Ptačí hnízda

Ptačí hnízda patří k nejzajímavějším ukázkám přírodní architektury a jejich rozmanitost je udivující. Sotva se najde materiál, který by ptáci nedovedli využít na stavbu kolébek pro svá mláďata. Od dlouhých větví a prutů až po stébla trav, jemné lístky, mech a chmýří vrb a topolů, od kaménků a jílu až po vlastní i cizí peří, srst nebo krovky brouků, od mořských řas až po jemné rybí kostičky, vše se hodí. Avšak ptáci dokáží při stavbě svých hnízd využít i materiály nepřírodní - v hnízdech můžeme nalézt provázky, kusy kablíků, pásků z magnetofonu nebo útržky filmů, hnízda vystýlají i útržky novin či časopisů, vata, nitě, zkrátka vše vhodné, na co ptáci při svém pátrání narazili.

Vedle tohoto důvtipu, obratnosti a vynalézavosti ptáků však udivují i pozoruhodné rozdíly v konstrukci hnízd i v jejich velikosti. Zdá se být pravidlem, že velcí ptáci mají velká hnízda, kdežto ti malí malá. Ovšem, dravci nebo čápi mívají hnízda měřící v průměru až dva metry a stejně vysoká, o hmotnosti několika desítek kilogramů. Jiní velcí ptáci, například sovy, se však obejdou zcela bez hnízda, vejce kladou do nevystlaných dutin. Největší hnízda - pokud se jim hnízda dá říkat - mají taboni. Tito ptáci nahrabávají obrovské hromady tlejícího materiálu, do kterého snášejí svá vejce. Na vejcích nesedí, ale zato sameček po celou dobu líhnutí mláďat rozhrabává a opět přihrnuje hromadu, aby měla vajíčka stále nejvhodnější teplotu. Tabon není žádný obr, je přibližně stejně velký jako slepice, největší druhy tabonů jako krocan.

Největší hnízda si však stavějí snovači, ptáčci velcí asi jako vrabec. Jeden pták by sice velké hnízdo nepostavil, snovači však hnízdí v koloniích, které mají často až 300 hnízd, a tak vytvářejí stavbu, která zabírá větší část koruny stromu a z dálky připomíná spíše domorodou chýši. Hnízda snovačů jsou důkladně stavěná a shora kryta stříškou, takže celá kolonie může vážit stovky kilogramů a často se pod ní větve zlomí.

Nejmenší hnízdečka mají kolibříci, nejmenší ptáci světa. Jenže pouze absolutně. Relativně jsou maličká kolibřičí hnízda stavby dosti důkladné a v poměru k velikosti kolibříků velké. Mnohem menší hnízda mají v poměru ke své velikosti například příbuzní našeho rorýse klecho (Macropteryx longipennis). Tento poměrně velký pták si lepí miniaturní hnízdečko ze slin a kousků kůry na větvi. Do tohoto hnízda se vejde pouze jedno vejce a pták, který je zahřívá, musí sedět na větvi, ne přímo na hnízdě.

Ještě skromnější hnízdo má rybák bělostný (Gygis alba), který své jediné vejce snáší do vidlice větví a na podobná místa. Rybák bělostný přitom není nijak nepatrný pták, je dlouhý 32 cm. Je-li hmotnost kolibřičího hnízda jeden gram, hnízdo klecha váží zlomky gramu a hnízdo rybáka bělostného neváží vůbec nic.