Chov krůt - základní informace
Krůty představují ihned po pštrosech největší zdomestikované ptáky. Maso z těchto obrů je velmi chutné a dietetické, takže se stále více prosazuje v naší kuchyni. To je také důvod, proč je o chov těchto opeřenců stále větší zájem. Pokud mají navíc krůty k dispozici větší travnatý výběh, není jejich chov složitý, má ale svá úskalí.
Krůťata by neměla zmoknout a prochladnout. Zájemci o chov krůt by měli předem vědět, že ve srovnání s kuřaty, mají krůty specifické požadavky. Jde především o období kolem jednoho měsíce stáří. V tuto dobu jsou krůťata nejchoulostivější na zmoknutí a následně prochlazení. Proto vyžadují, aby byla chována v suchu a v teple - prochlazení může způsobit úporné záněty dýchacích cest doprovázené i průjmy. Co se týče krmiva, tak mladé krůty je v prvních dnech nejlepší krmit speciální směsí. Předpokládá se, že budou mít stále k dispozici dostatek čisté pitné vody, případně i grit. Nelze zapomenout ani na blahodárné účinky tvarohu, který se přidává do krmení do jednoho týdne starým krůtám. Krmnou směs lze nahradit směsí připravenou ze šrotu pšenice, ovsa, a ječmene v poměru 1: 1: 1, ovlhčenou kyselým mlékem nebo vlažnou vodou.
Krmná dávka dospělých krůt je založena na statkových plodinách, jako jsou brambory, řepa, obilniny atd. Vhodné je dávku doplnit zkysaným (kyselým) mlékem, nikoli jen "zabřesklým", případně i krmnými kvasnicemi. Vhodným doplňkem jsou nakrátko nařezané kopřivy, řebříček obecný smíchaný s kyselým mlékem a drobně nastrouhaná mrkev.
Když se odhodláte k rozmnožení krůt ze svého kmenového hejna, měli byste mít jednoho krocana na osm až deset krůt. Snáška může začínat i velmi časně, už v únoru a končí někdy koncem června. Krůta snese od dvaceti do padesáti vajec, přičemž mláďata se líhnou za 26 až 28 dní. Musíte však počítat s tím, že vejce skladovaná delší dobu mívají výrazně nižší líhnivost. První jarní snůška bývá početnější než druhá letní a mezi chovateli je i o takové jarní jedince větší zájem, neboť se je do zimy podaří vykrmit do porážkové hmotnosti.
Zpět ale k líhnutí. Až vám krůta na kompletní snůšku vajec zasedne, musíte ji hlídat. Každá krůta je totiž jiná. Některá si sama aspoň 1x denně sleze za účelem vyprázdnění, protažení se a nakrmení. Některé krůtí matky jsou ale tak pečlivé, že sami hnízdo neopustí a seděli by tak dlouho, dokud by hladem a žízní nepošli. Chovatel musí takové krůty z hnízda sám minimálně 1x denně sejmout a sledovat, aby se krůta ihned nevrátila na hnízdo, ale šla se vyprázdnit a nakrmit.
Po vylíhnutí krůťat v umělé líhni je důležité jim zajistit teplotu asi 26 stupňů Celsia a relativní vlhkost vzduchu kolem 70 procent. V případě přirozeného odchovu pod krůtou zajistí tyto hodnoty matka. Na odchov je nejnáročnějších prvních šest týdnů. V tomto období nesmí krůťata prochladnout. Opět platí, že chovatel s přirozeně odchovávanými krůťaty pod matkou to má jednoduší. Krůta v případě potřeby roztáhne křídla a krůťata se schovají. První tři dny by ale měli být zavřeny s matkou ve chlévě nebo k tomu určeném místě. Během této krátké doby krůťata zesílí a poté budou spolehlivě ve výběhu následovat matku. Ale i nadále během odchovu musíme celou krůtí rodinku na noc zavírat, abychom ochránili kuřata před predátory (kočky, potkani atd.).
Krůty jsou označované jako drůbež pastevní, ale na rozdíl od slepic tolik nehrabou, a proto nepoškozují travní porosty. Na pastvě se krůty vydatně napasou a posbírají velké množství brouků. Přes letní období tím lze výrazně uspořit na krmivu. Opakem je malý dvoreček, který se i po menším dešti promění na bahenní lázeň. V takovém prostředí je lepší se chovu krůt vyhnout.
