Ekologický chov krav bez tržní produkce mléka

Světová organizace pro výživu (FAO) uvádí, že skot je nejrozšířenějším druhem hospodářských zvířat. Chová se především pro produkci mléka a masa, k údržbě krajiny nebo k tahu. Pokud jde o historii chovu masného skotu, který je též označován jako chov krav bez tržní produkce mléka (KBTPM), na území České republiky, tak vyjma experimentálních chovů, proběhlo založení prvních stád až po roce 1990. Na počátku se mu věnovalo pouze několik málo chovatelů, kteří spatřovali hlavní význam především v produkci kvalitního hovězího masa. Postupem času, jak se chov masného skotu rozšiřoval, narůstal i jeho význam v mimoprodukční oblasti, zejména pak v údržbě krajiny. Zatímco stavy dojeného skotu od zmíněného roku klesají, stavy masného skotu stále zaznamenávají každoroční nárůst. Tento jev není způsoben ani tak vysokou rentabilitou tohoto způsobu chovu, jako spíše faktem, že v mnoha oblastech - především méně příznivých – jde o nejjednodušší řešení jak zachovat živočišnou produkci (přechodem z dojeného systému na chov krav bez tržní produkce mléka). V rámci zavedení kvót Evropskou unií byla pro Českou republiku vyjednána kvóta 90,3 tis. kusů, která však byla velmi brzy naplněna (do roku 2002) a překročena. Na rozdíl od kvóty na tržní produkci mléka, kde při překročení hrozí ČR sankce, překročení kvóty stavů masného skotu není nikterak penalizováno.

Základním významem chovu krav bez tržní produkce mléka v systému ekologického zemědělství je: 

• Produkce velice kvalitního telecího nebo hovězího masa ze zvířat, která pochází od krav, jenž jsou zapouštěny býky - většinou masných plemen. Veškeré mléko těchto krav je zkonzumováno telaty. Tele má mít volný a neomezený přístup ke své matce a velikost stáda nesmí vyvolávat stres.
• Spásání a využití těžko dostupných ploch (pastvin, trvalých travních porostů) a tím zajištění údržby a péče o krajinu. Zároveň zajištění estetického prvku v krajině.
• Šetrný přístup k životnímu prostředí při využití jednodušší organizace a spotřeby práce.

Chov skotu bez tržní produkce mléka v systému ekologického zemědělství je v ČR daleko více rozšířený, než chov skotu s tržní produkcí mléka. Je to dáno tím, že chov dojeného skotu je technologicky i ekonomicky výrazně náročnější. Vzhledem k tomu, že skot bez tržní produkce mléka bývá i konvenčně chován obdobným způsobem jako v ekologickém zemědělství, nebývá přechod od konvenční výroby k výrobě ekologické tak náročný, jako je tomu u dojeného skotu. Pro chovatele se v podstatě jedná o zpřísnění stávajících podmínek chovu. Také investice do vybavení nebývají příliš vysoké - v porovnání se skotem dojeným. Vyplývá to z toho, že masný skot, který bývá bez tržní produkce mléka chován nejčastěji, může být většinu roku chován na pastvině. Investice se pak většinou týkají pouze ohrazení pastvin, přístřešků proti nepřízni počasí, krmných a napájecích zařízení, či budov pro uskladnění krmiv. Pokud se farma zaměřuje na produkci masa, je vhodné vybudovat vlastní jatka. Tato nejsou, samozřejmě, ze zákona povinná, ale jedná se o určitý ideální stav, který zvyšuje pohodu zvířat, brání jejich zbytečnému utrpení a zlepšuje kvalitu produktu. Na druhou stranu, výstavba vlastních jatek významně zvyšuje ekonomickou zátěž pro podnik a proto je v České republice zatím jen několik málo takovýchto farem. Skot bez tržní produkce mléka je velmi dobře možné chovat i extenzivně, jako doplňkovou složku již stávající konvenční výroby.

V případě ekologického chovu skotu musí být veškerá půda obhospodařována dle pravidel EZ (ekologického zemědělství). Krmiva sklizená po 12 měsících od registrace ekofarmy jsou krmiva označována jako „z přechodného období“ a krmiva z TTP (trvalých travních porostů) a víceletých pícnin sklizená po 24 měsících od registrace jsou již biokrmiva. Intenzita chovu nesmí zatížením půdy překročit 170 kg dusíku (N)/ha. Počet kusů se vždy vztahuje na celkovou plochu, kterou farma disponuje, nikoliv pouze na plochu, na které se zvířata skutečně chovají. To odpovídá 5 zvířatům do 1 roku, 3,3 zvířatům ve věku 1 - 2 roky, 2,5 jalovicím či 2 dospělým zvířatům. Bez zemědělské půdy není chov povolen.

Základem úspěšného chovu je obrat základního stáda. Jedná se o každoroční obnovu či doplnění stáda vysokobřezmi jalovicemi. Obrat stáda by měl zabezpečit jak potřebný počet jalovic, které nahradí vyřazené krávy (zpravidla 20 %), tak i potřebný počet býků pro produkci jatečného skotu. V případě, že doplňujeme vyřazené krávy jalovicemi z vlastního chovu, jedná se o uzavřený obrat stáda. Naopak, otevřený obrat stáda znamená nákup zvířat, která byla odchována v jiném podniku. Všechna nakupovaná zvířata musí pocházet z ekologických chovů. Není-li tomu tak, může kontrolní organizace povolit výjimku na nákup zvířat z extenzivního konvenčního chovu (tj. z chovu, jehož intenzita nepřekračuje zatížení zemědělské půdy 170 kg N/ha). Výjimka se vztahuje na nákup zvířat (telat) při vytváření nového stáda. Tato telata mladší 6 měsíců musí být do odstavu chována podle pravidel EZ, to znamená, že nelze nakupovat konvenční telata na výkrm). Při obnově stáda jalovicemi je možné doplnit maximálně 10 % počtu dospělých zvířat za rok. U plemeníků neplatí žádné omezení.

Plemena masného skotu

Shodně, jako je tomu u jiných druhů domestikovaných zvířat, plemenem rozumíme skupinu stejného druhu, fylogenetického původu a podobných morfologických i fyziologických vlastností. Rozdělit je můžeme do několika skupin - dle různých hledisek. Podle tělesného rámce rozlišujeme plemena s velkým, středním a malým tělesným rámcem. Ve vztahu k intenzitě chovu  plemena intenzivní, extenzivní či hobby plemena. Podle původu je rozdělujeme například na britská, francouzská, belgická, italská a další. Pro účely lepší orientace v plemenech masného skotu v našich podmínkách jsou plemena níže seřazena dle nároků na výživu, se kterými úzce souvisí jak velikost tělesného rámce, tak i intenzita chovu (viz tabulka).

Highland

Plemeno Highland, též označované jako Skotský náhorní skot, pochází ze severozápadního Skotska. K přednostem patří vynikající odolnost a otužilost vůči tvrdým klimatickým podmínkám a díky tomu může být chováno celoročně venku. Vzhledem ke skutečnosti, že dokáže zužitkovat i velmi skromnou pastvu a je nenáročný na krmivo, bývá chován jako hobby plemeno. K dalším výhodám patří bezproblémové telení, při kterém není zapotřebí pomoci od chovatele. Dospělé krávy váží zpravidla 400 - 450 kg a měří kolem 120 cm v kohoutku, což poukazuje na malý tělesný rámec. Maso je velmi chutné a podobá se zvěřině. Převládající zbarvení tohoto skotu je hnědočervené, ale vyskytují se i další barevné rázy (šedobéžový, černý, plavý, žíhaný a stříbrný).

Galloway

Stejně jako Highland pochází ze Skotska, přesněji z jeho jihozápadní části. Toto dominantně bezrohé plemeno malého tělesného rámce se rovněž chová jako hobby plemeno, zejména pro účely údržby krajiny. Hmotnost dospělých krav je 450 - 550 kg a výška v kohoutku do 125 cm. Díky původu a vysoké vrstvě srsti je velmi odolné vůči povětrnostním podmínkám a lze jej rovněž chovat celoročně venku bez nároků na ustájení. Základní zbarvení je černé plášťové, bílé s černými vnitřky uší (white park), žlutohnědé, hnědé s bílým pruhem kolem hrudníku (belted) a další.

Hereford

Toto plemeno patří mezi nejstarší a nejrozšířenější na světě. Byl vyšlechtěn ve střední části Anglie v hrabství Herefordshire. Oblibu mezi chovateli si získal především díky své nenáročnosti, dobré pastevní schopnosti a otužilosti. Původní populace byla do naší země přivezena v roce 1974 z Kanady. Tehdy se jednalo o bezrohá zvířata menšího až středního tělesného rámce. Díky postupným importům dalších kusů můžeme dnes najít i rohatá zvířata a především skot velkého tělesného rámce, který je šlechtěn hlavně v Severní Americe. Tímto se v posledním desetiletí zvýšila o 10 cm kohoutková výška a o 120 kg hmotnost. Dospělé krávy váží v průměru 500 - 600 kg a měří 130 - 140 cm v kohoutku. Zvířata mají červené plášťové zbarvení, kde hlava, dorsální část krku, kohoutek a spodní část trupu jsou bílé.

Aberdeen angus

Pochází ze severovýchodu Skotska. Toto plášťově černé nebo červené geneticky bezrohé plemeno je menšího až středního rámce, ale (obdobně jako hereford) je v USA a Kanadě šlechtěno na větší tělesný rámec.Vyniká výbornou plodností a pastevní schopností. Mezi hlavní přednosti patří ranost a snadné telení - vzhledem k tomu, že se rodí telata o nižší porodní hmotnosti (do 35kg). Kvalita masa je na vysoké úrovni a vyznačuje se vyšším ukládáním intramuskulárního tuku, což způsobuje jemné mramorování masa – to je pak křehké, šťavnaté a má specifickou chuť. V ČR bylo prvním plemenem, u kterého se podařilo realizovat prodej masa pod ochrannou známkou „český angus“. Krávy dosahují průměrné hmotnosti 600 - 700 kg při kohoutkové výšce 120 -135 cm.

Salers

Plemeno salers pochází z Francie z oblasti Centrálního masivu v kraji Auvergne.  Jedná se o rustikální skot, který je velmi odolný vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám. V zemi původu bývá užíván zejména při přechodu z dojeného na masný skot, i když masný převažuje. Zajímavostí je, že některé krávy jsou dojeny na polovinu vemene a druhá polovina je ponechána pro tele. Typická je rohatost, větší tělesný rámec a tmavě červené (až mahagonové) zbarvení. Hmotnost krav je v průměru 700 - 750 kg při 138 - 142 cm kohoutkové výšky. 

Gasconne

Pochází z jižní Francie z oblastí Pyrenejí, kde se využíval jako skot s trojstrannou užitkovostí (maso, mléko, tah). Teprve v 80. letech minulého století začal být šlechtěn na jednostrannou masnou produkci. Je středního tělesného rámce a krávy dosahují hmotnosti 600 - 780 kg s kohoutkovou výškou 135 - 138 cm. Toto rustikální plemeno snáší velmi tvrdé podmínky, má schopnost spásat i chudou vegetaci na strmých svazích hor. Vyniká snadností telení, mateřskými schopnostmi, dlouhověkostí a ovladatelností. Zbarvení je plášťově světle šedé až stříbrné. Telata rodí v barvě bílé kávy a postupně přebarvují.

Blonde d´aquitaine

Plemeno blonde d´aquitaine (též označované jako plavé akvitánské) vzniklo v jihozápadní Francii unifikací domácích plemen. Tento skot je jednobarevný, plavě zbarvený od světle žluté až po načervenalou (barva pšenice od světlé po tmavou) s velkým tělesným rámcem. Hmotnost krav často přesahuje 1000 kg při kohoutkové výšce 140 - 150 cm. Má vynikající pastevní schopnost, vysokou výtěžnost masa a je vhodné k intenzivnímu výkrmu do vyšších porážkových hmotností - díky velmi malému ukládání tuku.

Belgické modrobílé

Toto plemeno bylo vyšlechtěno ze středobelgického skotu za použití plemen shorthorn a charolais. Někdy bývá jeho název zkracován na belgické modré. Dříve plemeno s kombinovanou užitkovostí se v letech 1960 -70 začalo šlechtit na výraznou masnou užitkovost. Nyní se až u 85 % populace vyskytuje hypertrofie bederního a hýžďového svalstva (tzv. dvojité osvalení – double muscling). To má však za následek velmi obtížné porody, které jsou téměř ze 100 % uskutečňovány pomocí císařského řezu. Hmotnost krav činí 700 - 750 kg při kohoutkové výšce do 140 cm - jedná se tak spíše o skot středního tělesného rámce. Zbarvení může být bílé či strakaté se skvrnami různých odstínů.

Charolais

Plemeno charolais bylo vyšlechtěno ve střední Francii z původního žlutého skotu. Vyznačuje se velmi dobrou výkrmností a jatečnou hodnotou s nízkým podílem tuku. Je velkého tělesného rámce a krávy dosahují v dospělosti 750 až 1110 kg se 135 - 145 cm v kohoutku. Zbarvení je jednobarevné, smetanově bílé až nažloutlé. Vyznačuje se vysokou intenzitou růstu do vyšších porážkových hmotností a nízkým podílem tuku. V ČR je šlechtěno na bezrohost.

Limousine

Vznikl v limousinské oblasti jihozápadní Francie. Vyznačuje se středním tělesným rámcem, ačkoli byl původně spíše většího rámce s využitím v tahu. Dospělé krávy měří 130 - 140 cm v kohoutku při hmotnosti 600 - 800 kg. Zbarvení je plášťově červené až plavé, se světlejší barvou kolem očí a mulce. K přednostem plemene patří dlouhověkost, velice dobré mateřské vlastnosti, výborná zmasilost a konverze krmiva. Ve Francii jsou telata odstavována v 7 - 9 měsících a jako zástavová prodávána pod názvem „broutard“.

Skot plemene Limousine

Masný simentál

Pravděpodobně se toto plemeno odštěpilo od švýcarského horského (simentálského) strakatého skotu, jehož zástupce v kombinované formě chováme na našem území pod názvem český strakatý skot. Jako masné plemeno s velkým tělesným rámcem je šlechtěno na bezrohost. Zbarvení je červenostrakaté, přičemž se červená barva vyskytuje v odstínu od žemlové po tmavou, s bílou hlavou. Krávy dosahují hmotnosti 600 - 720 kg při výšce kolem 140 cm v kohoutku. Kromě velmi dobrého osvalení vyniká vysokou mléčností matek a tedy i výbornou růstovou schopností telat.

Piemontese

Toto italské plemeno z oblasti Piemonte v podhůří Savojských Alp bylo původně chováno s trojstrannou užitkovostí. Teprve od 20. let minulého století bylo jednostranně šlechtěno na masnou užitkovost. Je středního tělesného rámce s typicky jemnou kostrou a výrazným osvalením, přičemž se v populaci vyskytuje velký počet zvířat s dvojitou muskulaturou. Vyniká vysokou jatečnou výtěžností (65 % a více) i kvalitou masa. Ve světě je využíváno k užitkovému křížení s mléčnými plemeny.

Skot plemene Piemontese

Mezi další plemena skotu, která byla do České republiky importována z Francie poměrně nedávno (u všech zmíněných plemen proběhly dovozy po roce 2009), patří Aubrac, Parthenaise, Bazadaise, Vosgienne, Rouge des Prés (dříve Maine-anjou). Dále pak Andorrské hnědé, anglický Shorthorn či americký Texas longhorn. 

Reprodukce a odchov mláďat

V závislosti na ranosti plemene jsou plemenice zapouštěny nebo inseminovány nejdříve ve věku 15 - 19 měsíců (Hereford, Aberdeen Angus). Rámcovější plemena pak ve věku 24 měsíců i vyšším. Za nejvhodnější je považováno tzv. „zimní telení“ v období od ledna do března, kdy má chovatel umožněno naplno se věnovat rodícím se telatům a kravám. Později, v době jarního obrůstání pastvin může kráva zvýšit produkci mléka pro své tele právě v období jeho intenzivního růstu a telata smějí velmi brzy „ochutnávat“ čerstvý pastevní porost. Pokud jde o vlastní oplození, tak přirozená plemenitba za pomocí plemenného býka je organizačně nejméně náročná. Na plemeníka v dobré kondici bývá přidělováno 25 - 35 krav. Průměrné zabřezávání dosahuje hodnoty 90 %. V době, kdy je plemenný býk (i více býků) ve stádě plemenic, musí být ponechán v klidu. Proto veškeré úkony, jako jsou ošetření paznehtů, očkování, odčervení apod., musí být provedeny před začátkem připouštěcího období. Velice důležité je pamatovat na hierarchii zvířat. Býk se stává vůdcem stáda a v určitých situacích může být nebezpečný. Proto je důležité respektovat a nepodceňovat veškerá pravidla zacházení s plemennými býky (např. že ošetřovateli dospělých plemenných býků, při všech druzích ustájení nebo na pastvě, mohou být pouze zdravotně způsobilí muži starší 18 let). V EZ je možné provádět jak samotnou inseminaci, tak  kombinaci inseminace a přirozené plemenitby, kdy plemeníky používáme pro volné dokrytí krav a dobré výsledky zabřezávání. 

Před obdobím telení je vždy doporučováno rozdělit plemenice podle stádia gravidity, přičemž na krávy, které jsou blíže k termínu porodu, by měl dohlížet kvalifikovaný personál. V některých případech je nutná pomoc člověka a včasný zásah může zachránit život jak telete, tak matky. Z tohoto důvodu a zejména kvůli vytvoření přirozeného pouta mezi matkou a teletem, se při rozpoznání příznaků blížícího se porodu převede matka do samostatného porodního boxu. Chovatel musí mít na paměti, že mateřské chování (dědičné i získané) je u masného skotu velmi silně vyvinuté a někdy se projevuje až agresivitou vůči člověku. Porodní box je výhodou i při potřebě ručního oddojení mleziva pro méně vitální tele. V porodním boxu se kráva s teletem ponechávají společně 2 - 3 dny.

 Po narození, respektive po přerušení pupeční šňůry, začne tele samo dýchat. Pro ulehčení je nutné uvolnit dýchací cesty telete od hlenu a plodové vody, či tele naklonit hlavou dolů. Samozřejmostí je ošetření pupečního pahýlu, který se dezinfikuje či postříká tekutým obvazem. V tomto období se i nejsnáze označuje tele ušními známkami. Zdravé tele po narození samo vyhledává struky a pokouší se sát mlezivo. Dostatečný přísun a napojení mlezivem je kritickým bodem úspěšného odchovu telat. Mlezivo (kolostrum) obsahuje veškeré obranné látky, které tele potřebuje, neboť mládě se rodí téměř s nulovou imunizací. Jako doporučené množství je udáváno 2 litry mleziva do 2 hodin od porodu - vzhledem k tomu, že s postupujícím časem je imunizujících látek v mlezivu méně a zároveň se zvětšuje bariéra ve střevě telat, která brání v prostupu těchto látek. Zhruba od 3 - 5 dne kráva začne namísto mleziva produkovat zralé mléko, které v EZ minimálně 3 měsíce slouží teleti jako základní potrava, ačkoli se po přechodu na pastvinu postupně stává převažujícím krmivem pastevní porost. Od prvního týdne věku můžeme telata začít přikrmovat. Nejčastěji umísťujeme do prostoru lehárny tzv. školky. Je to prostor, kam je umožněn přístup pouze telatům (pomocí úzkého a nízkého vchodu, do kterého se dospělí jedinci nedostanou). Přikrmuje se především jadrnými krmivy na bázi mačkaných obilovin - pro optimální nastartování činnosti bachoru a správný vývoj resorpčních papil v předžaludku. Důležitou složkou potravy je voda, která by měla být nabízena všem kategoriím ad-libitum (bez omezení).

 V systému chovu krav BTPM jsou telata odchovávána společně s matkami po dobu 7 - 8 měsíců v závislosti na datu narození, kvalitě pastevního porostu, dosažení pohlavní dospělosti a směru využití telat. Individuální ustájení telete nesmí přesáhnout 1 týden. Po tomto období následuje odstav, kdy jsou telata prostorově i vizuálně oddělena od matek. Je to období pro oba velmi stresující, proto by změny měly být prováděny postupně - zejména ustájení, změna krmné dávky a odloučení od matek.

Technologie a technika chovu

Základním předpokladem pro chov masného skotu, respektive krav BTPM, je využití pastvy. S tím souvisí i veškeré používané technologie jak pro ustájení, tak pro krmení a pastvu v závislosti na chovaném plemeni. Organizovat letní krmení bez celodenního pobytu zvířat na pastvině (který je jednou z podmínek EZ) nemá opodstatnění. V našich oblastech lze považovat za pastevní období měsíce květen až listopad a ukončení je dáno příchodem sněhové pokrývky nebo nedostatkem pastevního porostu. Jak již bylo uvedeno, zatížení pastviny je limitováno maximální produkcí 170 kg N/ha. Důležité je oplocení pastevních areálů různými typy zařízení. Kromě dřevěných, kovových či kamenných plotů se využívají i živé ploty. Nejrozšířenější jsou elektrické ohradníky, na které si zvířata rychle navykají Je-li třeba zajistit na pastvě příkrm senem slouží k tomu mobilní nebo stabilní krmidla. Zásobení vodou je možné zajistit mobilně cisternami s napáječkami nebo různými typy dalších napájedel (např. míčové nezamrzající napáječky). Pastvu lze řešit formou permanentního pobytu na pastvině po celých 24 hodin (tzv. volná pastva), nebo lze organizovat pastvu jako oplůtkovou či honovou. Oplůtková pastva spočívá ve využití 6 až 10 oplůtků, které jsou blízko sebe, kvůli přehánění zvířat. Pro krávu s teletem je zapotřebí asi 0,3 ha při pobytu 4 až 6 dnů. Poté následuje doba obrůstání porostu (cca 20 - 30 dnů), než se mohou zvířata vrátit na další cyklus. Honová pastva je kombinací předchozích, kdy je plocha rozdělena na 2 až 3 oplůtky (hony). Optimální výška porostu je 15 cm neboť při výšce vetší než 20 cm ztrácí porost chutnost a má tendenci metat.

Zimní krmná dávka je založena na konzervovaných krmivech z vlastní produkce nebo nakoupených z jiného podniku hospodařícího v systému EZ. Přechod ze zimní krmné dávky na pastvu (a obráceně) je výraznou změnou ve výživě a musí být prováděn pozvolně (1 - 2 týdny) postupným vyřazováním konzervovaných krmiv a prodlužováním pobytu na pastvině (z 1 - 2 dnů na celodenní pastvu). 

V době pastevní sezóny je podmínkou přístup zvířat na pastvu. Doporučené jsou jednoduché přístřešky vytvářející závětří a stín. Zimní ustájení může být řešeno různě – např. jako umístění v ohradě bez přístřešku (u extenzivních plemen), či formou volného ustájení na hluboké podestýlce ve stájích. Vždy se jedná o prostorově vymezená stanoviště označovaná jako lehárna a zimoviště, na které navazuje krmiště a napájecí místo. Celý prostor musí být snadno a pravidelně čistitelný (většinou pomocí traktoru s radlicí). Vazné ustájení není v EZ povoleno. V případě užití staveb mimo pastevní období musí chovatel zajistit přístup do volného výběhu minimálně 2x za týden. Trvalé ustájení ve stáji je povoleno pouze u vykrmovaných býků v posledních 3 měsících výkrmu. Pro býka musí být během zimního období vybudováno zimoviště oddělené od ustájení plemenic, kde minimální plocha lehárny pro plemenného býka staršího jeden rok je 10 m² s výběhem minimálně 30 m². Ustájení jakékoliv kategorie skotu na roštech a použití bezstelivových systémů není dovoleno. Technologie ustájení musí zajišťovat pohodu a dostatečně velký prostor umožňující bezpečný unik zvířete v případě potyček ve stádě. 

 Nezbytným zařízením zimoviště ulehčujícím manipulaci s celým stádem či jednotlivci, jsou naháněcí uličky. Ty umožňují třídění (rozdělení) do skupin např. pro brakaci, veterinární ošetření apod. Uličky jsou obvykle zakončeny fixační klecí nebo fixačním krčním držákem. Pro účely pravidelného zjišťování hmotnosti lze do uličky umístit automatické tenzometrické váhy. Veškeré manipulační zařízení musí být dostatečně pevné, odolné a bezpečné jak pro zvířata, tak pro obsluhu.

 Při onemocnění nebo poranění zvířat je v EZ - daleko více než v konvenčních chovech - využíváno léčiv na přírodní bázi (např. bylinné čaje a odvary, homeopatika,…). Antibiotika, chemoterapeutika či steroidy by měly být aplikovány až v případě nutnosti. Nikdy však chovatel nesmí dopustit, aby zvíře zbytečně trpělo z důvodu nepodání vhodného léčivého přípravku – čili, pokud to stav zvířete vyžaduje, je nutné aplikovat běžné veterinární preparáty a klasické postupy (musí jít především o pohodu zvířete). V případě použití antibiotik se však následná ochranná lhůta prodlužuje na dvojnásobek uvedený v příbalovém letáku léku. Používání stimulátorů růstu je zakázáno.

 Také při dezinfekci a údržbě stájových prostor a pastevního zařízení je nutné používat pouze přípravky uvedené v tzv. „pozitivním seznamu“ Nařízení rady (EHS) č. 2092/1991 ze dne 24.6.1991 (příloha II., část E). V tomto seznamu jsou uvedeny také povolená krmiva (část C) i doplňkové látky a produkty pro výživu zvířat a vedlejší produkty zpracovatelského průmyslu používané do krmiv (část D). Maximální povolená kontaminace GMO v krmivu je 0,9 % (při překročení hrozí ztráta certifikátu a pokuta).

Autoři: Ing. Daniel Falta, Ph.D., Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.