Amazónek šupinkový - odchov

Tento amazónek se mi vždy líbil. Není tak atraktivně zbarven jako třeba amazoňané nebo i jiní amazónci, ale má své stálé místo ve voliérách a klecích chovatelů po celém světě, a od poloviny devadesátých let stoupá jejich zastoupení díky častým dovozům i v našich chovech. Velmi pěkně a výstižně popsal jejich odchov Vl. Miškovič v časopisu Nová EXOTA v roce 2003, zbarvení a zeměpisné variety Milan Vašíček ve své knize Amazónci a amazoňané.

V současné době ho odchovává poměrně hodně chovatelů, je často nabízen v chovatelské inzerci, jeho ceny jsou poměrně příznivé a to jak ptáků odchovaných pod rodiči, tak i ručně dokrmených.Rád bych se s Vámi podělil o své zkušenosti z jejich chovu i odchovu.

Ptáci byli zakoupeni v roce 2004 od jednoho mého známého, který rušil celý svůj chov amazónků proto, že byli údajně velmi hluční a měl kvůli nim problémy se sousedy. Měl vždy po dvou párech amazónky tmavé, modrohlavé, šupinkové a běločelé. Docela mne to překvapilo, protože se domnívám, že jde o velmi klidné a tiché ptáky, ale nemám zkušenosti s chovem většího množstvím párů amazónků pohromadě.

Amazonek šupinkový

Amazónci byli ve velmi dobrém stavu, pocházeli z odchytu, měli otevřené kroužky, v době prodeje byli již tři roky v ČR. Pohlaví prý bylo určeno endoskopií, ale žádné potvrzení jsem neviděl. Chovatele jsem znal osobně, vůbec jsem o tom nepochyboval. Ptáci byli vybarveni úplně stejně, jen sameček měl na hlavě více bílých teček. Po dovozu byli poměrně plašší, předchozí chovatel je vždy na zimu stěhoval do tmavého sklepa do malé klece. Já jsem je od něho zakoupil na konci února. Umístil jsem je do svého chovatelského zařízení do boxu s rozměry 3,6 (d) x 2,2 (v) x 1 (š), které vytápím akumulačkami na 5-8 stupňů. Amazónci byli chvíli velmi rozrušeni a prudce vylétli na nejvyšší větev. Rychle se však uklidnili a začali mne pozorovat.Tato větev pak po celou dobu zůstala jejich nejoblíbenější a z té vždy pozorovali to, co se dělo.Velmi pěkně začali přijímat potravu. Hned od začátku jim byla dána kmenová budka o vnitřním průměru 22 centimetrů a výšce 60 centimetrů, ve které jsem odchovával alexandry růžové vousaté.Vletový otvor byl původně 7 centimetrů, ale alexandři otvor minimálně o dva centimetry zvětšili. Byla jim dána spíše proto, že jsem zrovna v té době žádnou jinou neměl, ale po zkušenostech s amazónky mohu zodpovědně říci, že na výběr budky nejsou naprosto nároční a zahnízdí jak v kmenové, tak i v prkenné budce.Samice budku okamžitě přijala a začala v ní nocovat.Na konci března se začalo oteplovat, bylo velmi pěkné jaro a amazónci začali s tokem. Sameček začal jít do toku, krmili se navzájem a byli hlučnější, ale třeba s tokem amazoňanů se to nedá naprosto srovnat. Byli prostě jen hlasitější.V polovině dubna jsem pozoroval páření a v květnu začala samička snášet vejce. Ve snůšce byla celkem 3 sněhově bílá vajíčka. Samička na ně zasedla a pěkně seděla.Ven se chodila jen nakrmit a vyprázdnit. Měla to být jejich první snůška, tak jsem si řekl, že ji nechám jejímu osudu. Ale zvědavost mi nedala a asi po 14 dnech jsem snůšku zkontroloval. Vejce byla čistá, neoplozená. Kolegové chovatelé mi radili, abych snůšku vyhodil a oni prý zasednou znovu. Jenže samice seděla pevně a já jí nechtěl její první snůšku zničit. Zajímavé je, že přesně po 26 dnech samice sama ukončila inkubaci a budku opustila. Tak a u šupinkových je po sezóně, to mne napadlo, když jsem viděl samici sedět spokojeně ve výletu, ale nevadilo mi to. Byl jsem rád, že mám harmonický pár. Až do konce června se nedělo nic. Ptáci seděli většinu dne v záletu na své oblíbené větvi, občas si navzájem probírali peří.Odpoledne vždy vyletěli do výletu a pochutnávali si na ovoci, pampelišce, které jsem jim dával do košíčku. Navečer se vždy vrátili do výletu, samec na svou oblíbenou větev a samice do budky. Hned na začátku července jsme odjeli s manželkou na dovolenou a po 14 dnech jsme se vrátili a já šel zkontrolovat papoušky a zjistil jsem, že samice zmizela. Nejprve jsem se ulekl, že se jí něco stalo, ale začalo mi být jasné, že samice je určitě v budce. Opatrně jsem zkontroloval budku a k mému překvapení samice seděla opět na třech vejcích. Nevěděl jsem, jak dlouho jsou vejce snesena, ani zda jsou oplozena. Řekl jsem si, že samici nechám v naprostém klidu. 30. července 2004 se mi zdál sameček neklidný a já se rozhodl, že zkontroluji budku. K mému údivu bylo v budce jedno mládě porostlé bílým chmýřím, samice na mne nenávistně syčela. Rychle jsem zavřel kontrolní otvor a opustil jejich box. Okamžitě dal vaječnou míchanici a snažil se zajistit klid u voliér. Mládě bylo pouze jedno, další vejce zůstala neoplozená. Staří ptáci dobře krmili, nejvíce jim chutnala naklíčená směs, vaječná míchanice, na začátku krmení mladých třešně, později rybíz a jeřabiny a samozřejmě jako u všech amazónků rodu Pionus vedla kukuřice ve všech stupních zralosti.Mládě jsem bez problémů okroužkoval asi ve dvacátém dni kroužkem 9 mm. Mláděti jsme s manželkou odebrali krev a analýzou DNA bylo zjištěno, že mládě je sameček. Mládě vylétlo po 59 dnech, přesně 26. září 2004. Nejprve velmi neobratně létalo, až jsem měl strach, že si ublíží, ale nic se mu nestalo. Rodiče ho vzorně přikrmovali, mládě vždy žadonilo o potravu, ale již čtvrtý den jsem pozoroval, jak přijímá nezralou kukuřici z palice a jeřabiny. Na konci října již bylo samostatné a bylo prodáno jinému chovateli.Je škoda, že jsem v této době ještě nevlastnil digitální fotoaparát, takže odchov nemám zdokumentovaný.Mám jen fotky dospělých ptáků z roku 2005. Zajímavé bylo to, že ptáci zůstali plašší, ale nikdy nalétali splašeně po voliéře jako třeba odchytoví senegalci nebo žakové. Nikdy si ode mne nevzali nic z ruky. Vždy jen zalétli dovnitř na větev a zvědavě pozorovali, co právě dělám. V současné době již tento pár nevlastním, vyměnil jsem ho za pár amazónků modrohlavých, u kterých se mi již také podařil odchov. Věřím, že se k jejich chovu zase někdy vrátím. Odchoval jsem ze dvou hnízd a šesti vajíček pouze jedno mládě, ale amazónci šupinkoví mne opravdu nadchli.Doporučuji je těm, kdo mají zkušenosti s menšími exoty a chtěli by začít s většími papoušky.

Voliéra na amazonky

Krmení

Amazónci šupinkoví měli nejraději máčené krmení, které měli k dispozici celý rok. V máčené směsi dostávají kukuřici, slunečnici, hrách, fazole a čočku, ve druhé misce dostávají suchou směs ve složení: lesknice , proso, kardi, ostropestřec , dýňové semínko,piškoty, nezralé klásky senegalského prosa i normálního prosa. Nejraději měli kukuřici, suchou, nezralou v palicích, máčenou. Ovoce: jeřabiny, jablka, hrušky, švestky, třešně, hroznové víno, rybíz černý, červený,ze zeleniny hlavně mrkev,zelený hrášek a fazole v luscích, ze zeleného krmení hlavně pampelišku a denně větve z ovocných stromů k okusu. V chovné sezóně dostávali ještě vaječnou míchanici vlastní výroby s mrkví, strouhankou. Hlavní potravou při odchovu mláděte byla máčená směs, nezralá kukuřice v palicích, vaječná míchanice, jeřabiny,jablka a piškoty. Kalciový blok a grit byly také neustále k dispozici.

Poznámka na konec

Amazónci rodu Pionus jsou velmi odolní a vděční ptáci, ale zejména dovozoví ptáci často trpí aspergilózou - nemocí dýchacího ústrojí způsobenou houbou Aspergillus fumigatus - která je pro ně velmi nebezpečná, často i smrtelná (R.Low). Je tedy nutné zejména u dovozců velmi pečlivě prohlédnout papoušky, popřípadě ihned po konzultaci s veterinářem - odborníkem na exotické ptactvo - zahájit léčbu. Doporučuji prostudování odborné literatury, článků v chovatelských časopisech a dodržování hygieny v chovu.