Tělesná stavba činčil a jejich kožíšek
- délka těla: 25- 28cm
- ocas: 15- 17cm
- hmotnost: 500- 600g
- zadní chodidlo: 45- 55cm
- nápadné znaky: velké oči o průměru 10mm a vousky o délce až 130mm
Celkově působí činčila zavalitým dojmem, ten však způsobuje hustý kožíšek. Ocas je na rozdíl od těla porostlý tuhou, téměř štětinatou srstí.
Na předních končetinách má činčila čtyři prsty, na zadních tři. Přední nohy slouží k uchopování.
Chrup činčil se skládá z 20 zubů, z nichž jsou 4 řezáky a 16 stoliček. Všechny zuby činčilám neustále dorůstají, proto je neustále obrušují tím, že hlodají vše, na co přijdou. Ohryzují větve, poličky, domeček a veškerý nábytek.
Trávící soustava činčil prozrazuje typického býložravce. Při správné činnosti trávící soustavy mají činčily tuhé, dobře tvarované bobky, podle kterých můžeme odhadnout zdravotní stav zvířete.
Kožíšek
Jejich neuvěřitelně hustá srst jim dovoluje přežít v podmínkách velehor, kde jiná zvěř zakrátko zahyne. Na druhou stranu, právě jejich kožíšek byl příčinou, že je chamtiví lidé téměř vyhubili.
Udává se, že na 1cm2 může být až 20 000 nebo dokonce 50 000 jednotlivých chloupků.
Každý vlas je barevně rozdělen na tři části. Největší, spodní, je obyčejně zabarvena tmavošedě. Nad ní je úzký světlý pruh a po něm následuje závoj, který určuje barvu srsti.
Přírodní zbarvení nazýváme standard. Podařilo se již však vyšlechtit celou řadu barevných mutací od bílé až po černou.
Jejich kožíšek má také vlastnost uvolňovat se po chomáčích a tak dejte pozor při manipulaci. Tuto vlastnost činčila využívá na ochranu.
