Stavební rámek, vkládání stavebního rámku
Stavební rámek má buď stejné míry jako ostatní rámky používané v úlu, nebo jsou jeho míry rozdílné podle typu úlu (dříve používané typy Lesan, Pětiletka, Jednotný úl apod.).
U úlů přístupných zadem se doporučovalo umístit stavební rámek v plodišti, a to jako poslední nebo předposlední. U některých starších zadem přístupných typů úlů byl stavební rámek umístěn v menší rámkové míře‚ prostoru okénka, kam se dalo umístit krmítko a pro zimní období uteplivky.
Stavební rámky (podle toho, jak a co na nich včely stavěly) se staly ukazatelem nálady včelstev:
- dělničí dílo - včelstvo je v pořádku, - trubčí dílo - probouzí se rozmnožovací pud,
- trubčí dílo matkou zakládané ihned s matečníkovými miskami
- probouzí se rojová nálada.
Používání stavebního rámku se zdůvodňovalo tím, že stavební rámek má jednak zaměstnat stavitelky, které nemají co dělat, a jednak vytvořit prostor, aby matka měla kam klást. Larvičky v zakladené trubčině měly pak odebírat přebytečnou krmnou kašičku, a tak se měla tlumit probouzející se rojová nálada. Teprve druhotně se uvažovalo o stavebním rámku jako o prostředku k získávání včelího vosku.
Toto využití stavebního rámku odporovalo jedné ze zásad, a to vytvořit dostatečný prostor pro stavbu, tzn. pro využití stavebního pudu včel. U úlů s malými plodišti se tak odváděl zdroj krmné kašičky pro nadbytečně množství trubců na úkor možného rozvoje síly včelstva.
Zásadou využití stavebního rámku je produkce vosku a ke zjišťování nálady včelstev lze úspěšně využít znalosti - jejich chování na česně - letáku.
Vkládání stavebního rámku
Stavební rámky vkládáme vždy včas, abychom plně podchytili stavební pud včel. Menší počet stavebních rámků můžeme vkládat současně s mezistěnami. Při nasazování medníků - nástavku - vkládáme podle typu úlů stavební rámky i do nich a jejich počet závisí na síle včelstev. Včely je většinou nad mřížkou zastavují trubčinou, aby je matky nemohly zaklást, a tak se zbytečně neodčerpávala mateří kašička, kterou včely mohou využít při výchově dělničího plodu. Ve snůšce včely zanášejí trubčí dílo v mednících sladinou - medem - a normálně je zavíčkují. Při vymetání medu, pokračují-li vhodné podmínky pro stavbu, může včelař toto dílo vyřezat a rámky do úlu vložit znovu. Při vyřezávání díla necháme pro snadnější zavěšení včel při horní loučce rámků asi 1 cm díla. Při vyřezávání stavebních rámků postupujeme vždy tímto způsobem, čímž odpadá časté nalepování proužků mezistěn na spodní stranu horní lišty rámků.
Při polonástavkovém včelaření, které není u nás dosud rozšířeno, postupují včelaři ve Francii tak, že vystrojují polonástavky přibližně polovinou souší a polovinou mezistěnami. To znamená, že nepoužívají mřížku a v mednících používají o jeden rámek (plást) méně než v plodištích. Včely stavějí dělničí dílo, avšak s prodlouženými buňkami, které matky nezakladou. Odvíčkování včelaři provádějí tak, že odvíčkovacími noži seřezávají dílo ve výši dřeva lišt rámků, čímž získávají velká množství tzv. panenského vosku.
Při odvíčkování - seřezávání - plástů se dostává více medu do směsi s odvíčkovanými částmi medných plástů. Francouzští včelaři mají k oddělení medu od voštin potřebné zařízení - speciální malé odstředivky, která se však u nás v praxi nepoužívají.
