Péče o selata po porodu

Počet narozených a odstavených selat je významným ukazatelem pro posuzování reprodukční užitkovosti prasnice. Na správný růst v období po narození a dosažení optimální odstavové hmotnosti selat má podstatný vliv množství a kvalita živin přijatých po narození. Více než 25 % selat uhyne do odstavu z důvodu vyhladovění nebo zalehnutí prasnicí.

V těle novorozeného selete jsou přibližně 2 % tuku, což je velmi malý zdroj energie. Zásoba glykogenu v játrech, se kterou se sele rodí, mu poskytne 270 kJ. Celková zásoba energie v glykogenu a tuku je okolo 600 kJ.

Tato zásoba se vyčerpá za 12 až 24 hod. po narození, pokud je sele vystaveno chladnému prostředí a nepřijímá potravu. Proto sele musí přijmout zdroj energie co nejdříve po narození. V opačném případě mu hrozí hypoglykemie.

Mlezivo: produkce a význam

Bohatým zdrojem energie je pro sele po narození mlezivo, jehož energetická hodnota je přibližně 600 kJ/100 ml. Produkce mleziva trvá pouze několik hodin a složení se rychle mění. Mlezivo obsahuje základní protilátky (imunoglobuliny), které jsou nezbytné k udržení dobrého zdravotního stavu selat.

Sele se rodí s pouze malým množstvím protilátek působících proti bakteriím a virům, a proto je zcela odkázané na protilátky získané z kolostra. Ihned po narození je stěna střeva selete prostupná pro imunoglobuliny, tato schopnost se však po šesti hodinách snižuje a za 24 hod. od narození je minimální. Příjem mleziva po této době pak již nemá pro sele význam. Sele by mělo přijmout dostatečné množství mleziva, doporučuje se 150–280 g/kg hmotnosti.

V opačném případě je sele více vnímavé k infekcím a nemocem. Akumulace imunoglobulinů v mlezivu probíhá intenzivně během posledních dvou dnů březosti prasnice.

Mlezivo obsahuje kromě imunoglobulinů také lehce stravitelné živiny a růstový faktor podporující zdravý růst a vývoj důležitých orgánů selete. Mlezivo pokrývá potřeby novorozeného selete od termoregulace, tvorby imunity po vývoj trávicího traktu selete.

Produkce mleziva je velmi individuální schopnost a je ovlivněna nejen fyziologickým stavem matky, ale i managementem chovu. Prasnice je schopna vytvořit za 24 hodin přibližně 2,5–5 kg mleziva pro vrh o velikosti 8–12 selat.

Podmínkou pro dostatečnou produkci mleziva je omezení stresových podnětů před porodem, během něho a po něm, zabezpečení výživy v průběhu březosti odpovídající potřebám jednotlivých prasnic a zajištění neomezeného přístupu k čerstvé a čisté pitné vodě.

Také přílišný hluk ve stáji, který narušuje „komunikaci“ prasnice se selaty během sání a vyrušuje prasnici od příjmu krmiva, způsobuje pokles produkce mleziva i mléka. Stejně negativně působí i vysoká teplota prostředí.

Dalšími faktory, které mohou ovlivnit množství vyprodukovaného mleziva prasnicí a následně přijatého seletem, jsou pořadí vrhu, věk, hmotnost, úroveň výživy prasnice, velikost vrhu a vitalita selat.

Selata s velmi malou porodní hmotností jsou méně vitální, přijmou méně mleziva a již v tomto období tak dochází k ovlivnění jejich další růstové a produkční schopnosti. Selata s vyšší porodní hmotností jsou více temperamentní, obsazují výhodnější struky, vytlačují méně vitální selata a přijímají více mleziva. Proto musí chovatel zajistit dozor při porodu i po něm a umožnit všem selatům přístup ke strukům. V případě, že prasnice neprodukuje dostatek mleziva pro všechna svá selata, lze použít mlezivo od jiných prasnic nebo mlezivo kravské. Rovněž je možné zamrazit nadbytek mleziva a použít v případě, kdy prasnice není schopna vyprodukovat dostatek pro celý vrh. Rozmrazování nikdy neprovádíme v mikrovlnné troubě.

Kolostrum se postupně mění na zralé mléko během tří dnů po porodu. Mléko obsahuje průměrně 19 % sušiny, kterou tvoří 7–8 % tuku, 4 % laktózy, 6 % bílkovin a 0,6–1 % popela. Obsah tuku závisí na plemeni, výživě prasnice nebo stadiu laktace. Novorozené sele využije mléčný tuk k vytvoření tukové zásoby v těle, starší selata ho využijí jako zdroj energie. Mléčný cukr laktóza je nejméně proměnlivý komponent mléka prasnice. Její obsah může být ovlivněn plemennou příslušností nebo stadiem laktace, avšak výživa prasnice na ni nemá významný vliv.

Laktóza je hlavním zdrojem energie pro sele. Proteiny jsou zdrojem aminokyselin nezbytných pro růst selat. Jejich obsah v mléce závisí zejména na plemenné příslušnosti a fázi laktace. Stejně jako laktóza, ani obsah bílkovin není příliš ovlivněn výživou prasnice. Hlavními proteiny v mléce prasnice jsou kasein a syrovátkové proteiny (β-laktoglobuliny a α-laktalbumin). Jednotlivé složky mléka se na jeho energetické hodnotě podílejí různou měrou. Tuk tvoří 60 % obsahu energie v mléce, bílkoviny 22 % a laktóza 18 %. Mléko je zdrojem snadno stravitelných živin, avšak nepokrývá potřebu vody a selatům je nutné tudíž poskytnout dostatek zdravotně nezávadné vody.

Protože mléko je jediným zdrojem výživy pro selata po narození, vytváří sele v prvních týdnech života velké množství enzymu laktázy pro trávení mléčného cukru. Trávicí trakt selete je proto optimálně přizpůsoben k trávení mléka. Zhruba po 2–3 týdnech produkce laktázy klesá, a naopak se zvyšuje produkce enzymu amylázy pro trávení škrobu a enzymů pepsinu a trypsinu pro trávení bílkovin. Z tohoto důvodu je potřeba selata navykat na pevnou krmnou směs již během období kojení. Protože trávicí trakt selete je do věku tří týdnů uzpůsoben k trávení mléčného cukru, měla by prestarterová směs obsahovat mléčnou složku, aby přechod z mléčné výživy na suchou směs byl pozvolný a nezatěžoval enzymatický systém selete.

Maximální produkce mléka nastává okolo 21. dne laktace, poté začíná pomalu klesat. Prasnice s deseti selaty vyprodukuje přibližně 10–12 kg mléka/za den. Rostoucí sele má však stále vyšší potřebu živin, to znamená, že od té doby nejsou živiny v mléce schopny pokrýt nároky selete. Proto chovatel musí zahájit návyk na krmnou směs co nejdříve a tím sele připravit na odstav a změny v krmné dávce. Hmotnost vrhu ve věku 21 dnů (v době nejvyšší produkce mléka) se využívá jako ukazatel mléčné produktivity prasnice. Na 1 kg přírůstku vrhu je potřeba přibližně 4 kg mléka.

Příjem mleziva a mléka selaty začíná ihned po narození, sele se poprvé napije za 25–35 minut Prvnímu narozenému seleti trvá většinou déle, než nalezne struk. Zahájení sání již během porodu má dvojí význam. Stimulací mléčné žlázy dochází k uvolňování hormonu oxytocinu, který jednak vyvolává stahy dělohy a tím urychluje porod, jednak stimuluje spouštění mléka.

Po ukončení porodu dochází k tzv. cyklickému spouštění mléka. To se uskuteční v případě, že se u vemena shromáždí většina selat a zahájí masáž vemene. Ke spuštění mléka dojde za 2–3 minuty. Délka spouštění mléka je 10–20 sekund. Po tomto krátkém intervalu následuje druhá 2–3minutová masáž vemene selaty, která zajišťuje rozvoj mléčné žlázy, její prokrvení a tím vyšší produkci mléka a tvorbu hormonu prolaktinu. Průměrný interval mezi kojením je na začátku laktace méně než jedna hodina, později se prodlužuje. V prvních dnech života přijme sele na jedno napití 10–50 g mléka.

Po narození selata soupeří o místo u jednotlivých struků, nejvíce vyhledávané jsou struky přední; jsou bezpečnější, produktivnější a lépe dostupné, a proto jsou obsazovány silnějšími selaty. Slabá selata obsazují zadní struky a často vyžadují pomoc ošetřovatele, který je ke strukům přikládá. Za 4–6 hodin po narození se pořadí u struků ustaluje a za 3–7 dní již selata dodržují „zasedací pořádek“, který je platný až do odstavu. Výjimečně sele saje ze dvou sousedních struků.

Na množství mléka vyprodukovaného prasnicí a přijatého selaty má vliv teplota prostředí. Zatímco selata na porodně vyžadují 32–35 °C, optimální teplota prostředí pro prasnici je 16–18 °C. Při této teplotě může prasnice dosáhnout maximální produkce mléka. Při vyšší teplotě se zvyšuje příjem vody a snižuje příjem krmiva prasnicí, což má negativní vliv i na následnou reprodukční užitkovost.

Pokud počet selat ve vrhu převýší počet funkčních struků prasnice nebo prasnice produkuje málo mléka, je možné přemístit selata k jiné prasnici s méně početným vrhem. Selata lze přesunout až po napití mleziva, nejdéle do dvou dnů od narození. Odebírají se vždy největší selata, u kterých lze předpokládat, že se lépe vyrovnají se stresem spojeným s přesunem, než selata slabá. Podmínkou je, aby se biologická matka i matka náhradní oprasily ve stejný den. Někteří chovatelé praktikují i přesuny selat během celého období mléčné výživy. Cílem je vytvořit hmotnostně vyrovnané vrhy selat.

I když mateřské mléko zajistí seleti všechny potřebné živiny, není pro něho zdrojem vody. Přístup k čerstvé a zdravotně nezávadné vodě je proto nezbytný.

Zachování všech hygienických a organizačních postupů od porodu až do odstavu je zárukou produkce zdravých a prospívajících selat.

Klíčové informace

• zajištění správné péče o selata během období mléčné výživy má vliv na jejich další růst a vývoj po odstavu.
• po porodu je selatům nutné zajistit dostatečný a včasný příjem mleziva.
• v období kojení je zdrojem výživy selat mateřské mléko, avšak již několik dnů po porodu je potřeba zahájit příkrm selat prestarterovou směsí, aby byla selata v době odstavu schopna přijímat pevnou potravu.