí mít každá slepice k disposici 4 m² plochy.

Pro intenzitu snášky slepic je důležitá délka světelného dne. Při ekologickém chovu je povoleno doplnit délku přirozeného dne umělým osvětlením maximálně na 16h denně. Vejce pocházející z ekologických chovů jsou v rámci platné legislativy EU a ČR na skořápce označována kódem 0, dále zemi původu a poslední čtyřčíslí je část registračního čísla hospodářství.

Do ekologických chovů pro produkci konzumních vajec lze použít jak špičkové snáškové hybridy od firem Hendrix Genetics nebo Lohmann Tierzucht, tak hybridy šlechtěné v ČR (Moravia, Dominant). Obecně lze říci, že hybridi šlechtění v ČR mohou v ekologických chovech naopak dosahovat velice dobrých výsledků, protože jsou dlouhodobě šlechtěni pro drobnochovatele a do horších podmínek prostředí a jsou tak schopni dosáhnout vyšší užitkovosti i při použití nižších koncentrací živin v krmných směsích.

Hlavním problém spojeným s užitkovostí slepic je nízká koncentrace dusíkatých látek (NL) v bio krmivech a následné nedostatečné pokrytí jejich potřeby ve výživě. Hlavním zdrojem NL v komerčních chovech je sójový extrahovaný šrot, přičemž sója se v ČR pěstuje jen v omezeném množství. Alternativou zdroje NL je hrách. Díky nižší intenzitě hnojení porostů bývá i v bio pšenici nízký obsah dusíkatých látek.

Welfare při produkci konzumních vajec

I když mají slepice možnost využití venkovního výběhu, bylo zjištěno, že mimo zastřešenou plochu se necítí příliš bezpečně a ve výběhu je vždy jen malý podíl slepic z hejna ve stejnou dobu. Navíc slepice zůstávají v blízkosti haly a v těchto místech dochází ke zničení vegetace.  Pro zvýšení pobytu slepic ve výběru jsou důležité stromy, keře případně další přístřešky, kde se mohou slepice ukrýt. Vyšší podíl slepic ve výběhu má pozitivní vliv na snížení výskytu ozobávání peřní a kanibalismu, což je díky zákazu kauterizace zobáků v ekologických chovech vážný problém. V Nizozemsku je ozobávání peří problémem na 70 % ekologických farem, což je naopak indikátorem špatného welfare a stresu v hejnu.

Produkce kuřecího masa

Výkrm kuřat se provádí především na podestýlce, výkrm v klecích je zakázán. Maximálně může být v jedné hale umístěno 4 800 ks kuřat, kterým musí být zajištěn snadný přístup do venkovního výběhu. Zatížení v hale může být maximálně 10 ks/m² a nesmí překročit 21 kg živé hmotnosti na m². Ve venkovním výběhu se na jedno kuře počítají 4 m². I u výkrmu kuřat platí, že délka světelného dne nemůže být delší než 16h a kuřata musí mít min. 8h tmy bez přerušení.

Aby se zabránilo intenzivnímu výkrmu, měli by chovatele používat pomalu rostoucí hybridy, nebo v případě použití rychle rostoucích hybridů, musí kuřata vykrmovat minimálně 81 dnů.

Pro ekologický výkrm jako pomalu rostoucí hybridi jsou uznáni v ČR pouze tito: Cobb Sasso 150, Redbro S,  Red JA, JA 757, Ross Rowan, S 757. Jedná se o různě zabarvené hybridy, nejčastěji červené nebo bíločervené. Tito hybridi dosahují při standardním krmení hmotnosti 2 kg ve věku 56 dnů při konverzi krmiva 2,2 kg/kg. V ekologickém systému, díky použití bio krmiv s nižší koncentrací živin a díky venkovním výběhům, dochází ke zpomalení růstu a zhoršení konverze krmiva a porážkové hmotnosti dosáhnou kuřata ve věku 70 – 81 dnů. Obecně mají tato kuřata nižší podíl prsní svaloviny a vyšší podíl stehen a křídel v porovnání s rychle rostoucími kuřat. Pohyb ve venkovním výběhu a delší doba výkrmu se projevuje i na kvalitě masa. Ze senzorického hlediska bývá maso hodnoceno jako tužší, šťavnatější a celkově přijatelnější (vyzrálejší) než maso rychle rostoucích hybridů. Velice záleží na zvycích a očekáváních konzumentů, například při výzkumu v USA bylo naopak maso těchto kuřat hodnoceno hůře, protože konzumenti upřednostňovali maso rychle rostoucích hybridů, na které jsou zvyklí.

Zdravotní stav a zoonózy

Zdraví zvířat je důležitý ukazatel, pokud hovoříme o welfare. Mortalita v ekologických chovech je velice variabilní a pohybuje se od 0 do 25 % v chovu slepic. Nejčastější příčinou úhynu může být E.coli, infekční bronchitida, kokcidióza nebo čmelík kuří, který je hlavním problémem při produkci konzumních vajec. Ve venkovním výběhu je větší pravděpodobnost kontaktu s přenašeči různých onemocnění (divocí ptáci), která mohou být původci zoonóz.  Jedná se především o Salmonellu a Campylobactera.

Význam ekologického chovu kura v ČR a EU

Význam produkce bio vajec a bio kuřecího masa je v České republice zatím jen omezený. Konzumenti si nesprávně spojují bio vejce a bio kuřecí s vyšší kvalitou potravin. Přičemž, jak již bylo zmíněno výše, smyslem ekologického chovu je především zlepšit podmínky chovu a zajistit zvířatům podmínky pro přirozené chování. Lepší welfare a nároky na krmivo v bio kvalitě se výrazně projevují na ceně bio potravin, což je jeden z hlavích důvodů proč je spotřeba bio vajec a bio kuřecího relativně nízká. Část těchto potravin se dováží ze zahraničí. Nízký zájem konzumentů se projevuje i na nízkých počtech chovaných zvířat.

V České republice se z celkového počtu slepic chovaných v registrovaných hospodářstvích, tzn. v hospodářstvích, ze kterých se vejce uvádějí na trh, chová méně než 0,5 % slepic, což je méně než 15 000 ks (rok 2011). Vejce se na celkové poptávce po bio potravinách podílejí 4,5 %. V EU k hlavním zemím, kde se produkují bio vejce patří Francie, Nizozemsko, Itálie, Německo a Velká Británie. V těchto zemích je počet slepic v ekologických chovech v rozmezí od 2,3 do1,2 milks. Také v Dánsku se chová téměř 900 tis. ks slepic v systému ekologického zemědělství. 

Podobná situace je i ve výkrmu kuřat, přestože v posledních letech jejich počet narůstá. Každý rok se v ČR vykrmí 130-150 mil. brojlerových kuřat v konvenčních chovech, v ekologických je to méně než 25 000 ks.  Naproti tomu ve Francii je ročně v ekologickém systému vykrmeno cca7 mil. kuřat a ve Velké Británii3 mil. ks. K významným producentům bio kuřat patří také Belgie, Itálie, Nizozemsko, Řecko a Dánsko.

Autor: doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D.