Chov lam krotkých
Při návštěvě peruánských And, kde jsem viděl lamy ve svém přirozeném prostředí, jsem propadl jejich kouzlu a tak v srpnu roku 2007 jsem se rozhodl založit chov lam krotkých. Začal jsem shánět veškeré dostupné informace o chovu a tak jsem navštívil několik chovů jak v Česku, tak i v sousedním Sasku. Také jsem navštívil několik zoologů, kteří dohlížejí na chovy lam v ZOO.
Přes internet jsem navštívil desítky farem v USA, Austrálii, Německu a Bolívii.
Veškeré takto získané informace jsem vyhodnotil a na základě této analýzy jsem se rozhodl nakoupit základní zvířata v zahraničí. Po několika měsících hledání jsem slevil ze svých představ a koupil mladé samice na Šumavě a později i samečka v Bavorsku.
Při hledání vhodných zvířat jsem zjistil, že v Německu, Rakousku a Švýcarsku se těžko shání lamy krotké v klasické verzi. V těchto i dalších zemích se chovají spíše lamy krotké typu lehká vlna popř. vlna. To jsou vyšlechtěná zvířata s delší a kvalitnější vlnou, která je vhodná pro zpracování na kvalitní oděvy. Já jsem chtěl lamy co nejvíce klasické, dominantní, vícebarevné vhodné pro kvalitní chov. Moje dvě samice mají otce z českého chovu a obě matky jsou z Bavorska. Sameček má otce původem ze Švýcarska a matku z Rakouska.
Chtěl bych s nimi v budoucnu chodit po okolních krásných kopcích. Proto je zvykám od mládí na ohlávku a vodítko. Moje zvířata chci vychovávat co nejvíce přirozeně, bez zbytečného mazlení a uplácení pamlsky. Lama je svébytné zvíře, které je přirozeně vznešené a tak by to mělo zůstat.
Lamatrekking je nádherná záležitost, kdy jdou turisté spolu s lamami vhodným terénem. Není žádným problémem vyrazit i na několikadenní trek. Lamy nesou veškerou tábornickou výbavu a proto tento způsob pochodů je vhodný i pro starší osoby a děti. Dospělé samice lamy nesou asi 15 kg a samci mohou nést až 1/4 své hmotnosti nebo i malé dítě.
Doporučená výbava na trek: dobrodružný duch, úcta k přírodě, veselá nálada a zdravý rozum.
Pár vlastních zkušeností z chovu lam. Nebudu tady psát to, co si můžete přečíst na všech stránkách o lamách, např. odkud pocházejí atd. Já se spíše zaměřím na vlastní pozorování a získané informace ze zahraničních zdrojů.
Zajímavé jsou zvyky lam, co se vyměšování týče. Lama chodí vyměšovat stále na stejné místo, těchto míst může byt i několik. To záleží na velikosti výběhu, ale vždy mají jedno oblíbenější, kam chodí častěji. Takovému místu se říká káliště, když káliště uklízím, tak minimálně dvě lamy ze tří jdou kálet a vůbec jim nevadí moje činnost a přítomnost. Velmi často je možno pozorovat, že kálí všechny tři najednou.
Pastva
Naše lamy se nejraději pasou brzy ráno a pozdě odpoledne, někdy i v noci. Přes den, když je slunečno, jsou nejčastěji ve stáji, kde leží a v klidu přežvykují. Naopak, když prší, tak se pasou i přes den. Všude se uvádí, že mají mít stále k dispozici seno i v létě a to hlavně kvůli nadmutí. Naše lamy si sena v tomto období téměř nevšímají a raději se pasou. Když jsem doma, tak se většinou pasou tam, kde na mě vidí a na kvalitě trávy jim až tak moc nezáleží. V noci a v mé nepřítomnosti se jdou pást i do vysoké trávy.
Pokud jsem na zahradě nebo u baráku, tak se zdržují na téměř „vyholené“ pastvě a nebo se „koupou“ v prachové lázni.
Kálení
Lamy mají zajímavý způsob kálení a to tak, že chodí na jedno místo. Někdy si těch míst, kálišť vytvoří na pastvině několik. Problém bývá v tom, že když je jednou někde vykálí, tak se jen těžko přesvědčují, že to místo se vám nehodí a že lepší by to bylo jinde. Také jsem tento problém řešil. Když jsem přivezl Chicca, tak jsem ho nechtěl po tmě pouštět do pro něho neznámého terénu a tak jsem ho zavřel na první noc samotného do stáje. Což se, ale ukázalo jako chyba. Chicco do rána nevydržel a ve stáji se bohužel vykálel a následující dny to udělali na stejné místo i ostatní lamy. Od té doby jsem žádným způsobem nedocílil toho, abych jim to rozmluvil.
Veterinární péče
Lamy nemají žádnou nařízenou vakcinaci, přesto vřele doporučuji vakcinovat proti tetanusu. Stačí drobné poranění zvířete a trochu smůly a problém, který se špatně řeší, je tady! Nepřál bych nikomu vidět uhynout svou lamu v křečích, které tetanus doprovází, léčba zpravidla nebývá účinná. Základní péčí je pravidelná úprava (zkracování) paznehtů dle potřeby. Nedá se jednoznačně říci jak často, je to velmi individuální. Hodně záleží na genetických vlohách, na výživě a na povrchu na kterém se lamy převážně pohybují. Další veterinární úkon, je rozbor trusu a na základě výsledků případné odčervení lam. U nás provádíme tyto rozbory 3× až 4× do roka. Není vůbec vhodné odčervovat tzv. na slepo, bez znalosti jaké a v jakém rozsahu se paraziti u zvířete vyskytují. Tím si jen pěstujete rezistentní kmeny parazitů, kterých se v případě rozmnožení, pak jen velmi těžko zbavujete. Také se doporučuje před zimním obdobím dodat lamám vitamíny, které si pro nedostatek slunečního svitu nedokáží samy vytvořit. Vitamíny A,D,E se aplikují injekčně a jsou velmi důležité jak pro březí samice, tak pro mladé lamy do věku dvou let. Bohudík máme v Česku odbornici na veterinární problematiku paní MVDr.Husákovou, která mnohaletou zkušenost od lam a o toto se postará.
Množení
Samice lamy by se měla poprvé připouštět ve věku minimálně 2 roky. Když jsem si pořídil samce, který je o několik měsíců mladší než samice, tak všichni říkali, že je to v pohodě, že samec je schopný připustit samici až ve věku 2,5 roku a že je tudíž klidně mohu nechat spolu. Věřil jsem radám zkušených chovatelů, a jak to dopadlo. Samice zabřezly v 16. a druhá v 18. měsíci věku a Chicco měl jen 15 měsíců. Takže nic neplatí na 100%, vždy se najde výjimka.
Odstav mladých lam
Další důležitá věc, která se často opomíjí je socializace mláděte ve svém rodném stádu. U samiček je to doba, po kterou by měly být u matky a pod vlivem ostatních tet minimálně 7–8 měsíců. Čím déle, tím lépe. Ovšem doporučuji, aby byly s matkou včas odděleny od samce, aby se nepokusil dceru připustit a nedošlo tak k časné březosti a příbuzenské plemenitbě navíc!! U samečků je ta socializace ještě důležitější. Tady doporučuji nechat samečka u matky minimálně 10 a raději víc měsíců. V této době ho vychovává celé stádo a od samce je odděluji, až začne být jeho chování vůči synovi příliš drsné. Každý samec je individualita a tak se nedá jednoznačně říci, kdy k tomu začne docházet. Určitě nedovolí, aby junior cvičně naskakoval na jakoukoliv samici. Samečci, kteří jdou od stáda předčasně a nejdou k jiným lamám, tak mají hlavu plnou otázek a hledají partnera. Buď si přivlastní jiné zvíře v okolí, jako ovce, kozy a ty si hlídá. Horší případy jsou, pokud si vybere člověka, ten je nadšený jak je ten lamáček přítulný, jak se rád mazlí, všude za vámi chodí, no prostě miláček. Tento blažený stav nejčastěji končí ve věku 1,5 až 2 let samečka, to už vás nebere jako přítele, ale naopak začne vás považovat za soka a začne být dotěrný a později agresivní jen na někoho a později na všechny lidi. Pak se chovatelé dotazují, co s tím? Pomůže kastrace? Bohužel v tomto stádiu v převážné většině případů už kastrace nepomůže a krátký život v opojení končí porážkou. A proto každému zájemci o chov lam kladu na srdce, neberte si domů příliš mladé samečky, a pokud to nejde jinak, tak jim co nejdříve pořiďte jinou lamu a NEMAZLETE SE s nimi!
Připouštění lam
První připouštění mladé lamy se doporučuje po dosažení věku 2 let, kdy je lama dostatečně vyspělá a má dokončený vývoj velkých dutých kostí. V této době už samici březost neohrožuje a může se zařadit do plemenitby. Druhé a další připouštění je vhodné minimálně 14 dní po porodu, ovšem jen když je lama v pořádku a porod jí nějak nevyčerpal. Ona totiž v době krátce po porodu je jednak pro samce velmi atraktivní, ale také velmi žádoucí. Vždy po druhém porodu bych doporučil delší pauzu, asi půl roku až rok, na regeneraci sil pro dlouhý a zdravý život.