Výroba včelího medu

První fází je ohromné množství nektaru z květů nebo medovice, kterou musí pilné včely nanosit ve svých medových váčcích do úlů. V nich se pak sladký materiál začne odpařovat, díky čemuž vznikne hustý, zlatavě vypadající med. Další fázi má již v rukou samotný včelař, který stáčí plástve a med čistí. Každý včelař má své zaručené tajnosti, jak správně med zpracovat a uchovat.

Jako přirozené sladidlo je med používán již po desetitisíce. Ve starověku byl medu připisován blahodárný účinek, mluvilo se o něm jako o božském zázraku. V dnešní době má med uplatnění v lékařství, v kuchyni i kosmetice.

Včely kuchařky

Jak již bylo napsáno, med je tvořen z nektaru, který je uložen ve květech rostlin nebo také z medovice (sladké šťávy vylučované mšicemi nebo jiným hmyzem). Úsilí, jaké včely vynakládají při sběru těchto prvotních surovin, je obdivuhodné. Z květu na květ poletují strategicky.

• Posbíraný nektar a medovici včely přetvářejí pomocí výměšků hltanových žláz a výslednou sladkou tekutinu poté uskladňují v plástech.
• V plástech, vlivem tepla vytvořeného včelstvem, dochází k odpaření tekutin, čímž vznikne hutný a mikrobiálně stálý med. Proč to vlastně včely dělají, ptáte se? Je to pro ně zdroj potravy, díky kterému přečkávají zimní období. Včelaři musí po odebrání této energeticky bohaté obživy své včely krmit přes zimu uměle.
• Kromě konzistence dochází i ke změnám chemického složení. Zjednodušeně řečeno dochází k přeměně fruktózy na glukózu. Med samozřejmě obsahuje i velké množství jiných látek, které zůstává stále neobjasněné, je totiž velmi různorodé

Různé medy - světlý květový, nebo tmavý medovicový?

Obecně se medy dělí dle původu, tedy na květové a medovicové. Každý z nich dělí dále.

• Květové medy vznikající z nektaru v květech. Včelaři je dělí podle rostlin na jednodruhové a smíšené. Jednodruhový neznamená pouze jeden druh květiny, protože to není v praxi možné, ale takový med se nazývá dle květiny, která v pastvě včel převažuje.
• Medovicové medy se na první pohled liší od předešlé skupiny tmavší barvou a pomalejší krystalizací. Barva je přímo závislá na původu medovice. Medy jedlové mají hnědozelený odstín, smrková medovice znamená hnědočervený med a medy z dubové medovice jsou řazeny k nejtmavším.

Stáčení medu z pláství

Proces výroby medu pokračuje v medometech, ve kterých je včelař vytáčí vlivem odstředivé síly. Medomety existují různé, nejčastěji jsou využívány tangenciální a tangenciální zvratné, které jsou vhodné i pro medy s hustší konzistencí. Pro vytáčení řidších medů využíváme radiální medomety s paprskovitým uspořádáním rámků.

Pravidla stáčení:

1. Ještě před vytočením je potřeba odstranit z plástů vosková víčka medných buněk.
2. K vytáčení je vhodné přistoupit ihned po jejich vyjmutí z úlu. Pokud je necháme vychladnout, musíme je pak před jejich stočením nahřát na 25 °C například v místnosti. Ale i následné vytáčení je pak nekvalitní.
3. Dále se pokračuje vypouštěním medu do stáčecí nádoby, ve které se následně nechává několik dnů odstát. Díky tomu vyplavou na povrch všechny nečistoty, mezi které patří nejčastěji vosk a třísky dřeva. Nečistoty se samozřejmě posbírají a čistý med se dává do sklenic.

Skladování medu

Správně skladování medu je velmi důležité, neboť snadno přijímá pachy ze svého okolí.

Nejvhodnější jsou skleněné láhve, dále hliník nebo nerezavějící ocel. Skladovaný med časem vykrystalizuje, a proto musí být možnost nádobu s medem ohřát. V optimálních podmínkách je možné med skladovat více let, aniž bychom se ochuzovali jakkoliv o kvalitu. Pouze vůně se postupem času vytrácí.

Při skladování musíme dbát na pečlivé uzavření nádoby s medem, neboť má tendenci poutat vzdušnou vlhkost. Ta může v medu vyvolat kvašení atd. Teplota ve skladovací místnosti nesmí přesáhnout 15 °C a vzdušná vlhkost 60 procent. Skladovací prostor musí být rovněž chráněn před slunečním svitem.

V dnešní době získává stále více na oblibě med pastovaný. Jeho výhodou je krémovitá konzistence, umožňující mazání na chléb v silnější vrstvě, aniž by stékal. Výroba pastovaného medu je výrazně náročnější. Podstata tkví v přidání tzv. „zákvasu“ (zkrystalizovaný med), který je nutné několikrát během dne promíchat.