Přirozené líhnutí pštrosů

Po vehnání do společné ohrady trvá, také v závislosti na schopnosti stimulace kohouta ("výzbroji"), až 14 dní než začnou slepice se snáškou. Na začátku snesená vejce bývají většinou neplodná.

Teoreticky snášejí slepice jedno vejce každý druhý den. Ve skutečnosti se však často vyskytují přirozené přestávky, více než jednoměsíční. Toto má souvislost s dřívějším způsobem chování divokých forem, které musely na základě ohrožení dravými zvířaty nebo povodní, opouštět hnízda a zřizovat je znovu na jiných místech. Jedna snáška divokých pštrosů obsahuje cca 12-18 vajec. Na farmách se však v hnízdě ponechává jen malý počet vajec, např. 3 a k nim snesená vejce se odnášejí. S touto jednoduchou metodou se podnítí další snáška vajec, která činí 40-80 vajec, v extrémních případech přes 100 vajec na slepici.

2-3 mm silné vaječné skořápky jsou tak pevné, že je možné se na vejce (plné) postavit, aniž by se tato rozbila. Protože na prvních farmách nebyly ještě známy v minulém století umělé líhně, převzaly líhnutí domorodé ženy, které, které pod stinnými stromy dřepěly střídavě v silných sukních jako "kvočny" na vejcích.

Samotné vejce je mírně eliptické (téměř kulaté) a symetrické v podélné ose, špičatý a tupý pól (pól se vzduchovou bublinou) lze jen zřídka jednoznačně rozlišit. Skořápka se porcelánově leskne a je oseta póry. Vejce jednotlivých poddruhů se rozlišuje pomocí pórů, které jsou u S. c. camelus jemně a málo vystupující a hluboké a u základu načervenalohnědé.

Vejce mají délku 14-18 cm, šířku 12-15 cm a váží 1,1-1,9 kg, výjimečně 2,3 kg. Neplodná vejce bývají menší než vejce oplozená.

Během 42 dní líhnutí ztrácí vejce asi 11-15 % své hmotnosti vlivem odpaření vodních par. Tato ztráta vody podmiňuje nárůst vzduchové bubliny, která ke konci periody líhnutí činí přibližně jednu třetinu vaječného obsahu. Před vlastním vylíhnutí prorazí kuře dělící blánu a je zásobováno vzduchem ze vzduchové bubliny. Tím je objem vzduchové bubliny ke konci doby líhnutí rozhodující proto, kolik vdechovaného kyslíku má kuře k dispozici až do proražení skořápky.

Přirozené líhnutí

Doba přirozeného líhnutí činí v průměru 42 dnů. Slepice přitom sedí přes den (od cca 9.30-16.30 hod) a kohout během zbytku dne (ačkoliv čas na sezení během dne je u kohouta podstatně delší než u slepice, mělo by se vzít v úvahu, že slepice je přes den mimo jiné vystavena podstatně těžšímu stresu z horka). Po obvykle nepravidelném začátku berou pštrosi sezení na vejcích velmi vážně. Během střídání směn jsou vejce obracena a "větrána!

Sward provedl velice podrobné zkoumání mikroklima hnízda. Většina jím naměřeným hodnot byly překvapivě konstantní jak přes den, tak během celé periody sezení. Náčrt zjištěných hodnot je znázorněn v tabulce níže.

V Německu soustřeďuje již několik let zvířecí park Neuwiet praktické zkušenosti s přirozeným líhnutím u pštrosů.

Pokud se ve středoevropských klimatických podmínkách ponechají zvířatům poslední vejce sezóny pro přirozené líhnutí, zejména aby se zajistila dlouhodobá schopnost snášky slepic, tak je třeba od srpna/září přemístit hnízdo do chráněné event. Dokonce vytápěné schopné stáje. Jestli toto zvířata akceptují a jaký úspěch se přitom dostaví, ukáží teprve zkušenosti následujících let.

Mikroklima hnízda (přirozené líhnutí)

Měření v 300 m nadmořské výšky, teplota spodní strany vejce stoupá během prvních 27 dnů a zůstává potom téměř konstantní na horní hodnotě.

Zaznamenávání takovýchto informací slouží k tomu, aby bylo možno sledovat vývoj v hejnu (bez identifikace vajec není identifikace kuřat), soustřeďovat cenné údaje pro výzkum a poskytnout veterinárnímu lékaři nepravidelnosti.