Jak zazimovat zahradní jezírko
V následujících řádcích se dozvíte vše kolem zazimování zahradního jezírka včetně jeho obyvatelů tak, aby se ve zdraví dočkali jara.
Vodní rostlinstvo je odolné vůči mrazu rozdílně podle druhu, většinou však nebývá s přezimováním problém. Důležitá je samozřejmě hloubka nádrže. Ta hraje hlavní roli i v přezimování ryb a vodních želv, které vyžadují ještě větší hloubku než vodní rostliny. Vše se dá ovlivnit správným výběrem materiálu pokrývající dno.
Náročné druhy přemístíme do vyhřívaných prostorů
Mezi choulostivé rostlinné druhy patří například tropické lekníny, vodní hyacint. Z živočišné říše nesnesou naši zimu běžné akvarijní druhy ryb, ani vodní želvy. Takové rostliny a živočichy přemístíme do teploty minimálně 10 °C. Pro mrazuvzdorné vodní rostlinstvo se uvádí jako optimální hloubka pro přezimování 50-70 centimetrů. Navíc není nutné, aby nádrž byla takto hluboká celá. Stačí k přezimování vyčlenit určitou část jezírka, kam pak rostlinstvo přesuneme.
Vodní živočichové vyžadují bahnité či písčité dno, do kterého se přes zimu zahrabou. Pro naprosto bezpečné přezimování ryb i například želvy nádherné, se uvádí hloubka jezírka 1,5 metru, někteří autoři uvádí, že postačí i jeden metr. Je známo, že v hloubce kolem 1m je teplota vody + 4 °C, což k přezimování stačí. Jak donutit ryby, aby si vybraly pro přezimování v jezírku prohlubeň k tomu určenou? Příroda si to zajistí sama, jakmile teplota vody klesne na více dnů pod hranici 7 °C, přestanou ryby přijímat potravu a samy se stáhnou na vhodné zimoviště, kde upadají do stavu letargie.
Nutná je čistota
V podzimním období je nutné jezírko vypustit a důkladně vyčistit. Vybereme z něj všechno listí a jiné části rostlin, které do něj napadali. Přes zimu by totiž docházelo k rozkladu těchto rostlinných částí a v omezeném prostoru jezírka by pomohlo dojít k toxikaci, která by po překročení určité hranice mohla znamenat smrt přezimujících živočichů. Nikdy se nepodaří zbavit jezírko všech organických nečistot, navíc rostlinné části hynou i přes zimu, takže k určité tvorbě plynu dochází vždy. Ovšem nízké množství nevadí a důležité je, aby vodní hladina zůstala aspoň na jednom místě nezamrzlá a plyny tak mohly odcházet do ovzduší.
Jak zabránit, aby vodní hladina zamrzla?
Hrozí-li déle trvající vysoké mrazy, může voda promrznout až k rostlinám a poškodit je. Nutné je led rozbíjet, aby neohrozil ryby a želvy. Další možnosti je položit na vodní hladinu kusy dřeva nebo polystyrénové desy. Pod nimi voda nezamrzne, a když ano, tak se vytvoří pouze slabá vrstva ledu. Přirozenou ochranou proti tvořícím se plynům poskytuje také odumřelé vodní rostlinstvo. Dutým stéblem odchází plyny do ovzduší jako komínem. Za tímto účelem můžeme použít i svazek slámy. Opačným směrem z ovzduší do vody putuje kyslík, nutný ke zdárnému přezimování ryb a želv. Pokud vodní hladina zcela zamrzne, je zle. Vytvoření otvoru je nutností, avšak ne bušením nářadím do ledu. Případné otřesy naruší letargicky zimující živočichy. Vhodnější je použít horkou vodu
Jak zazimovat malé jezírko?
Obecně platí, že pokud je hloubka jezírka nižší než 1 metr, je přirozené přezimování ryb a želv ohromným rizikem a případné úspěšné přezimování, zajistí pouze mírný průběh zimy. Proto raději nepokoušejte štěstí a na podzim přestěhujte celé jezírko, nebo aspoň jeho obyvatele do prostor, kde se bude teplota pohybovat od 8 do 15 °C. Majitelé malého jezírka jej nejčastěji umísťují do sklepů nebo zimních zahrad. Možností je i odchycené ryby přepustit do domácího akvária, a umístit ho do chladnější místnosti v bytě.
