Lori mnohobarvý jižní

Papoušci rodu LORI se vyznačují hlavně pestrými barvami a některé druhy také mírnou povahou. Loriové se živý především tekutou stravou (nektarem). V zajetí se nektar nahrazuje speciálními instantními směsi např. od firmy CéDé nebo Orlux.

Instantní směs se před podáním smíchá v daném poměru s vodou. Další důležitou složkou ve výživě, která nesmí chybět je nejrůznější ovoce a z malé části zelenina. Z ovoce můžeme podávat např. jablka, hrušky, švestky, třešně, kiwi, mango, banán apod. Ze zeleniny mrkev, salátová okurka a jiné. Loriům by se také měla podávat denně čerstvá medová voda. Velice ochotně přijímají ovocné přesnídávky, které je možno jednou za čas předložit na ,,přilepšenou". Miska ke koupání, nebo odkrytá část voliéry ptákům jen prospěje pro zlepšení opeření. Samozřejmě můžete loriům podávat zelené krmení (pampeliška, žabinec ptačinec aj.). Zvláště jim chutnají květy afrikánů.

Chovný pár

Pro svůj řídký trus způsobený tekutou stravou nejsou zatím moc populární. Pro chov loriů mnohobarvých jižních je nejlepší venkovní voliéra, která je v zimě napojená na vytápěnou ubikaci, kde by teplota neměla klesnout pod 15°C. Vnitřní prostory je nejlepší vykachlíkovat, jelikož se trus ze stěn špatně čistí, ale není to podmínkou. Jako podestýlka ve vnitřní ubikaci nám poslouží hrubší hoblovačky a pro venkovní výlet např. písek. V chovu loriů je důležitá hlavně hygiena! Já čistím stěny ubikace pouze při značně viditelném znečištění. Krmný pult a misku je důležité čistit alespoň jednou denně.

Svoje první lorie jsem si pořídil tento rok jako 9-letý chovný pár a jejich chováním jsem byl neuvěřitelně překvapen. Po vypuštění do vnitřní ubikace byli ihned ve venkovním výletu a vyplašeně seděli na pletivu. Okamžitě jsem šel připravit instantní směs (nektar), medovou vodu a ovoce. Vrátil jsem se zhruba za 10 minut, ale to už loriové šplhali po stropě voliéry a poskakovali z větve na větev. Umístil jsem misky do krmného pultu a šel se dívat na nové svěřence. Neuvěřitelně rychle si prohlédli svou novou voliéru a ihned přelétli do záletu, kde se pustili do všeho, co v miskách měli. Chovali se, jako by to tu už dlouho znali. Za zhruba 20 minut byli opět ve venkovní části a to už začali prozkoumávat co mohou okousat, kde se pohoupat a jiné pro ně zajímavé věci v novém domově. Překvapilo mě, že večer jsem je nemusel vůbec zahánět do záletu, jelikož to udělali sami okolo 9 hodiny večerní. Druhý den před devátou hodinou ranní jsem se šel na lorie podívat, a také jim dát do misek novou směs, kterou stačili ještě ten den večer spořádat. Poté jsem otevřel výletové okénko. Bylo poměrně větrno a loriové, jako by o tom věděli, se ani neobtěžovali vylézt ven. Na večer vítr ustál a na chvíli vykouklo také sluníčko, tak byli okamžitě venku a začali okusovat zavěšenou kůru. Loriům ke hnízdění postačí budka vyrobená z překližky např. o rozměru 30x30x50 cm (základna x výška). Vletový otvor o průměru 8cm. Úplně nejlepší je vyrobit vysouvací šuplík pro snadné měnění podestýlky. Ta by měla mít vrstvu nejméně 20cm. Ke každé budce by bylo vhodné vyrobit šuplíky dva. Když budou v budce mláďata a bude zapotřebí budku vyčistit, tak vysunete znečištěný šuplík a do nového připraveného jen mláďata přendáte. Šuplík zasunete zpět do budky. Výhoda je, že je výměna rychlá a pár není tolik rušen. Samice snáší jedno až dvě vejce, na kterých sedí přibližně 25-30 dní a mláďata opouštějí hnízdní budku po uplynutí 7 až 8 týdnů.

Broskev, kiwi, jablko, banán

Lori mnohobarvý se vyskytuje ve 21 poddruzích. Nejznámější jsou však tyto tři:
LORI MNOHOBARVÝ HORSKÝ (Trichoglossus haematodus moluccanus) LORI MNOHOBARVÝ ZELENOPÁSKOVÝ (Trichoglossus haematodus haematodus) LORI MNOHOBARVÝ JIŽNÍ (Trichoglossus haematodus caeruleiceps)

Loriové nejsou na území ČR zatím příliš rozšířeni. Věřím, že brzy se jejich populace rozroste. Loriové jsou od zrnožravých papoušků značně odlišní. Většinou přilnou ke svému chovateli na tolik, že při krmení přilétnou na pletivo a vše pozorně sledují.

Voliéra

Namíchaný nektar v poměru 1:3

Krmný pult

CéDé