Aktuálně: 3 958 inzerátů206 824 diskuzních příspěvků18 214 uživatelů

Nemoci činčil

Nemoci činčil
Ing. Zbyněk Pokorný 04.04.2014, 16:00
6 075 8 minut čtení

Vaší činčily si pravidelně všímejte. Snadněji tak zaznamenáte jakoukoliv změnu stavu či chování a včasným zásahem můžete činčile i sobě ušetřit spoustu trápení. Abyste doma měli šťastné a zdravé zvířátko, které je ve formě, je třeba poskytnout mu dobrou a správnou stravu, čistou vodu, dostatek pohybu, suché, čisté a dobře větrané prostředí. Pokud jsou splněny jejich základní potřeby, jen málo kdy činčily onemocní.

  • Pokud se Vám činčila "nezdá" a troufnete si na to sami, můžete ji změřit tělesnou teplotu (v konečníku).
  • Hrot teploměru je dobré před tím něčím namazat.
  • Normální teplota se pohybuje v rozmezí 36,1 - 37,7 °C.
  • Pokud je tělesná teplota vyšší, s činčilou není něco v pořádku.
  • Při teplotách nad 39 °C je to s činčilou vážné.
  • Naopak snížená teplota bývá znakem nastávajícího úhynu (při teplotě pod 34,5 °C se jedná o nevratný stav).

Snad u všech onemocnění platí, že je třeba postiženého jedince izolovat od ostatních, aby nedošlo k šíření případné nákazy.

Nemoci činčil

Průjem

Může vzniknout jako: reakce na napadení vnitřními parazity, nebo mít bakteriální původ nebo je zapříčiněn nevhodným složením stravy, mohou vyvolat některá antibiotika.
V případě silných průjmů je třeba rychle jednat.
Příznaky: činčila má měkký až mazlavý trus, který se lepí. Trus zanechává nahnědlé nebo nazelenalé fleky. V závažnějších případech může trus obsahovat krev nebo hleny. Při průjmech může být činčila strnulá, nahrbená, nepřijímá potravu. Stlačení bříška může být bolestivé.

Možné příčiny

  • zvlhlé či plesnivé seno
  • řasy ve vodě, kterou činčila pije
  • nadměrné množství zeleného krmiva
  • nestravitelné rostliny (např. pokojové květiny)
  • požití toxických látek (čisticí prostředky, jedovaté pokojové květiny)
  • náhlá a nevhodná změna stravy
  • přejídání mladých rostoucích činčil
  • infekce jednobuněčnými parazity girardie nebo kokcidie


Léčba: při zažívacích potížích je třeba činčilám poskytnout dostatek pohybu. Pohyb pomáhá upravit zažívání. Neomezujte činčile přísun potravy. Nedávejte jí však žádné zelené krmení a žádné pamlsky (jako jsou rozinky, oříšky, sušené ovoce) a poskytněte jí dostatek kvalitního sena. Ke granulím je možno přidat oves. Je možné podávat heřmánkový nebo fenyklový čaj. Někteří chovatelé doporučují dát činčile kousek živočišného uhlí. Také trocha živého jogurtu, podobně jako u zácpy, může pomoci upravit činčilí zažívání. Pokud se stav během krátké doby neupraví, je třeba navštívit veterináře. Nechte vyšetřit trus na přítomnost střevních parazitů (dodejte veterináři co nejčerstvější bobky). Pokud jsou tyto testy negativní, je třeba nechat udělat krevní testy, zda se nejedná o hepatitidu (zánět jater). Při pozitivních výsledcích testů na vnitřní parazity veterinář obvykle nasadí léky. Po ukončení léčby je vhodné nechat po nějaké době bobky opětovně vyšetřit. Tito parazité zabíjejí činčily pomalu, ale jistě.
Prevence: pravidelná vyvážená strava. Nedávejte činčile nadměrné množství pamlsků. Prostředí, ve kterém činčila žije, udržujte suché a čisté. Poskytněte jí dostatek pohybu. Respektujte jejich přirozený režim (přes den spí, nejaktivnější jsou za soumraku a za svítání).

Zácpa

Zácpa může být zapříčiněna silnou dehydratací a může způsobit ucpání střev.
Příznaky: stále se zmenšující bobky, nechutenství, netečnost.
Možné příčiny: nevhodné složení stravy. Nadměrný přísun pamlsků, nedostatek pohybu. Nechutenství a následně zmenšující se bobky také mohou být průvodním znakem jiných zdravotních problémů - např. špatně rostlých zubů. Sledujte proto i jiné symptomy.
Léčba: nedávejte činčile oříšky nebo mandle, ale můžete jí dávat rozinky a kousky čerstvého či sušeného ovoce. Poskytněte činčile dostatek pohybu. Trávení činčily se upraví, pokud jí podáte 2x denně trochu živého jogurtu. Živý jogurt nařeďte ve vlažné vodě a malou čajovou lžičku této směsi dejte činčile kapátkem. Živý jogurt také pomůže obnovit trávicí střevní mikroflóru, pokud byla činčile podávána antibiotika (např. v souvislosti s jinou chorobou).
Prevence: činčily nepřekrmujte (krmná dávka na jedno zdravé zvíře je 1-2 lžíce granulí denně), pamlsky jí dávejte jen v malém množství a poskytněte jim dostatek pohybu. Po ukončené léčbě antibiotiky můžete činčile dávat několik dní živý jogurt.

Problémy se zuby

Činčily jsou hlodavci- zuby jim tedy neustále rostou (až 30 centimetrů ročně) Vepředu mají dva páry řezáků, vzadu mají 4 páry stoliček (na horní i dolní čelisti - celkem tedy 20 zubů). Pokud zuby rostou pod nesprávným úhlem nebo pokud činčila nemá dostatek příležitostí si zuby zkracovat hlodáním, zuby se špatně obrušují a přerostou. Žvýkání potravy je pak pro ní těžší a těžší. U zdravého zvířete je délka řezáků cca 5 mm a horní řezáky jsou v mírném předkusu oproti dolním řezákům. Zuby mají mít zažloutlou nebo oranžovou barvu. Světlá barva zubů bývá znakem neadekvátní výživy- nedostatek vápníku.
Příznaky: pomalé žvýkání, činčila upřednostňuje měkkou stravu. Slintá, okolí tlamy a náprsenka jsou mokré (nebo slepená srst). Sousta jí vypadávají z tlamy, bobky se postupně zmenšují, činčila ztrácí hmotnost. Zuby vržou. Zubní kořeny mohou tlačit zevnitř na oční jamku. V tom případě činčila slzí.
Možné příčiny: nedostatek vápníku v období růstu, málo větviček ke hlodání, zub se zalomil, nebo zalomený zub následně nesprávně dorostl (to se týká pouze předních řezáků, stoličky se nezalamují), špatné postavení zubů od narození - u stoliček to má za následek nerovnoměrné obrušování zubů a mohou na nich vznikat ostré hrany či bodce. Nedostatek vitamínu C může zapříčinit uvolnění zubů a jejich vyklání.
Léčba: přerostlé zuby musí být ošetřeny veterinárním lékařem, který zkrátí přední zuby a případně zabrousí stoličky. Pokud se jedná o vrozenou vadu, návštěvy lékaře bude třeba pravidelně opakovat. Sledujte hmotnost činčily. Chronické opakování problému může mít za následek úplné vyhladovění a vysílení činčily. Ve vážných případech může být lékařské ošetření velmi nákladné a pro činčilu velmi stresující. V takových případech je třeba uvažovat o případné euthanasii.
Prevence: dostatečný přísun kalcia v období růstu. Dostatek čerstvých větví na hlodání. Pravidelně několikrát do roka kontrolujte délku, barvu a postavení předních zubů. Dostatečný přísun vitamínu C je také důležitý. Doporučuje se dávat vitamín C v pevném stavu, máte tak kontrolu nad množstvím, které činčila dostává. Někteří chovatelé doporučují dávat 1x týdně činčilám k pití místo vody přírodní brusinkovou šťávu. Činčily se špatně rostlými zuby nepoužívejte k chovu.

Choroby dýchacích cest

K těmto problémům se přiřazuje zánět horních cest dýchacích (nachlazení), zápal plic nebo zánět pohrudnice. Stejně jako u člověka se i v těchto případech jedná o stav, kdy se organizmus brání proti infekci dýchacích cest. Bakterie způsobující tyto problémy bývají nejčastěji streptokoky, pasteurella, pseudomonas. Onemocnění je vzájemně přenositelné z člověka na činčilu a opačně.
Příznaky: činčile teče z nosu, kýchá, často si tře nos tlapkami. Může mít vodnaté oči, ztrácí chuť k jídlu, je apatická, těžce se jí dýchá. Má zvýšenou tělesnou teplotu. Při zápalu plic tělesná teplota stoupne na 40 - 42 °C.
Možné příčiny: transport, změna okolního prostředí, klec se nachází ve vlhké a chladné místnosti nebo v průvanu. Sliznice podrážděná prachem je k infekci náchylnější. Do plic se mohla dostat cizí látka (např. vdechnutí mléka při umělém vyživování mláďat pomocí kapátka)
Léčba: obvyklým postupem je podávání antibiotik, která předepsal veterinář. Přísun vitamínu C. Klec mějte v suchém a teplém prostředí, zamezte průvanu.
Prevence: zbytečně činčilu nepřevážejte. Zabraňte přenosu infekce od ostatních jedinců (ať už zvířat či lidí).

Kožní záněty, plísně

Nejčastěji bývají způsobeny plísněmi rodu microsporum nebo trichophyton. Některé plísně mohou být přenositelné na člověka či na jiné domácí mazlíčky!
Příznaky: činčila ztrácí srst nejdříve v okolí nosu, očí a v okolí pohlavních orgánů, později na ostatních částech těla. Kůže je na místech, kde činčila ztratila srst, zanícená, objevují se na ní šupinky či strupy.
Možné příčiny: činčila je chována v nehygienickém nebo vlhkém prostředí, dostala se do styku s nakaženým jedincem nebo se infekce dostala do koupacího písku.

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Podobné články

Může vás také zajímat