V Indii existuje ptačí nemocnice
Nápis na vysoké třípatrové budově v centru hlavního města Indie Dillí zní "Naši ptáci by měli být zdraví a volně si létat v oblacích". Na střeše tohoto jedinečného zařízení potom září bílý neonový nápis Ptačí nemocnice. Ročně tady ošetří až 30 tisíc převážně divokých opeřenců a celé zařízení funguje už padesát let a to pouze z příspěvků dobrovolníků.
Na jedné straně vah leží poraněný holub, na straně druhé uťatá lidská ruka. Milovník ptactva se tak snaží vykoupit svého oblíbeného holuba. Vlastní obětí. Ruka nestačí a tak se chystá utnout vlastní nohu. Ruka s mečem už je napřažena. Velký obraz s tímto děsivým a zároveň dojemným výjevem je první, co po vstupu do ptačí nemocnice padne každému návštěvníkovi do oka. Výjev, který s nadsázkou vyjadřuje, jak vysokou cenu tady má obyčejný ptačí život.
„Smyslem této nemocnice je sloužit bezbranným ptákům. Jsou to boží stvoření. Neumí mluvit, trpí tiše a pokorně. Když se mi zraněného nebo nemocného ptáka podaří vyléčit, cítím velkou hrdost. Slovy mi ptačí pacient své díky vyjádřit nemůže, cítím však, že je mi vděčný,“ říká mi doktor Yogaur. V ptačí nemocnici pracuje už přes třicet let. Nejprve ve volných chvílích jako dobrovolník, teď na penzi na plný úvazek.
Dva mladí muži přinášejí do ordinace velkého papouška. Prý jej našli v nedalekém parku. „Tento papoušek má horečku. Dáme mu antibiotika, vitamíny a minerály. Za tři čtyři dny bude v pořádku,“ vysvětluje mi Saway a do zobáku ptačího pacienta dávkuje kapátkem medicínu.
Dokud se opeřenec neuzdraví, bude spolu s dalšími papoušky ve velké voliéře. Obří ptačí klece zaplňují celé druhé a třetí patro budovy. Vždyť celková kapacita ptačí nemocnice je několik tisíc švitořivých pacientů. Jsou mezi nimi papoušci, holubi i velcí dravci.
Ordinuji každý den dopoledne, v sobotu, v neděli i o svátcích. Denně ošetříme až 50 opeřenců. V neděli, kdy se do nemocnice hrnou i davy návštěvníků, i stovku. Vše je zcela zdarma, ošetření i léky,“ říká mi doktor Saway. To je možné jen díky podpoře sponzorů a dárců. Každou chvíli přijde návštěvník se svým příspěvkem do kasičky.
Jako drobná žena v modrém sárí. „Na chod nemocnice přispívám pravidelně každý měsíc. Mám ráda ptáky,“ říká mi trochu nesměle.
Ptačí nemocnice je opravdu jedinečné zařízení. Založena byla před padesáti lety a od svého vzniku je spojena s džinistickým chrámem. Jak mi vysvětluje šéf nemocnice doktor Yogaur, právě spojení s náboženskou institucí je pro existenci i chod ptačí nemocnice zcela klíčové.
„Jsme charitativní nemocnice, vše je tady zdarma. Naštěstí jsou však lidé vyznávající džinismus štědří. Přispět na zraněné a nemocné ptáky berou jako svoji povinnost. Lidé přinášejí drobné obnosy. Bohatí vyznavači džinismu nám posílají šeky z celé Indie i ze zahraničí. Jsme zcela soběstační. Nepotřebujeme žádnou pomoc ani podporu od vlády. Lidé nám sami rádi přispějí,“ dodává významně šéf ptačí nemocnice a hned se ptá, jakou částku má napsat na potvrzení o mém sponzorském daru. Odmítnout jej nemůžu.
