Mravenci přežívají záplavy na vorech ze svých těl

Kolonie mravenců, na kterou se valí záplava, ve skutečnosti nečelí nijak velkému nebezpečí. Ze zatopeného území unikne na voru postaveném z těl dělníků, kukel a larev.

Mravenci druhu Formica selysi obývají některá evropská záplavová území. Jejich schopnost přežít velkou vodu je téměř fascinující: všichni dělníci ze svých těl vytvoří jakýsi vor, na kterém zachrání královnu a její dosud nedospělé potomky. O složení, tvaru a sociální struktuře mravenčích vorů jsme zatím mnoho nevěděli. Vědci z univerzity v Lausanne proto nasbírali mravence v oblastech Švýcarska, které postihují záplavy. V laboratoři z nich pak sestavovali různé kombinace dělníků, královen, larev a kukel a sledovali, jak se budou chovat, když je překvapí záplava. Očekávali, že uvidí jakési sociální dilema a předpokládali, že jedinci umístění na spodku voru nejspíše utonou. A mýlili se: živý vor se ukázal být skvělým prostředkem k záchraně celé mravenčí kolonie. 

Foto: Jessica Purcell

Experimenty ukázaly, že mravenčí královna má vyhrazeno nejbezpečnější místo ve středu živého voru. Co ale bylo na první pohled překvapivé, bylo umístění všech larev a kukel, tedy nové mravenčí generace. Dělníci z nich vytvořili spodní vrstvu voru, kde jim zdánlivě hrozilo největší riziko utonutí. Při dalším zkoumání však vědci objevili, že toto chování má dobrý důvod. Larvy a kukly mají lepší vznášivost než dělníci a díky jejich tělům je vor prakticky nepotopitelný. Navíc pro ně spodek voru není tak nebezpečný, jak by se zdálo – procento přežití a rychlost dospívání larev a kukel, které byly jeho součástí, byly téměř stejné jako u těch, které se nikdy nenamočily.