Výzkum studentů ukázal, že osvětlení sjezdovek škodí živočichům
Večerní osvětlení sjezdovek v Krkonoších vadí divoké zvěři. Ukazuje to dvouletý výzkum studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V Německu a Rakousku je už noční svícení na území národních parků zcela zakázané.
Nejnižší přirozená intenzita nočního světla v přírodě je měsíc v úplňku, tedy osvětlenost do 0,5 luxu. Jakékoli silnější svícení pak v přírodě vyvolává nepřirozené procesy.
Jedním z příkladů je sova sýc rousný, který má okolo sjezdovek postavené budky, sděluje autor výzkumu o škodlivých vlivech svícení na sjezdovkách Luděk Bujalský a pokračuje dál:
„Ten má právě problém s tím, že při umělém osvětlení se hlodavci, které on loví, schovávají a neběhají po sněhu, na což je zvyklý. Loví míň a pak má problém s tím, že vyvede míň mláďat.“
Svícení na sjezdovkách má ale samozřejmě i další negativní vlivy.
„Intenzita osvětlení je jen jeden z aspektů. Další jsou celkové světelné emise. Když se rozsvítí Hromovka nebo Javor, tak svým osvětlením způsobí, že úplně zmizí panorama Luční hory,“ doplňuje spoluautor práce Stanislav Březina ze správy Krkonošského národního parku.
Pro představu tak například noční osvětlení sjezdovky Protěž, kde lyžuje v průměru 300 lidí za večer, způsobuje stejné světelné znečištění jako celé 15 tisícové Vrchlabí. V poměru jsou ovšem lyžaři velice malá zájmová skupina.
Foto: Vojtěch Berger
Regulovat intenzitu, nebo rovnou zakázat?
Podle zákona o ochraně přírody se Krkonošský národní park (KRNAP) snaží regulovat i intenzitu osvětlení. Lyžaři sami si ale třeba nižší intenzitu svícení nedovedou představit. Obávají se, že menší intenzita osvětlení by mohla být na úkor bezpečnosti lyžařů, a tak se domnívají, že spíše než osvětlení omezovat by bylo zřejmě vhodnější ho zakázat.
Milovníci nočního lyžování si ale dost často neuvědomují, že Krkonoše jsou národní park. V sousedním Německu a Rakousku je svícení v přírodních parcích zakázané úplně.
Noční lyžování ovšem nemá v Krkonoších dlouhou tradici, a tak se teprve postupně přichází také na problémy, které způsobuje. Stejně tak se teprve rodí i způsob regulace.
„Začínají se objevovat důkazy o tom, že světlo opravdu škodí ať už obratlovcům nebo i bezobratlým živočichům. Přimělo nás to, abychom zpřísňovali naše vyjádření k osvětleným sjezdovkám. Protiargumenty jako bezpečnost lyžařů hrají vždycky prim,“ říká Stanislav Březina.
A tak regulovat svícení na sjezdovkách, které už povolení získaly, není úplně jednoduché. Podle plánu péče Krkonošského národního parku nesmí být osvětlená sjezdovka v první zóně, výše než 900 metrů nad mořem a v každém skiareálu může být maximálně jedna.
