Odchov mláďat křečků
Pokud se rozhodnete odchovat mláďata křečků, měli byste si to velmi dobře promyslet. Je sice hezké vidět vrtící se drobečky v hnízdě, ale samozřejmě budete mít také několik starostí navíc.
Odchovávejte jenom v případě, pokud máte pro všechna mláďata dostatek místa. Pokud máte pravidelné vrhy, dohodněte se s obchodníkem se zvířaty, že vaše křečky odebere.
Protože ne všichni křečci zlatí a křečíci čínští jsou k sobě navzájem mírumilovní a mnohdy není delší společný život možný, budete potřebovat dostatek místa pro druhou klec. Může se také stát, že mláďata hned neumístíte, proto byste měli mít i třetí, náhradní klec, abyste je měli na krátký čas kam dát.
Křečíci džungarští a Robowského bývají zpravidla mnohem snášenlivější. Sameček může dokonce během odchovu mláďat zůstat u samičky.
Ani krotkou samičku byste neměli v období březosti rušit a obtěžovat svou přílišnou přítomností v jejím okolí. Během prvního a druhého týdne po porodu byste klec neměli čistit.
Zvláště v období březosti a kojení mají křečci výrazně zvýšenou potřebu živočišných bílkovin. Podávejte jim proto dostatek potravin bohaté na proteiny.
Nesnášenlivé křečky dejte k sobě jen za účelem páření. Samičky, které nejsou v říji, bývají většinou ke svým druhům agresivní. Hormonální řízená připravenost k páření nastává asi každá čtvrtý až sedmý den. Pokud chcete, aby došlo ke spojení, přemístěte samičku k samečkovi do klece (nikdy naopak). Pokud by se zvířata prala, ihned je zase oddělte, jinak může dojít k vážnému poranění samečka. Ale pokoušejte se je nadále dávat dohromady každý den. Pak by se měli začít "nahánět". Po nějakém čase opakovaného nahánění se samička nabídne samečkovi k páření prohnutými zády a s ocáskem pevně vztyčeným kolmo vzhůru. K páření dochází několikrát.
Křečíky džungarské i čínské lze držet v párech, nebo dokonce i v malých skupinkách. Křečíky Robowského je nejvhodnější držet jen v párech.
Křečci mají ze všech savců, s výjimkou vačnatců, nejkratší dobu březosti. Samičky si několik dnů před porodem aktivněji snášejí hnízdní materiál a vystýlají si svůj úkryt, proto byste jí na to měli zajistit dostatek materiál. Mláďata jsou při narození velmi malá, holá, neslyší a mají zalepená očička.
Obvykle se rodí bez problémů jedno po druhém a hned po očištění začnou sát. Pokud je matka vyrušována nebo je nezkušená, může se stát, že svá mláďata sežere. To se také může stát z nedostatku bílkovin. Potrava se pro matky nijak nemění, nijak byste neměli měnit jídelníček, pouze zajistěte, aby měla všechny potřebné složky potravy, a můžete jí dávat i trochu víc.
Asi pět dní po porodu lze pozorovat první známky srsti. Mláďata také začínají ohlodávat potravu, kterou jim matka přinese. Několik dní před otevřením očí opouští malí křečci hnízdo na krátké průzkumy. Ve věku 11-14 dnů začínají svět rozpoznávat očima. Mláďata, která se vydají na průzkum, matka ještě stále horlivě zanáší zpět. Ve věku od 25 dnů jsou již zcela nezávislá a měla by být oddělena, protože některé matky mohou být agresivní i na svá vlastní mláďata. Již za tři týdny jsou křečci pohlavně dospělí a měli by být odděleni.
Kanibalismus u křečků
Nedávno sem od jedné mladé chovatelky křečků dostal smutný dopis. Byla velmi pobouřena a vylekána, že její jinak velmi hodná samička křečka krátce po porodu sežrala svá tři mláďata. Vysvětlil jsem jí, že to není u malých savců žádná zvláštnost. Ve volné přírodě se to stává zvláště tehdy, pokud na malém prostoru žije příliš mnoho zvířat stejného druhu. Příroda se stará o to, aby pro všechna zvířata zůstalo dost volného prostoru a potravy.
Kontrola hnízda
Každý večer krátce zkontrolujte hnízdo, zda je v něm všechno v pořádku - mrtvá mláďata je třeba ihned odstranit - matka však v tu dobu nesmí být u svých mláďat, jinak by se rozrušila. Pokud nevychází z hnízda, vylákáte ji ven nějakým pamlskem. Nikdy nesahejte do klece holými prsty. Neznámý pach, který byste tak vnesli do klece, by samičku znervózněl. Nejlépe je vzít si z klece malou větvičku. Její vůně je pro samičku známá.
