Zootechnická dramata
Následující příběhy se skutečně staly, a podobné se mohou přihodit i Vám. Všechno vyprávím ze své zootechnické praxe.
Prasklý vodní zdroj. Hospodářství státního statku na Vysočině mělo na kopci nad vesnicí dva chlévy. V jedné stáji byly dojnice, nad nimi v půdním prostoru brojleři, ve druhé stáji byly jalovice. Nedaleko byl v provozu lom na žulu. Žula se v lomu lámala odstřelováním. Každý dne bylo v zemědělském středisku slyšet dunění detonací z lomu. Jednoho dne ve středisku na kopci přestala téci voda. Voda však začala prýštit ze spodní části stráně pod kopcem. Jednou z detonací způsobená prasklina v žule totiž narušila stěny studny pod statkem. Vedoucí střediska nařídil, aby traktorista přivezl do chlévů vodu z vesnice v cisterně, ve které se dříve vozilo mláto. Traktorista však cisternu napřed nevypláchl a přivezl v ní vodu smíchanou se zbytky mláta, kterou vypustil do potrubí napáječek ve chlévech a tím jejich mechanismy ucpal. Dobytek bučel žízní, brojleři na půdě vyskakovali metr vysoko, aby se napili vody tekoucí z hadice, kterou jsem jim musela vodu z cisterny napouštět do vědrových napáječek. Ošetřovatelky jalovic (šedesátileté babičky) lezly denně večer po vratkém žebříku ke stropu stáje zavírat přítok vody z nádrže do napáječek, aby jalovicím zbyla nějaká voda k příštímu krmení; krmilo se tam pouze suchou ječnou slámou a trochou ječného šrotu. Můj zootechnický předchůdce tam vykazoval u jalovic fiktivní přírůstky, aby „babky – ošetřovatelky“ měly alespoň nějakou mzdu (byly placené pouze za přírůstky). Já jsem po svém prvním vážení jalovic předala hlavnímu zootechnikovi zprávu, v jaké výši je nutné dříve vykazované přírůstky stornovat. Naštěstí to uznal a provedl. Po dalším vážení jsem už mohla vykázat pravdivé přírůstky alespoň cca 0,40 kg na kus a den.
Dojení traktorem. Jinde jednou večer (už jsem byla doma) pro mne přiběhly dojičky, že nejde ve chlévě elektrický proud, že nemohou dojit. Tak s tím jsem si tenkrát sama nevěděla rady a musela jsem doběhnout pro předsedu JZD. Ten naštěstí přišel a zorganizoval pohon dojicího zařízení pomocí traktoru. Na doplněnou točící se řemenici traktoru byl navlečen řemen, který pak poháněl dojící zařízení. Dojilo se tenkrát asi až do půlnoci, ale zvládlo se to.
Vážení dobytka. Dle mých zkušeností je hovězí dobytek „ducha mdlého“, splašený, bezohledný a nebezpečný. Jeden býk o hmotnosti přes 950 kg se při vážení vzepjal a chtěl z pojízdné váhy s dřevěnými čely vyskočit. Plnou vahou spadl na zavřené dveře váhy a úplně je rozdrtil. Při jiném vážení se jalovice nacpala a prošla úzkou mezerou mezi mnou a stěnou chléva místo, aby vstoupila do váhy; přitom mne bolestně narazila na ostré výčnělky váhy.
Nebezpečná prasnice. Jinde v JZD jsem brzy zjara viděla, že březí prasnice jsou celé dny zavřené v temných kotcích, přestože venku byly výběhy plné slunce a rozkvetlých pampelišek. Přikázala jsem ošetřovateli, aby svěřená zvířata denně pouštěl do výběhů. On se k tomu moc neměl, byla to pro něho vícepráce. Nabídla jsem se, že mu s vyhnáním prasnic pomohu, ale to jsem neměla dělat. On, zkušený člověk, si jako pomůcku k tomu vzal cca metr vysokou a asi 2 metry širokou prkennou desku; já jsem na to šla s holýma rukama. Prasnice ven jít nechtěly a jedna z nich se vrhla proti mně, podběhla mne, zvedla mne a odnesla mne na zádech na konec chodbičky, kde mne na beton shodila. Hodně jsem se uhodila do zátylku hlavy, ale přežila jsem to. Na pohled byla ta pro mne kritická situace asi docela komická.
Veterináři nejsou všemocní např:
- Jalovice se nemohla otelit, tele se rodilo zadním koncem napřed, ani ošetřovatelé, ani přivolaný veterinář nepomohl. Museli jsme ji odvézt do veterinární nemocnice, kde tele zachránili tzv. císařským řezem, ale prvotelka nepřežila.
- Krásná, 30 litrů denně dojící hodná dojnice „ajšírka“ si na pastvě vrazila do spěnky asi 15 cm dlouhou dřevěnou třísku. Veterinář třísku vytáhl a nařídil léčení hluboké rány desinfekčními tampony. Kravička sice léčení trpělivě snášela, ale zákrok ve veterinární nemocnici nepřežila.
Čtenářům přeji, aby podobná zootechnická dramata nemuseli v praxi řešit.
