Potrava mravenců

V životě každého společenství mravenců má velmi důležitou roli potrava, především její dostatek. Pro většinu mravenčích druhů je charakteristická široká potravní škála. Jejich potrava je masitá (bílkovinná) a glycidová (cukernatá). Vzájemný poměr těchto dvou složek se mění nejen podle druhové příslušnosti, ale i podle ročního období a tedy nabídky potravy. Základem je potrava bílkovinná, kterou potřebují ke svému vývoji především larvy mravenců. Mnoho jí spotřebují i plodící samičky a menší množství dělnice. Zdrojem této potravy je ulovený hmyz a jiní bezobratlí, někdy i hmyzí mrtvolky a těla vyšších živočichů. V malé míře získávají mravenci takovou potravu sběrem semen různých rostlin, z hub a rostlinných šťáv. Procento bílkovinné potravy v potravě mravenců je velmi pohyblivé. U rodu Formica činí podíl hmyzu v této potravě 30–45 %, z rostlinných šťáv 5 %, ze semen 0,5–1 %. Zbylou část, tedy průměrně až 55% tvoří medovice. Tato uhlohydrátová potrava je produktem červců a především mšic. Ze mšic jsou to zejména zástupci čeledi Lachnidae s rody Cinara, Eulachnus, Schizolachnus. Za den vyloučí jedna mšice rodu Cinara průměrně 0,5 mg medovice a v teplém počasí až 8 mg. Závislost mravenců na tomto zdroji potravy se vyvinula v oboustranně výhodný vztah, nazývaný trofobióza - mravenci poskytují mšicím v průběhu sezóny ochranu před dravým a parazitickým hmyzem a pro vajíčka některých druhů umožňují bezpečné přezimování v zimních komorách svých hnízd. Někdy jsou skupiny mšic dokonce chráněny krytem, stmeleným z půdních částic kolem napadených částí rostlin.

Trofobióza je známá u mnoha druhů mravenců, především rodu Lasius a Formica, kde ve svých důsledcích překračuje rámec úzkého vztahu mšice - mravenec, neboť stimuluje rozvoj medovicových druhů mšic, což se v mnoha případech projeví negativně na zdravotním stavu rostlin. Na druhé straně nadprodukce medovice umožňuje v dané oblasti rozvoj melitofágního hmyzu, především velkého množství parazitických blanokřídlých. Množství medovice sebrané jedním společenstvem mravenců za sezónu je velmi proměnlivé nejen podle druhové příslušnosti mravenců a mšic, je závislé na početní síle jejich společenství, ale též podle klimatických podmínek. U druhu Formica rufa se snůška pohybuje v rozmezí 200-500 kg medovice, což představuje průměrně 75 kg cukru. Producenti medovice se vyvíjejí v letním období, takže maximální sběr medovice spadá na konec léta, kdy kolonie mšic a červců dosahují vrcholu rozvoje.

Mravenci jsou hmyzem dravým a loupeživým. Potravu snášejí do hnízd v časových rytmech, jejichž křivka aktivity dosahuje jednoho i více vrcholů nejen v průběhu celé sezóny, ale často i v jednom dni. V jarním a podzimním období má křivka denní aktivity jeden vrchol v období nejvyšší teploty. V letním období při nejvyšších denních teplotách aktivita mravenců klesá a denní křivka aktivity má dva vrcholy - dopolední a odpolední. V obzvláště teplých dnech se posunuje vrchol aktivity až k večeru a snůška potravy trvá často v plné intenzitě i celou noc. Podle ročního období se skladba potravy mravenců mění. V prvních dnech jarní sezóny využívají mravenci zásob nahromaděných koncem předchozí sezóny. Záhy však začnou tuto potravu doplňovat sběrem mrtvolek, nalezených na území potravního areálu, protože aktivní lov a kořistění živých bezobratlých je při nízkých jarních teplotách ještě málo vydatný. Teprve postupným zvyšováním denní teploty vzrůstá s přibýváním kořisti lovecká aktivita. Hromadění zásob dovoluje mravencům rychle využít dostupné zdroje potravy a zajistit tak nejen rychlejší nástup do nové sezóny, ale i překlenout v průběhu roku přechodná hladová období, způsobená např. chladným a deštivým obdobím nebo i zásahy člověka.