Ptačí parky I. - Veldhoven
Ptačí park ve Veldhovenu vznikl již v roce 1987 jako záchranné středisko pro všechny osiřelé ptáky, jedná se především o zvířata zabavená pašerákům na hranicích nebo o domácí mazlíčky, kteří ztratili svůj domov.
Celý objekt se rozkládá na území cca 80 000 m2, nalézají se zde stovky voliér a jiných chovatelských zařízení. Můžete zde nalézt něco přes 5000 ptáků a jiných živočichů. Jedná se o státní organizaci, která funguje jenom díky sponzorům a nadačním sbírkám. Díky zákazu dovozů do EU je zde, jako málokde v Evropě zachován neuvěřitelný potenciál chovného materiálu, problém je v tom, že ze zákona se v parku nesmí žádná zvířata rozmnožovat, důvody jsou mi neznámé a zároveň nepochopitelné.
Biodiverzita ptačích druhů je v tomto parku opravdu ohromná, stejně tak množství voliér, nejvíce mě zaujali především průchozí voliéry, kterých bylo v areálu asi 20. Rozměry takovýchto zařízení odpovídaly zhruba 50 x 20 x 8 m (dšv). Další obrovskou atrakcí byl také tropický pavilon, kde jsem mohl zahlédnout vlhy nubíjské, tukany, zoborožce, loskutáky, ale i malé nektarožravé tangary, papežíky a strdimily. Zbytek voliér představovaly dostatečně velké boxové voliéry se zálety.
Já jsem tento park navštívil již 2x (2007,2008) pokaždé mě ohromil, bohužel nejenom pozitivně. Vloni jsem prohlídku absolvoval na podzim za pochmurného počasí. Proto se mi pochopitelně líbila více letošní jarní návštěva, kdy všechno kvetlo a ptáci byli v toku. Většina odolných ptáků - ary, amazoňané, kakaduové, australští papoušci byla v perfektní kondici. To se však nedá říci o slabších nebo více náchylnějších ptácích, kterým se v parku prostě nedařilo a byli ve velmi bídném stavu. Pro příklad dám oškubané eklektuse, kteří se sotva plazili v dešti, v půl metru vysoké trávě. Měli kupírovaná křídla. Platí tu tak trochu zákony přírody, přežijí jen ty nejsilnější. Je zřejmé že park prostě nemá finanční prostředky na extra péči, bez které se někteří ptáci bohužel neobejdou.
Související fotogalerie
http://www.papegaai.org