Největší šlechtitelský chov pštrosů v ČR
Pštros dvouprstý je dnes největším žijícím ptákem. Dosahuje výšky až 2,5 metru a hmotnosti až 150 kilogramů. První farmové chovy se objevily začátkem 19. století v Africe, v současné době je najdeme prakticky po celé Evropě, samozřejmě včetně České republiky.
Pštros africký se v Evropě chová v zásadě ve třech rázech, pštros červenokrký, modrokrký a černokrký. Poslední typ je na rozdíl od modrokrkých menší, má vyšší snášku a kvalitnější peří. Minimální snáška je 45 vajec, běžně se však pohybuje mezi 60 až 80 vejci. Samice snáší obvykle jedno vejce za dva dny v cyklech. Samice modrokrkého typu snáší obvykle každý třetí den, minimální počet vajec je 35, standardní 40 kusů. V České republice nejméně zastoupený červenokrký pštros je ze všech typů největší, nejtěžší, snáší pouze okolo 20 vajec a má nejméně kvalitní peří.
Dva způsoby odchovu
Šlechtitelský chov, který jsme navštívili, vedou společně Marek Kubíček a Ing. Roman Koupý a nachází se v oblasti Moravského krasu v obci Doubravice nad Svitavou.
S chovem pštrosů začali majitelé v září 1996, kdy nakoupili prvních 20 kuřat. Poté přikoupili stovku dospělých ptáků z Rakouska ve formě tzv. chovných triád, z nichž jednu třetinu tvoří samci a dvě třetiny samice. V současné době najdeme v Doubravicích zhruba 50 chovných zvířat starších tří let, 20 dvouletých ptáků jako rezervu a přes čtyři stovky kuřat. Za letošní sezónu zde odchovali přes 500 pštrosů.
Odchov kuřat probíhá dvěma způsoby: uměle v líhni a přirozenou cestou na hnízdě. Marek Kubíček k tomu dodává: „Přirozený odchov je lepší, kuřata rychleji rostou, ale pokud by se odchovávala všechna mláďata na hnízdě, citelně by se snížila snáška a tím i zhoršila ekonomika. Proto vejce z března až června klademe do líhní a přirozený odchov praktikujeme až v polovině července před koncem snášky.“
Zatímco uměle se pštrosi líhnou asi 43 dní, u přirozeného způsobu se tato doba prodlužuje až na 48 dní. Po vyklubání se kuřata označí nánožním kroužkem, do týdne se sexují a do čtyřech až šesti týdnů dostanou od plemenářské organizace identifikační číslo umístěné do křídelní řasy. Všechna zvířata na zdejší farmě jsou zapsána v plemenné knize, kterou vede Český svaz chovatelů pštrosů se sídlem v Opavě.
Krmivo pštrosů tvoří hlavně vojtěška, nejčastěji ve formě senáže, která se podává celoročně. Obvyklá dávka pro dospělé jedince je 1,8 až 2 kg sušiny za den, ve snášce se zvyšuje na 2,5 kilogramy sušiny. Jadrné krmivo zahrnuje převážně tritikale, ječmen, pšenici a oves a v Doubravicích je nakupují, stejně jako speciální kompletní premix minerálních látek a vitamínů.
Co a za kolik
Hlavním produktem z chovu pštrosů je maso, na celkovém zpeněžení se podílí bezmála 80 procenty. Považuje se za pochoutku gurmánů, je mimořádně jemné a ve srovnání s ostatními hospodářskými zvířaty obsahuje minimum tuku (do 0,3 % oproti nejméně třem procentům u ostatních mas). Je chudé i na cholesterol a obsahuje více než 20 procent bílkovin.
Pštrosi se porážejí přibližně ve věku jednoho roku (modrokrcí ve 14 měsících) podle metodiky SVS na provozech k tomu určených. Jatečná cena se pohybuje kolem 50 Kč za kilogram živé hmotnosti, tj. zhruba 5000 Kč za jedno zvíře. Maso se prodává především do hotelů a restaurací, ale podle chovatele vzrůstá zájem i u drobných spotřebitelů.
Kůže tvoří necelých 20 procent zisku z jatečného kusu. Surovina z jednoho těla má přibližně 130 cm² a prodává se za přibližně 700 korun. Dalším zpeněžitelným artiklem je peří. Získává se stříháním ze živých zvířat před dosažením zralosti, škubáním nebo vytahováním brk. Vyhledávaná jsou i vejce, prodávají se bud v plné nebo vyfouklé formě (100 až 250 Kč).
„Náklady na vykrmení jednoho jatečného kusu se obvykle pohybují kolem 2500 Kč, letos budou ale kvůli nedostatku krmiv způsobenému suchem vyšší, asi tak o tisíc až patnáct set korun“, dodává chovatel.
