Výchova a výcvik hříběte
Text je zaměřen především na Shetlandské pony, ale vše platí obecně i pro ostatní druhy poníků, či velké koně.
Většina chovatelů shetlandů začíná koupí hříběte. Takové pěti až šestiměsíční hříbě – odstávče by mělo být od nejútlejšího věku svým chovatelem vychované, ale z jakéhokoliv důvodů někdy tomu tak není a pak vás i základní výchova teprve čeká. Pro tyto případy a pro chovatele, kteří hříbě sami odchovávají, a chtějí vědět, co ho mají naučit, jsou určeny tyto řádky.
Hříbě by především mělo ještě u matky získat důvěru k člověku, což při klidném, laskavém zacházení není obtížné. Hříbátko je od přírody zvídavé a důvěřivé – je dobré toho využít a nepokazit ho. Prvním návykem by se mělo stát nasazování ohlávky a vodění na ní. Používejte vždy ohlávku správné velikosti, která se snadno nasazuje a zapíná. Zde není na místě šetřit, protože ohlávku na hříbě lze koupit již od 150 Kč. Hříbě nejdříve zvykněte na pouhé nošení ohlávky na hlavě, pak na to, že ho pomocí ohlávky omezujete v pohybu – např. ve stáji přidržíte hříbě tak, aby stálo u matky, a současně na něj mluvíte, dotýkáte se ho, nabízíte mu pamlsek, aby se nezačalo bránit vzpíráním a vzpínáním. Venku ho začnete vodit za matkou asi tak, jako by šlo samo. Vzepře-li se, počkejte, až si ho vzdalující se matka sama přivolá řehtáním. Učíte-li na ohlávku již odstávče, využijte jeho přirozené chodivosti a situaci, kdy samo chce po určité trase jít. Začněte ho vodit třeba do výběhu a zpátky do stáje. Nenechte hříbě, aby se nechalo vámi táhnout, nechoďte před ním, ale vedle něj, aby jeho plece byly na úrovni vašich nohou. Hříbě by se mělo dát vodit z obou stran, i když ho většinou vedeme pravou rukou, která je silnější, ale vedeme li koně dva, musíme vézt jednoho z „druhé strany“- např. při vedení klisny a jejího hříběte. Je třeba hříbě učit, aby na náš povel zastavilo a setrvalo na místě. Při provádění ho učte obratům na obě strany. Postupně si hříbě zvykne jít tam, kam s ním jít potřebujeme.
Zvykejte hříbě i na uvazování. Nejprve to zkuste při krmení, kdy omezení pohybu hříbě tak nevnímá, později při čištění i jiných příležitostech K návyku na čištění je vhodné využít období línání hříběcí srsti. I poník, který dosud jen strpěl, že jsme při čištění jeho matky i jeho přejeli kartáčem alespoň na hřbetě, nyní poznává příjemnost lidské péče a velmi dobře při čištění stojí. Na nohách uplatňujte krátké tahy kartáčem (nejedeme kartáčem v jedné linii od shora dolů), aby hříbě mohlo rozpoznat toto jako signál pro klidné stání na rozdíl od signálu pro zvednutí nožky, při kterém rukou sjeďte od lopatky, respektive stehna plynulým pohybem až ku kopýtku (slovní povel „Zvedni nožku“ signál doplňuje). Hříbě také při čištění učte ustupovat podle našich pokynů, ustoupení zpočátku jemně naznačte odstrčením do žádaného směru. Při navykání hříběte na čištění kopýtek se nejprve spokojte s tím, že hříbě na chviličku kopýtko zvedlo. Postupně čas držení prodlužujte, čistěte zprvu jen nahrubo, až poník vydrží mít zvednutou nohu dostatečně dlouho a umožní nám pečlivě odstranit nečistoty z jeho kopýtka. Potom již můžete kopýtka upravovat – strouhat neboli dělat korekci kopyt. Při této práci vždy myslete na to, aby se nepokazila důvěra hříběte a ne na rychlost vaší práce.
Klid a neústupnost jsou základní předpoklady pro dobrý výcvik. Své požadavky stupňujte opatrně, vždy počkejte, až koník pochopí to předcházející. Záleží také na vrozené inteligenci každého jedince. POZOR - shetland si pamatuje i špatné zkušenosti. Naštěstí i zde platí staré pravidlo „jednou je nikdy“. Takže pokud se vyvarujeme opakování chyby, lze vše napravit a naopak – jen opakováním výcvikových lekcí si koník zafixuje požadované chování.
Hříbě do jednoho roku by mělo být jen minimálně omezované v pohybu, ustájeno by mělo být v boxu, potřebuje dlouhý pobyt na pastvině nebo ve výběhu, nebo alespoň časté procházky. Hříbě se může naučit přiběhnout na zavolání jménem či nějaký jiný signál. Mladý koník nejen roste a sílí, ale také psychicky zraje. Po dosažení jednoho roku lze začít hříbě v jeho svobodě omezovat. Je možné připustit uvázání přes noc, omezení doby pohybu ve výběhu a volný pohyb začneme nahrazovat postupně pohybem „organizovaným“. Např. koník chodí na jízdárně za ostatními koňmi, nebo chodí přivázán za vozem. Při procházkách koníka již vodíte. Shetlandský pony je velmi učenlivý, což nám velmi při výchově pomáhá.
Se skutečným výcvikem začínáme nejdříve po dosažení dvou let věku. Nic nepokazíte, naopak, hříběti prospějete, začnete-li až ve věku 3 – 4 let. Musíme si uvědomit že shetland pony je pozdní plemeno. Vše před dosažením 4 let je pouhým výcvikem, nikoliv skutečným pracovním využitím shetlanda. Nebuďte netrpěliví, dopřejte svému koníkovi jeho dětství.
Nabízet inzerátem roční hříbě, které „tahá a nosí“, je vizitkou bezcitnosti chovatele. Začnete-li výcvik ve dvou letech, musí být velmi pozvolný, postupný a citlivě dávkovaný (výcvik by měl koníka bavit). Začnete-li ve třech letech, lze s ohledem na větší tělesnou i psychickou vyzrálost ponyho postupovat rychleji, samozřejmě tak, aby to pony stačil chápat. Za vaši trpělivost se vám poník odmění pracovní spolehlivostí, klidem a důvěrou. Začíná se s návykem na udidlo a uzdění. Udidlo poníkovi jemně nabídněte, tlakem ze strany na čelisti je rozevřete a udidlo poníkovi do huby vložte. Zpočátku provádějte poníka voděním za stájovou ohlávku, která je nasazená na hlavě přes uzdečku, aby poník přivykl pouze nepůsobícímu udidlu. Pak teprve vodíme na uzdečce. Opět dbejte na to, aby poník šel sám, netahejte ho za sebou.
Po dokonalém zvládnutí pokračujte s lonžováním. K tomu potřebujete pomocníka, který zpočátku poníka na kruhu kolem nás vodí, než poník pochopí, co od něj požadujete. Pokud pony má dobrou chuť do pohybu, lonží ho snadno udržíte, aby běhal kolem vás, a pomocník pomáhá pouze při zastavování a změně směru. Víc práce bude s poníkem, který se na kruhu zastavuje, nebo utíká z kruhu ven, nebo má tendenci chodit k vám. Je dobré využívat chvíle, kdy má poník chuť do pohybu a není ho třeba popohánět. Můžete sice místo lonžování poníka provádět, ale lonž lze využít i při mnoha jiných příležitostech a patří tím do nutných znalostí dobrého poníka. Výhodou je, že zatímco v klidu stojíte, poník běhá dokola a odpadá problém s procházkou na vodítku, kdy se vodič naběhá do úmoru a pony se teprve rozcvičil!
Lonž zapínáme do spodního kroužku stájové ohlávky. Poník se naučí i povely zastavit, vykročit, klusat a cválat. Pracujte na obě strany. Vždy sami přejděte na druhou stranu, také je-li něco potřeba upravit na výstroji, jděte ze středu ke koni, nikdy ho netáhněte k sobě. Na lonži poníka připravíme na vlastní výcvik, který se pak liší /sedlo – zápřež/. S mladým koněm lze takto pracovat denně nebo obden, asi půl hodiny, poník se naučí plnit naše požadavky s úplnou samozřejmostí. Výcvik střídejte či doplňujte výběhem, aby poník netrpěl stereotypním pohybem na kruhu. Pauzy mezi „lekcemi“ delší než jeden den zpomalují postup učení. Poník zapomíná to, co již uměl a musíme se k tomu opět vracet. Jen v případě nějakého nechtěného chování poníka lze využít delší výcvikové přestávky, aby poník tutéž chybu neopakoval znova. Vracíte se k už zvládnutému výcviku a nový prvek zařadíte až po určité době, kdy poník několikrát po sobě pracoval dobře.
K zaučování poníka pod sedlo či do tahu přistupujte až po předchozím dokonalém zvládnutí návyků na udidlo, provádění a lonžování.
